Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
0E889F96C7F3778FC1257A4E0068CE20.html
HTML · 13 KB
No categories available
33 Cdo 4253/2007
33 Cdo 4253/2007
U S N E S E N Í
I. M.,
zastoupené advokátem, proti žalovanému
J. V.,
zastoupenému advokátem, o zaplacení 44.330,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 5 C 62/2003 , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 8. března 2007, č. j. 23 Co 462/2006 -127, takto:
I. Dovolání
se odmítá.
II. Žalovaný
je povinen
zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.812,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
O d ů v o d n ě n í:
Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 8. března 2007, č. j. 23 Co 462/2006 -127, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 17. května 2006, č. j. 5 C 62/2003 -105, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř).
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Z toho, že přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. o. s. ř. , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
V dovolání – jak vyplývá z jeho obsahu – byl však uplatněn výlučně dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci. Podstatu dovolacích námitek totiž tvoří výtky týkající se nesprávně a neúplně zjištěného skutkového stavu věci, resp. vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Žalovaný je přesvědčen, že v řízení nebylo prokázáno, že s žalobkyní uzavřel smlouvu o dílo, případně jinou smlouvu. Oproti odvolacímu soudu prosazuje názor, že do žádného smluvního vztahu se žalobkyní nevstoupil, pouze v rámci přátelské úsluhy „dohlížel, aby materiál na opravu bytu byl obstarán za přijatelných cenových podmínek, případně poskytl pomoc či radu, aniž požadoval jakoukoli úplatu“. Zdůrazňuje přitom, že listin u označenou jako „vyúčtování provedených prací“ sice sepsal, avšak šlo pouze o informativní soupis prací provedených jinými osobami. Pokud od žalobkyně přijal nějaké finanční prostředky, nic si z nich neponechal, naopak žalobkyně uplatnila částku 30.000,- Kč vůči němu dvakrát. Je-li argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud (stejně jako před ním soud prvního stupně) nepochybil ve svých skutkových závěrech a uvěřil jeho tvrzení, že s žalobkyní žádnou smlouvu neuzavřel a žádné práce při stavební úpravě bytu pro ni neprováděl, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy dovodit, že nenese odpovědnost za vady díla. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti a úplnosti skutkových zjištění. Dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. nelze v případě dovolání přípustného podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. použít, neboť neslouží k řešení právních otázek, nýbrž k nápravě případného pochybení spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
Protože dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Žalovanému, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 3.710,- Kč (§ 2 odst. 1 , § 3 odst. 1 bod 4 . ve spojení s § 10 odst. 3 , § 15 ve spojení s § 14 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. , v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 2 odst. 1 a § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v platném znění) a z částky 802,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést (§ 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 27. ledna 2010
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á , v. r.
předsedkyně senátu