Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2775/2019

-410

USNESENÍ

MORAVIA INVESTING, s. r. o.

J. V.

, narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Tomášem Veselským, advokátem se sídlem v Ostravě, 28. října 1872/114, pro 81 490,72 Kč

s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 8. 2018, č. j. -262, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 4. 5. 2018, č. j. -228, kterým Okresní soud v Ostravě zamítl návrh povinného na zastavení exekuce ze dne 6. 10. 2017, ve znění jeho doplnění ze dne 6. 12. 2017. Uvedl, že závěr okresního soudu, že zde zatím nejsou důvody pro zastavení exekuce pro nemajetnost povinného, je správný. Okolnost, že z důchodu povinného jsou již prováděny srážky pro jiné pohledávky, sama o sobě není důvodem k zastavení exekuce podle

Povinný přípustnost dovolání spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného i procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to zda je možné zastavit již probíhající exekuci z důvodu lichvářského úroku z prodlení ve výši 1 % denně, tedy 365 % ročně, tj. úroku protiústavního a v rozporu s dobrými mravy. Dovolatel odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. , který se „skutkově i právně shoduje s kauzou dovolatele“ a v němž Ústavní soud zaujal právní názor, že úroky z prodlení, a to i v případě, že došlo již k jejich přiznání pravomocným rozhodnutím, nikdy nemohou zcela vybočit z mezí přiměřenosti ve vztahu k majetkové sféře věřitele, ale i dlužníka. Ve zbytku dovolání povinný poukazuje na svůj závažný zdravotní stav, na nalézací řízení, které předcházelo vydání exekučního titulu, na věcné břemeno užívání bytu v domě v XY a na existenci jiného exekučního řízení, které bylo vedeno na základě rozsudku Vrchního soudu v Praze, jímž bylo povinnému uloženo zaplatit částku 383 213,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 % denně od 14. 2. 1993 do zaplacení. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Oprávněná ve vyjádření k dovolání uvedla, že otázka lichvářského úroku z prodlení předložená povinným v dovolání postrádá jakoukoli návaznost na předmět řízení. Exekuční řízení je vedeno pro vymožení pohledávky spočívající v nároku na náhradu nákladů řízení a otázka výše úroku je zcela bezpředmětná a nesouvisející. Navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 2. 2019, dále jen „“.

Rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá na dovolatelem předložené otázce, zda je důvodem pro zastavení exekuce tzv. lichvářský úrok z prodlení. Povinný v návrhu na zastavení exekuce poukazoval na svou nemajetnost a špatný zdravotní stav a soud prvního stupně i soud odvolací se proto zabývaly tím, zda jsou dány podmínky pro zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti povinného. V projednávané věci navíc není vymáhán úrok z prodlení v dovolatelem tvrzené výši, ale exekuce je vedena pro vymožení náhrady nákladů soudního řízení, v němž bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby povinného vůči oprávněnému na vydání věcí, eventuálně zaplacení peněžité částky.

Žádnou jinou otázku procesního či hmotného práva dovolatel v dovolání nevznesl. Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. 10. 2019

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu