Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 5396/2007

25Cdo 5396/2007U S N E S E N ÍNejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně Č. p., a.s., proti žalované N., a.s., zastoupené advokátem, o 93.092,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. srpna 2007, č. j. -42, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.O d ů v o d n ě n í :Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem ze dne 21. 11. 2006, č. j. -26, uložil žalované společnosti povinnost zaplatit žalující pojišťovně částku 93.092,- Kč s 2 % úrokem z prodlení od 15. 10. 2003 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně na základě uzavřené smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla vyplatila poškozenému pojistné plnění za škodu způsobenou dne 19. 11. 2002 provozem vozidla, které je ve vlastnictví žalované. Nehodu způsobil zaměstnanec žalované Z. H., který vozidlo řídil pod vlivem alkoholu. Podle smlouvy se žalovanou byl jmenovaný oprávněn používat vozidlo pro služební i soukromé účely. Soud na základě provedených důkazů dovodil, že podle , odst. 2 písm. e) žalobkyně jako pojistitel má proti žalované, která je vlastníkem vozidla a zaměstnavatelem řidiče ( obč. zák.), který nehodu způsobil, právo na náhradu toho, co plnila poškozenému, neboť nebylo prokázáno, že by k dopravní nehodě došlo při soukromé cestě, nýbrž bylo zjištěno, že řidič vůz použil ke služebním úkolům. K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 8. 2007, č.j. -42, rozsudek soud prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a ztotožnil se s jeho závěrem, že za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku odpovídá žalovaná, která je jeho provozovatelem ve smyslu obč. zák., zůstává jím, i pokud vůz půjčila jinému, a za škodu odpovídá i v případě, že ji způsobil její zaměstnanec v rámci plnění úkolů zaměstnavatele.Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. s tím, že jde o věc zásadního právního významu. Uvádí, že škodu způsobil výlučně řidič H. v rámci svých soukromých aktivit. Škoda nevznikla v souvislosti s provozem dopravního prostředku, neboť osobní vůz nebyl k provozní činnosti používán, nesloužil jako dopravní prostředek ve smyslu obč. zák., ani jako pracovní stroj, resp. nebylo využíváno jeho specifických vlastností k výkonu provozní činnosti. Žalovaná zpochybňuje zjištění učiněná z obsahu trestního spisu ohledně hodiny, kdy došlo k nehodě, poukazuje na obsah výpovědi svědka, zpochybňuje věrohodnost výpovědi pana H. v protokole a poukazuje na to, že s největší pravděpodobností k dopravní nehodě došlo až po ukončení pracovní doby pana H. Namítá, že neporušila povinnost ve smyslu ust. , a neodpovídá za škodu podle obč. zák. Navrhla, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu , projednal dovolání a rozhodl o něm podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12. čl. II ) vzhledem k tomu, že dovoláním napadený rozsudek byl vydán dne 30. 8. 2007.Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( o. s .ř).Dovolání je podle ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají – srov. ust. ) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu. Nesprávné právní posouzení ve smyslu , které žalovaná uplatnila jako dovolací důvod, může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle nesprávného právního předpisu, nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na zjištěný skutkový stav věci nesprávně aplikoval. Vzhledem k tomu, že uplatněným dovolacím důvodem je dovolací soud vázán ( , věta první, ), lze otázku, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska námitek obsažených v dovolání. Dovolatelka v dovolání neuvádí, v čem spatřuje zásadní význam napadeného rozhodnutí, a ani dovolací soud neshledal, že by napadené rozhodnutí mělo po právní stránce zásadní význam. Nesprávnost právního posouzení věci dovolatelka odvozuje od jiného - jí deklarovaného skutkového stavu, než k jakému dospěly soudy v dovolání předcházejícím řízení. Dovolatelka v podstatě zpochybňuje skutkové závěry ohledně okolností jízdy řidiče H. a soudům vytýká nesprávné či neúplné hodnocení provedených důkazů v tomto směru. Tyto námitky, předložené k posouzení dovolacímu soudu, nejsou námitkami proti právnímu posouzení, tím méně pak mohou být právní otázkou zásadního významu ve smyslu , odst. 3 Týkají se otázek skutkových a naplňují tak dovolací důvod podle (rozhodnutí vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu věci), který v dovolání, jehož přípustnost může být dána jen podle , nelze úspěšně uplatnit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. dubna 2002, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod C 1164, svazek 16, ročník 2002).Jelikož není důvodu pro závěr, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo po právní stránce zásadní význam, je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl podle ust. a O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. , věty první, a o. s .ř., neboť žalobkyni v dovolacím řízení náklady nevznikly.Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.V Brně dne 26. ledna 2010 JUDr. Marta Škárová,v.r.

předsedkyně senátu