Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 4619/2018

-476

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce J. K., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Antonínem Dejmkem, advokátem se sídlem v Plzni, Perlová č. 68/7, proti žalovaným 1) J. K., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Martinem Prosserem, advokátem se sídlem v Praze, Matoušova č. 515/12, a 2) M. D., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Renatou Václavikovou Tunklovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Františkánská č. 120/7, o určení vlastnictví a určení neplatnosti smlouvy o zajišťovacím převodu práva, vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. dubna 2018 č. j. -421, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 4. 2018 č. j. -421 není přípustné podle ustanovení , neboť je napadené rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce nabytí vlastnického práva od nevlastníka srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2016 sp. zn. , a v něm vyjádřený právní závěr, že podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 bylo možné nabýt vlastnické právo k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí od nevlastníka, a to na základě dobré víry nabyvatele v zápis do katastru nemovitostí.). Uvedený závěr je rovněž v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2011 sp. zn. , publikovaným ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 88/2011, na který správně poukázal ve svém rozhodnutí již soud prvního stupně, a tentýž závěr vyplývá i z dovolatelem odkazovaného nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 1. 2016 sp. zn. .

Napadá-li dovolatel výrok II. rozsudku odvolacího soudu, kterým byla zamítnuta žaloba ohledně určení neplatnosti smlouvy o zajišťovacím převodu práva, přehlíží, že žaloba byla v této části zamítnuta pro absenci naléhavého právního zájmu (soudy v řízení nadto posuzovaly platnost této smlouvy jako otázku předběžnou a dospěly k závěru, že tato smlouva byla neplatná), námitky dovolatele ohledně neplatnosti této smlouvy, či případně neplatnosti související smlouvy o půjčce proto přípustnost dovolání založit nemohou, neboť nejsou pro rozhodnutí odvolacího soudu významné (určující). Zamýšlel-li dovolatel zpochybnit závěr o absenci naléhavého právního zájmu tvrzením, že se nemůže domáhat plnění z neplatných smluv o půjčce a o zajišťovacím převodu práva (aniž by k této námitce řádně vymezil předpoklad přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení ), není jasné, z jakého důvodu nepovažuje žalobu na vydání bezdůvodného obohacení za způsobilý prostředek pro vymáhání svých nároků za převodcem [žalovaným 1)].

V části, v níž dovolatel uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení [zpochybňuje-li skutková zjištění odvolacího soudu, že žalovaná 2) nekonala ve slepé důvěře v zápis v katastru nemovitostí a že okolnosti v době převodu nemovitosti nenasvědčovaly tomu, že by ji žalovaný 1) nabyl na základě „podezřelé transakce“], dovolání trpí nedostatkem, pro který nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Proti výroku III. napadeného rozsudku není dovolání přípustné podle ustanovení , neboť jím bylo pro opožděnost odmítnuto odvolání žalobce proti výroku III. rozsudku soudu prvního stupně.

Vzhledem k tomu, že dovolatel výslovně napadá rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu, lze pro úplnost konstatovat, že proti výrokům o nákladech řízení není dovolání přípustné podle ustanovení

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce na základě výše uvedeného podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 10. 2019

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu