Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
6D2828E49200D2DEC1257A4E006983B5.html
HTML · 12.18 KB
No categories available
30 Cdo 3650/2008
30 Cdo 3650/2008
U S N E S E N Í
Ing.
T. Š.,
zastoupeného advokátem, proti žalovanému
K. S.,
zastoupenému advokátem,
o ochranu osobnosti,
vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 68/2007 ,
o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. května 2008, č.j. 1 Co 107/2008 -87, takto:
I.
Dovolání žalobce
se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění(§ 243c odst. 2 o.s.ř. ):
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. listopadu 2007, č.j. 32 C 68/2007 -70, zamítl žalobu, aby žalovanému bylo uloženo jednak se písemně omluvit za nepravdivý výrok, že „Š. spravuje O. majetek“, jednak zaplatit mu (symbolické) zadostiučinění ve výši 1,- Kč. Rozhodl též o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 20. května 2008, č.j. 1 Co 107/2008 -87, rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. “) potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Dospěl především k závěru, že soud prvního stupně správně dovodil, že údaj o správě majetku sám o sobě není objektivně způsobilý snížit čest a vážnost jakékoliv osoby a nijak ji nedehonestuje. Není proto dána odpovědnost žalovaného podle § 13 občanského zákoníku (dále jen „o.z. “).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Dovolací důvody spatřuje v naplnění předpokladů ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. , neboť vytýká, že předmětné řízení bylo postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že soud věc nesprávně právně posoudil. Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
K dovolání nebylo podáno vyjádření.Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř. ) přihlédl k čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatoval, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. (rozhodnutí soudů obou stupňů jsou souladná, a to i v závěru, že nedošlo k zásahu do práva na ochranu osobnosti žalobce) ani podle písm. b) téhož ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 písm. c) téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. Otázku výkladu ustanovení § 11 násl. o.z. odvolací soud posoudil v souladu s četnou a ustálenou judikaturou dovolacího soudu (analogicky srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 1. října 2002, sp. zn. 28 Cdo 983/2002 , rozsudek ze dne 28. února 2006, sp.zn. 30 Cdo 2992/2005 , apod.). Není tak naplněn dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Pokud žalobce uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. , nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu, a jestliže z obsahu dovolání případně vyplývá dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř. , nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. , přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. 21 Cdo 541/2004 , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp.zn. III. ÚS 10/06 , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle § 243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s § 218 písm. c/ téhož zákona.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 , § 151 o.s.ř. , neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. ledna 2010
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu