Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 493/2008

20 Cdo 493/2008

U S N E S E N Í

C. C. a.s.

, zastoupené advokátem, proti povinnému

D. T

., zastoupenému advokátkou, pro 131.442,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 5. 2007, č. j. -18, takto:

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 30. 6. 2003, č. j. -4, kterým soud prvního stupně nařídil podle směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2002, č. j. -8, k uspokojení pohledávky oprávněné 131 442,- Kč s 6 % úrokem od 22. 2. 1999 do zaplacení, nákladů řízení 29 630,- Kč a nákladů exekuce, exekuci a jejím provedením pověřil Mgr. J. H., soudního exekutora. Uzavřel, že exekuční titul byl povinnému (v nalézacím řízení 2. žalovanému) doručen do vlastních rukou, ten proti němu nepodal námitky, a proto je vůči němu v právní moci a vykonatelný. Skutečnost, že proti tehdy l. žalovanému P. K., který ještě před podáním žaloby zemřel, byl směnečný platební rozkaz zrušen a řízení bylo zastaveno, není rozhodující s ohledem na samostatné procesní společenství žalovaných jako účastníků řízení.

V dovolání, jehož přípustnost opírá o , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále též jen „ “), povinný namítá, že směnečný platební rozkaz je nevykonatelný. Jestliže v nalézacím řízení první žalovaný P. K. zemřel ještě před jeho vydáním, soud neměl směnečný platební rozkaz vydat v původním znění, a pokud se tak stalo, měl být s ohledem na a zrušen v celém rozsahu (tedy i ve vztahu k povinnému). Soud, aniž by se zabýval otázkou právního nástupnictví, zrušil směnečný platební rozkaz jen ve vztahu k prvnímu žalovanému a ve vztahu k němu také řízení zastavil. Nesprávný postup soudu znemožňuje, aby se stal směnečný platební rozkaz vykonatelný i proti povinnému. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu stejně jako usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce, je dovolání ve smyslu , ve znění do 30. 6. 2009, přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené rozhodnutí, jímž by soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak), je možné přípustnost posuzovat jen v intencích ustanovení , jež ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení odst. l písm. c) spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tedy pouze důvod podle ustanovení (nesprávné právní posouzení věci).

Dovolatel argumenty ve prospěch závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam uvedl, avšak hodnocením námitek v dovolání obsažených k takovému závěru dospět nelze.

V projednávané věci byl exekuční titul vydán dne 28. 3. 2002 (v řízení zahájeném na návrh doručený soudu dne 18. 2. 2002) a doručen druhému žalovanému (povinnému) do vlastních rukou dne 11. 4. 2002. Při doručování vyšlo najevo, že první žalovaný P. K. zemřel , proto byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 1. 11. 2002, č. j. -25, exekuční titul vůči prvnímu žalovanému zrušen a řízení zastaveno. Jelikož exekuční titul nebyl druhým žalovaným napaden opravným prostředkem, nabyl právní moci dne 27. 4. 2002 a stal se vykonatelným.

Je-li v žalobě označena za účastníka řízení fyzická osoba, která již před zahájením řízení zemřela, jde o nezpůsobilost být účastníkem řízení. Takováto osoba nemohla vstoupit do procesních vztahů, které se zakládají podáním žaloby u soudu, neboť jí od počátku řízení chyběla způsobilost být účastníkem řízení. Nedostatek podmínky řízení tu byl již při zahájení řízení a tento nedostatek je neodstranitelný. V takovém případě je vyloučen postup podle (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, sešit č. 6/99 pod č. 59) a soud řízení bez dalšího zastaví ( o. s. ř).

Z toho dále vyplývá, že fyzické osobě, jež se z uvedených důvodů ani nemohla stát účastníkem řízení, není třeba vydaný (směnečný) platební rozkaz doručovat. Bylo-li přesto takové (neexistující) osobě doručováno, nemá to v dané věci žádný význam a není ani možno (směnečný) platební rozkaz zrušit proto, že jej nelze doručit ve smyslu Názor dovolatele tedy není správný.

K návrhu na odklad vykonatelnosti dovolací soud poznamenává, že užití institutu odkladu vykonatelnosti je v řízení o dovolání proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení exekuce ( ve znění do 30. 6. 2009, exekučního řádu) z povahy věci vyloučeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2006, sp. zn. ).

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je – aniž nařídil jednání ( , věta první, ) - odmítl ( , věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. ledna 2010

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.

předsedkyně senátu