Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 420/2009

U S N E S E N Í

m. č. P. 13

, zastoupené advokátkou, proti žalovaným

1/ M. M.

, zastoupenému advokátem, a

2/ B. M.

, o zaplacení částky 3.272,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného M. M. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. října 2007, č. j. , 355/2007-337, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) rozsudkem (v pořadí druhým) ze dne 11. prosince 2000, č. j. -124, uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku částku 3.272,- Kč s tam uvedeným poplatkem z prodlení (výrok I.), zamítl žalobu ohledně zaplacení tam specifikovaného poplatku z prodlení (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok III.).

K odvolání žalovaných Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 3. října 2001, č. j. -153, potvrdil citovaný rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku I. a v nákladovém výroku III. a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Žalovaní (nezastoupeni advokátem) doručili (první žalovaný dne 21. prosince 2001 a druhá žalovaná dne 28. prosince 2001) soudu prvního stupně podání, která lze – s přihlédnutím k jejich obsahu ( , , ve znění před novelou provedenou – dále jen „“) – považovat za dovolání proti shora označenému rozsudku odvolacího soudu. Žalovaný M. M. (dále jen „žalovaný“) dovolání doplnil prostřednictvím zvoleného advokáta. Zbývá dodat, že řízení o dovolání žalované B. M. bylo zastaveno usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. června 2006, č. j. -284.

Následně soud prvního stupně usnesením ze dne 27. července 2006, č. j. -302, zastavil (pro nezaplacení soudního poplatku z dovolání) řízení o dovolání žalovaného proti shora uvedenému potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu a rozhodl o nákladech dovolacího řízení účastníků. Přes to však usnesením ze dne 23. března 2007, č. j. -325, nepřiznal (opětovně) žalovanému osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.

K odvolání žalovaného odvolací soud usnesením ze dne 31. října 2007, č. j. , 355/2007-337, zrušil usnesení soudu prvního stupně ze dne 23. března 2007, č. j. -325, a zastavil řízení o žádosti žalovaného o osvobození od soudních poplatků pro řízení o dovolání (výrok I.); současně výrokem II. potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 27. července 2006, č. j. -302, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Ve vztahu k výroku I. odvolací soud dovodil, že projednání žádosti žalovaného o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení brání překážka věci pravomocně rozsouzené (ve smyslu ), neboť o obsahově totožné žádosti žalovaného (o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení) již bylo rozhodnuto, a to dokonce dvakrát (poprvé zamítavým rozhodnutím soudu prvního stupně ze dne 11. července 2002, č. j. -188, potvrzeným usnesením odvolacího soudu ze dne 31. října 2002, č. j. -201, a podruhé usnesením soudu prvního stupně ze dne 23. prosince 2003, č. j. -229). Za této situace odvolací soud napadené usnesení pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení (spočívající v překážce věci rozsouzené) zrušil ( ) a podle řízení o takové žádosti žalovaného zastavil.

Proti výroku I. (dále jen „napadený výrok“) usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž namítl, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že řízení je postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Uvedl, že rozhodnutí odvolacího soudu je v napadeném výroku

„nesprávné“

a že

„jak v řízení před soudem prvního stupně, tak v řízení před soudem druhého stupně, bylo postupem soudů zásadním způsobem porušeno jeho právo na spravedlivý proces“.

Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu (v napadeném výroku) zrušil a věc mu vrátil (v tomto rozsahu) k dalšímu řízení. V doplňku dovolání ze dne 19. února 2008 (předaném k poštovní přepravě dne 20. února 2008) dovolatel uvedl, že podrobné zdůvodnění jeho dovolání obsahuje

„příloha č. 1“

, kterou současně připojil.

Podle článku II. bodu 12. věty před středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 31. října 2007, tedy před 1. červencem 2009, kdy uvedená novela nabyla účinnosti, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „“).

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas (k doplňku dovolání však nepřihlížel, neboť byl podán až dne 20. února 2008, tj. po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty k podání dovolání), subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ) a je přípustné podle , neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno.

Podle a 3 je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil. Je-li dovolání přípustné, přihlédne též k vadám uvedeným v , a b/ a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), i když nebyly v dovolání uplatněny.

Své dovolání dovolatel odůvodnil konstatováním, že

„postupem soudů (

obou stupňů

) bylo

zásadním způsobem porušeno jeho právo na spravedlivý proces“.

Takovou námitku by sice bylo možno podřadit pod dovolací důvod podle , avšak z takto obecně formulované námitky nelze bez bližší konkretizace namítaného nesprávného postupu soudů obou stupňů na naplněnost tohoto dovolacího důvodu usoudit. V této souvislosti dovolací soud dodává, že ustálená soudní praxe dovodila, že postupuje-li soud v souladu s procesními předpisy, nelze mu vytýkat porušení práva na spravedlivý proces, ledaže by sám aplikovaný procesní předpis byl v rozporu s ústavními právy. Ustanovení , tj. ustanovení, které ve vztahu k napadenému výroku aplikoval odvolací soud, však nezbavuje účastníka soudní ochrany, nýbrž jen brání tomu, aby věc, o níž již bylo pravomocně rozhodnuto, byla – v rozsahu závaznosti příslušného výroku rozhodnutí pro účastníky a popřípadě jiné osoby a též všechny orgány – projednávána znovu.

Dovolatel – vedle dovolacího důvodu podle – formálně uplatnil i dovolací důvod podle , který však nijak obsahově nekonkretizoval. Vzhledem k tomu, že pouhá citace uvedeného ustanovení není řádným uplatněním dovolacího důvodu, nebyl oprávněn dovolací soud přezkoumat správnost napadeného výroku z hlediska dovolacího důvodu podle

Vzhledem k tomu, že v napadeném výroku je rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska uplatněných dovolacích důvodů a jejich obsahové konkretizace správné, Nejvyšší soud – aniž ve věci nařídil jednání ( ) – dovolání zamítl ( věta před středníkem a odst. 6 věty za středníkem ). Nad to dovolací soud dodává, že řízení o dovolání proti napadenému výroku je bezpředmětné, neboť nenapadeným výrokem II. usnesení ze dne 31. října 2007, č. j. -337, odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 27. července 2006, č. j. -302, jímž bylo zastaveno řízení o dovolání žalovaného proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu ze dne 3. října 2001, č. j. -153.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalobkyni v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolateli právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. ledna 2010

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu