Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 5173/2009

26 Cdo 5173/2009

U S N E S E N Í

a)

J. P

. a

b) A. P

., zastoupených advokátkou, proti žalovanému

S. b. d. T., d

., zastoupenému advokátkou, o obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. května 2009, č. j. -35, takto:

I.Dovolání se odmítá.

II. Žalobci

jsou povinni

zaplatit společně a nerozdílně žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.050,- Kč k rukám advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Třebíči (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem pro uznání ze dne 27. 9. 2007, č. j. -17, který nabyl právní moci dne 28. 11. 2007, k žalobě žalovaného uložil žalobcům, aby vyklidili byt č. 150/057, sestávající z kuchyně, dvou pokojů a příslušenství, nacházející se v VI. nadzemním podlaží domu č. p. 913 na ulici S. v T. - B. do 15 dnů ode dne, kdy jim bude poskytnuto přístřeší. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobci užívají byt bez právního důvodu, neboť společné právo nájmu bytu jim zaniklo uplynutím výpovědní lhůty ke dni 30. 4. 2007.

Žalobci se domáhali obnovy uvedeného řízení a důvod obnovy spatřovali v tom, že žalovaný sice 27. 8. 2007 oznámil soudu prvního stupně, že na žalobě trvá, nikoli však, že mu žalobci 29. 8. 2007 zaplatili dlužnou částku na nájemném včetně částečného příslušenství ve výši 40.000,- Kč. Podání žalovaného ze dne 27. 8. 2007 nebylo žalobcům doručeno; kdyby tomu tak bylo, předložili by soudu doklad o zaplacení částky 40.000,- Kč.

Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalobců usnesením ze dne 20. května 2009, č. j. -35, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 16. 12. 2008, č. j. -20, kterým byla žaloba na obnovu řízení vedeného pod sp. zn. zamítnuta, a rozhodnuto o nákladech řízení. Odvolací soud rozhodl také o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že předpoklady pro povolení obnovy podle , b) , , ve znění před novelou provedenou (dále „ ) nejsou dány. Pokud vůbec šlo o důkaz, významný pro posouzení věci, žalobcům nic nebránilo, aby v řízení o vyklizení sami předložili jako důkaz doklad o zaplacení částky 40.000,- Kč z 29. 8. 2007. Odvolací soud připomněl, že důkaz měli k dispozici téměř měsíc před rozhodnutím soudu prvního stupně, k němuž došlo 27. 9. 2007, a že skutečnost, že nebyli seznámeni s písemností žalovaného z 27. 8. 2007, jeho uplatnění neznemožnila.

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož přípustnost opřeli o poučení uvedené v napadeném rozhodnutí, a odůvodnili tím, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítají, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, neboť „soud rozhodoval z podkladů, které nebyly v souladu s faktickým stavem“. Důvod k povolení obnovy je dán tím, že nebyli seznámeni se stanoviskem žalovaného z 27. 8. 2007, a proto nepředložili potvrzení z 29. 8. 2007, když byli zástupkyní žalovaného ujištěni, že záležitost je tím vyřešena. Navrhli, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný ve vyjádření navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto.

Podle čl. II. bodu 12 věty před středníkem , kterým se mění ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno 20. května 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět „ “).

Dovolací soud shledal, že dovolání proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu bylo včas podáno subjekty k tomu oprávněnými, tj. účastníky řízení, zastoupenými advokátkou, kterou bylo dovolání také sepsáno, není však přípustné.

Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu odvolacího soudu, kterým byla zamítnuta žaloba na obnovu řízení, by mohlo být podle a odst. 2 a přípustné jen za předpokladu, že by šlo o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Na tom nic nemění, že žalobci byli odvolacím soudem poučeni, že dovolání je přípustné. Nejvyšší soud uvedl již v rozhodnutí ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , publikovaném pod R 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že nesprávné poučení odvolacího soudu přípustnost dovolání bez dalšího nezakládá.

Podle platí, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Žalobci v dovolání žádnou otázku zásadního právního významu nevymezili. Pokud namítají, že v původním řízení nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, mohli se bránit podáním řádného opravného prostředku – odvolání. Rozhodnutí odvolacího soudu řeší otázku, zda potvrzení ze dne 29. 8. 2007, které měli žalobci od téhož dne k dispozici, aniž je předložili soudu do 27. 9. 2007, kdy rozhodl, je důkazem, který žalobci bez své viny nemohli v původním řízení použít, v souladu s

Dovolání není přípustné ani proti výrokům rozsudku odvolacího soudu, kterými bylo rozhodnuto o nákladech řízení a které žalobci dovoláním výslovně napadli (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu z 31. 1. 2002, sp. zn. , publikované pod R 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti napadenému rozhodnutí není přípustné, a proto bylo Nejvyšším soudem podle a odmítnuto.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobců bylo odmítnuto a žalovanému vznikly náklady ( , , a ). Ty představují odměnu advokátky za vyjádření k dovolání podané podle , , ve spojení s a a čl. II vyhl. č. ve výši 1.750,- Kč, paušální náhradu hotových výdajů 300,- Kč podle vyhl. č. a čl. II vyhl. č. a činí celkem 2.050,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z a

Nesplní-li žalobci dobrovolně povinnost uloženou jim tímto rozhodnutím, může žalovaný podat návrh na výkon rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. ledna 2010

JUDr. Marie Rezková, v. r.

předsedkyně senátu