Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1105/2008

20 Cdo 1105/2008

U S N E S E N Í

M. K

., zastoupeného advokátkou, proti povinné

 V. K

., zastoupené advokátem, pro 643.015,80 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. března 2007, č. j. - 20, takto:

Dovolání

se odmítá

.

                                          O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení ze dne 10. 5. 2006, č. j. - 4, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 nařídil podle vykonatelného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 12. 2005, č. j. - 30, k vymožení pohledávky oprávněného v částce 643.015,80 Kč, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, které budou určeny v příkazu k úhradě nákladů exekuce, exekuci na majetek povinné, jejímž provedením pověřil soudního exekutora Mgr. O. K., Exekutorský úřad v P. Dospěl k závěru, že podmínky stanovené v , o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), byly v dané věci splněny. Za nedůvodnou považoval odvolací námitku povinné, že vykonávané usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 12. 2005, č. j. - 30, ve spojení s opravným usnesením téhož soudu ze dne 27. 9. 2006, č. j. - 31, [jímž byl schválen smír účastníků, kterým bylo vypořádáno společné jmění manželů a kterým se žalovaná (povinná) zavázala vyplatit žalobci (oprávněnému) na vypořádání jeho podílu částku 643.015,80 Kč do 30. 4. 2006], nemá veškeré náležitosti a nemůže tak být pravomocným a vykonatelným exekučním titulem proto, že nedostatek opravovaného výroku usnesení (spočívající v tom, že soud ve výroku neuvedl větu, že schvaluje smír účastníků) nelze odstranit opravou samostatným usnesením za použití Opodstatněnou neshledal ani námitku povinné, že nebylo rozhodnuto o způsobu provedení exekuce, neboť o tom rozhoduje pověřený exekutor v souladu s .

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z , odst. 2 ve spojení s a 3 , a podává je z důvodů uvedených v a b) Nesouhlasí s právními závěry odvolacího soudu a namítá, že exekuční titul (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 12. 2005, č. j. - 30) nebyl ke dni vydání usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce perfektní a tudíž formálně vykonatelný (opravné usnesení bylo vydáno až dne  27. 9. 2006), neboť podle ve spojení s je i pro usnesení o nařízení exekuce rozhodující stav v době vydání usnesení. S ohledem na to, že exekuční titul se stal formálně vykonatelným až po více než čtyřech měsících po nařízení exekuce, bylo namístě, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce změnil či zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Z těchto důvodů má dovolatelka za to, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, neboť „v podstatě verifikuje možnost nařizování exekuce podle exekučního titulu, který má právní vady, jimiž je omezena jeho formální vykonatelnost“. Jinak řečeno, umožňuje nařídit exekuci i v případech, kdy je exekuční titul sice ke dni vydání usnesení o nařízení exekuce soudem prvního stupně formálně nevykonatelný, a teprve následně  po vydání usnesení o nařízení exekuce, dojde ke „zhojení“ formální nevykonatelnosti exekučního titulu opravným usnesením nalézacího soudu. Takový postup je podle dovolatelky v příkrém rozporu s obecnou spravedlností a zejména s právem povinného na ochranu jeho soukromého vlastnictví „před nezákonným postupem třetí osoby, a znamená též příkrý rozpor se zákonností“. Navrhla, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení a aby byla odložena vykonatelnost napadeného usnesení.    

Oprávněný se ve svém písemném vyjádření k dovolání ztotožnil s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhl, aby dovolání bylo pro nepřípustnost odmítnuto.

Dovolací soud dospěl po přezkoumání věci podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (článek II, bod 12. části první ) k závěru, že dovolání není podle , odst. 2 ve spojení s přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napaden výrok usnesení odvolacího soudu, jímž byl potvrzen výrok usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení exekuce, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití je v daném případě vyloučeno, zbývá posoudit přípustnost dovolání již jen podle , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací přezkum předjímaný je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině dovolacím důvodem podle , tj. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem je pak dovolací soud vázán (včetně jeho obsahového vymezení) a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( , věta první, ).  

Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle právní normy, která na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy učinil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).

Povinná argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam ve smyslu sice označila, hodnocením námitek obsažených v dovolání však k tomuto závěru dospět nelze.

V posuzované věci je exekučním titulem usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 12. 2005, č. j. - 30, ve spojení s opravným usnesením téhož soudu ze dne 27. 9. 2006, č. j. - 31, jímž byl schválen smír účastníků, kterým bylo vypořádáno společné jmění manželů a kterým se žalovaná (povinná) zavázala vyplatit žalobci (oprávněnému) na vypořádání jeho podílu částku 643.015,80 Kč do 30. 4. 2006. Opravným usnesením ze dne 27. 9. 2006, č. j. - 31, opravil soud prvního stupně postupem podle zjevnou nesprávnost výroku usnesení ze dne 14. 12. 2005, č. j. - 30, tak, že před jeho odstavcem I. má být uvedena věta: „Soud schvaluje tento smír“. Z obsahu nalézacího spisu se přitom podává (jak v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl již odvolací soud), že při ústním jednání u soudu prvního stupně účastníci uzavřeli smír (ve znění převzatém následně do písemného vyhotovení usnesení ze dne 14. 12. 2005), který stvrdili svými podpisy, a že při jednání dne 14. 12. 2005 soud tento smír usnesením schválil.

Podle připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. O smír se má soud vždy pokusit. Podle odstavce 2, věty první, tohoto ustanovení soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru (odstavec 3).

Podle nestanoví-li zákon jinak, rozhoduje soud usnesením. Usnesením se rozhoduje zejména o podmínkách řízení, o zastavení nebo přerušení řízení, o odmítnutí návrhu, o změně návrhu, o vzetí návrhu zpět, o smíru o nákladech řízení, jakož i o věcech, které se týkají vedení řízení. Není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.

Podle odvolání není přípustné proti usnesení, jímž byl schválen smír.      

Podle předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zřejmé nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o tom předseda senátu opravné usnesení, které doručí účastníkům; přitom může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, pokud opravné usnesení nenabude právní moci.

V usnesení ze dne 28. 3. 2000, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod č. 25/2001, Nejvyšší soud zaujal a odůvodnil právní závěr, že z ustanovení , věty druhé, části věty za středníkem, , vyplývá (arg. a contrario), že dokud usnesení, jímž je opravován rozsudečný výrok, nenabude právní moci, je rozsudek v původní (neopravené) podobě i nadále vykonatelný, přičemž uvedený důsledek může být vyloučen (s účinky ke dni doručení opravného usnesení - srov. a 2 ) toliko tím, že soud výrokem opravného usnesení odloží vykonatelnost opravovaného (výroku) rozsudku do doby, než opravné usnesení nabude právní moci.

Protože na usnesení se užije přiměřeně ustanovení o rozsudku ( ),  platí závěry uvedené v citovaném usnesení i v daném případě. Jestliže nalézací soud opravným usnesením ze dne 27. 9. 2006, č. j. - 31, opravil usnesení ze dne 14. 12. 2005, č. j. - 30, tak, že před jeho odstavcem I. má být uvedena věta: „Soud schvaluje tento smír“, (aby tak písemné vyhotovení usnesení ze dne 14. 12. 2005, č. j. - 30, bylo v souladu s tím, jak usnesení o schválení smíru bylo vyhlášeno při jednání dne 14. 12. 2005), aniž odložil vykonatelnost opravovaného usnesení, bylo toto opravované usnesení v původní podobě ke dni vydání usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce ze dne 10. 5. 2006, č. j. - 4, vykonatelné. Odvolacímu soudu tudíž nelze vytýkat nesprávné právní posouzení věci v otázce formální vykonatelnosti exekučního titulu.

Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ve znění účinném do 30. 6. 2009, a dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle , věty první, a odmítl.

Užití institutu odkladu vykonatelnosti v řízení o dovolání proti usnesením vydaným ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuce) vyjmenovaných v a d) je z povahy věci vyloučeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. června 2006, sp. zn. , a přiměřeně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. ).

O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení

není

 přípustný opravný prostředek.

                                   V Brně dne 20. ledna 2010

                                                                            JUDr. Olga  Puškinová, v. r.

                                                                                předsedkyně senátu