Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 3919/2009

23 Cdo 3919/2009

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Podle článku II. bodu 12 , obsahujícího přechodná ustanovení k novele provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (t. j. před 1.7.2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na den, kdy bylo vydáno rozhodnutí odvolacího soudu (12.5.2009), bylo tedy v řízení o dovolání postupováno podle ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „ “).

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací ( ) dospěl k závěru, že dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. května 2009, č. j. -71, do výroku I., kterým byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 2. dubna 2008, č.j. -30, v rozsahu, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 473 793 Kč a na náhradě nákladů řízení 15 341 Kč, není ve věci samé co do částky 473 793 Kč přípustné podle a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá v této části po právní stránce zásadní význam ( o.s. ř). Dovolání žalované do výroku o úhradě nákladů řízení není rovněž přípustné, poněvadž dovolání proti nákladům řízení nelze subsumovat pod žádné ustanovení o přípustnosti dovolání podle až 239 (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.1.2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Žalovaná v dovolání namítá nesprávné právní posouzení věci, které odvíjí od nesprávného posouzení y o uznání dluhu. Je přesvědčena, že tato nemohla být vyhotovena 16.11.2005, jak ze skutkových zjištění dovodily oba soudy, když provedly důkaz u ze dne 16.11.2005, v níž žalovaná, za níž podepsal dokument jednatel společnosti M. V., uvedla, že uznává svůj peněžitý závazek vůči společnosti S. s.r.o. ve výši 563 813 Kč, a to i co do právního důvodu vzniku a zavazuje se dluh uhradit do 31.3.2006. Dovolatelka má za to, že není v silách žádného subjektu prokázat, že k tomuto uznání platně v den 16.11. 2005 nedošlo. Přesto uvedla řadu skutečností, které zpochybnily pravost uznání dluhu, ale odvolací soud k těmto skutečnostem nepřihlédl, jako např. ke skutečnosti chybějícího razítka žalované a neprovedl ani důkaz předloženými listinami, z nichž vyplýval jiný způsob podepisování M. V. Dovolatelka dále uvádí další skutečnosti a navrhuje další důkazy k jejich prokázání, a to ze dne 27.7.2009, 23.7.2009 a 31.7.2009.

Dovolací soud konstatuje, že na závěr, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé zásadní význam po právní stránce ( ), lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a podle (mimo výjimečné případy – viz níže), nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto.

Každý procesní úkon účastníka řízení (tedy i vymezení dovolacího důvodu) se posuzuje podle jeho obsahu, i když byl nesprávně označen (srov. ). Dovolání žalované, kterým podrobuje kritice neúplné dokazování a zjištěný skutkový stav věci, nepředstavuje dovolací důvod podle , ale uplatnění dovolacího důvodu podle a

Namítá-li dovolatelka, že se soud nezabýval dostatečně všemi okolnostmi a neprovedl všechny důkazy k ověření pravosti y z 16.11.2005, tj. ke způsobu podepisování M. V., k okolnosti chybějícího razítka u jeho podpisu a ke skutečnému datu, kdy byla podepsána, namítá tím ve skutečnosti, že řízení je postiženo vadou ve smyslu , která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Je nutno však konstatovat, že z důvodu uvedeného v tomto ustanovení může dovolatel napadnout rozhodnutí odvolacího soudu při uvažované přípustnosti dovolání podle jen za předpokladu, že tvrzená vada řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je bezprostředním důsledkem řešení otázky procesněprávní povahy. O takový případ se ale v dané věci nejedná, jestliže dovolatelka pouze napadá konkrétní procesní postup soudu při dokazování.

Je namístě rovněž připomenout, že dovolací soud nemůže přihlížet ani k novým tvrzením a novým důkazů, navrhovaným až v dovolacím řízení. Z přezkumné povahy činnosti dovolacího soudu, jak výše uvedeno, vyplývá, že skutkový základ věci, tak jak byl vytvořen v důkazním řízení, nemůže být v rámci dovolacího řízení rozšiřován, nemohou být uplatňovány nové skutečnosti nebo důkazy. Sám charakter přezkumné činnosti dovolacího soudu nepřipouští, aby správnost rozhodnutí odvolacího soudu byla hodnocena s přihlédnutím k novým skutečnostem nebo důkazům, které nebyly provedeny v nalézacím řízení (viz ).

Dovolací soud tedy nemohl přihlédnout k novým skutečnostem a důkazům uvedeným v dovolání, které jsou až z data po vydání rozhodnutí odvolacím soudem.

Pokud dovolatelka brojí proti skutkovému závěru ohledně vyhotovení y dne 16.11.2005 oprávněným zástupcem žalované, namítajíc nesprávný skutkový závěr ohledně pravosti této y spočívající v nesprávném skutkovém závěru o pravosti podpisu M. V. a o skutečném datu podepsání y, nemůže být tato námitka předmětem dovolacího přezkumu. Ten se otevírá zásadně jen posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu, nikoliv jiným otázkám, zejména posouzení správnosti či úplnosti skutkových zjištění. Skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuelně vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování a mohlo mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nezakládá přípustnost dovolání podle

Odvolací soud v dané věci vyšel ze skutkového zjištění, že v ě ze dne 16.11.2005 žalovaná prostřednictvím jednatele společnosti M. V. uvedla, že uznává svůj peněžitý závazek vůči společnosti S. s.r.o. ve výši 563 813 Kč, a to i co do právního důvodu vzniku a zavazuje se dluh uhradit do 31.3.2006.

Podle § 323 odst. 1 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) platí, že uzná-li někdo písemně svůj určitý závazek, má se za to, že v uznaném rozsahu tento závazek trvá v době uznání. Tyto účinky nastávají i v případě, kdy pohledávka věřitele byla v době uznání již promlčena.

Závažná pochybnost o tom, zda skutečnost v právní domněnce stanovená existuje, tedy v daném případě pouhá závažná pochybnost o tom, zda existoval závazek v době uznání závazku, není o sobě sama důkazem o opaku.

Ustanovení § 133 o. s .ř. stanoví: Skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

Odvolací soud tedy správně v souladu s dovodil, že uvedenou pochybností o pravosti y ze dne 16.11.2005 o uznání závazku žalovaná nevyvrátila právní domněnku o platnosti uznání závazku.

Skutečnost, že vedle podpisu podnikatele není jeho razítko, nemůže vést k závěru, že takový písemný právní úkon je neplatný, jak správně dovodil odvolací soud.

Nutno uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, a dovolací soud je proto – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalobkyni žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalované právo, nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. ledna 2010

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á předsedkyně senátu