Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 457/2008

U S N E S E N Í

D., s. p

., proti povinné

R. l., s. r. o. "v likvidaci",

zastoupené advokátkou, pro 2 385 458,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 2. 2007, č. j. -27, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 2. 2007, č. j. -27,

se zrušuje

a věc

se vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 24. 4. 2006, č. j. -4, kterým okresní soud nařídil podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2003, č. j. -97, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 10. 2004, č. j. -145, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 2 385 458,- Kč, nákladů nalézacího řízení 101 424,40 Kč a 1 749,- Kč a nákladů exekuce exekuci a jejím provedením pověřil soudního exekutora Mgr. Č. B. Uzavřel, že exekuční soud není oprávněn přezkoumávat správnost postupu nalézacího soudu před vydáním exekučního titulu, a nemůže se tedy ani zabývat otázkou řádnosti doručení exekučního titulu. Má-li povinná zato, že jí exekuční titul nebyl doručen, může podat proti němu opravný prostředek, v němž zároveň prokáže i včasnost opravného prostředku.

Povinná v dovolání namítá, že jí rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 10. 2004, č. j. -145, nebyl řádně doručen. Exekučním příkazem ze dne 21. 5. 2003 bylo totiž rozhodnuto o prodeji podniku povinné a od 19. 6. 2003 byl správcem podniku ustanoven Ing. J. L., kterému však uvedený rozsudek nebyl doručen, ačkoliv správce podniku podnik podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“) podnik zastupuje. Rozsudek byl doručen pouze povinnému, tedy v rozporu s (ve znění do 30. 6. 2009). Jestliže rozsudek nebyl řádně doručen, nemohl nabýt právní moci a stát se vykonatelným. Protože výkon rozhodnutí (exekuci) lze nařídit jen je-li exekuční titul vykonatelný, měl se odvolací soud otázkou řádného doručení exekučního titulu zabývat (což v jiné věci udělal). Povinná proto navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud posoudil dovolání podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (srov. čl. II Přechodných ustanovení, bod 12 ).

Dovolání je přípustné podle , odst. 3 ve spojení s a odst. 2 ., neboť odvolací soud posoudil otázku vykonatelnosti exekučního titulu v rozporu se standardní soudní judikaturou.

Jak plyne z ustanovení a následujících , soud při věcném posuzování návrhu na exekuci mimo jiné zkoumá, zda je exekuční titul vykonatelný po stránce formální, tedy zda nabyl právní moci a je vykonatelný (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000 pod č. 4). Aby soud mohl uzavřít, že exekuční titul je vykonatelný, musí zjistit, zda byl povinné osobě řádně doručen.

Dospěl-li odvolací soud k závěru, že v exekučním řízení nemůže přezkoumávat doručení exekučního titulu povinné, je jeho závěr nesprávný.

Nejvyšší soud proto napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (, část věty za středníkem, , věta první, ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud v dalším řízení závazný (, věta první, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. ledna 2010

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.

předsedkyně senátu