Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3143/2019

-206

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně M. K., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Petrem Miketou, advokátem se sídlem v Ostravě, Jaklovecká 1249/18, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 12. 2018, č. j. -165, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Ostravě jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 27. 7. 2018, č. j. -145, konstatoval, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod spisovou značkou bylo vydáno vůči žalobkyni nezákonné rozhodnutí, žalobu na zaplacení částky 500 000 Kč zamítl (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

Uvedené částky se žalobkyně domáhala jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout v souvislosti s trestním řízením vedeným proti její osobě pod sp. zn. u Okresního soudu v Ostravě, jež neskončilo odsuzujícím rozsudkem.

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací napadeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, jinak jej ohledně částky 490 000 Kč potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a zavázal žalovanou povinností nahradit žalobkyni náklady řízení za řízení před soudem prvního stupně ve výši 8 712 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a za řízení před soudem odvolacím ve výši 4 356 Kč (výrok III rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 ), dále jen "", odmítl.

Nejvyšší soud konstantně judikuje, že stanovení formy nebo výše přiměřeného zadostiučinění je především úkolem soudu prvního stupně a přezkum úvah tohoto soudu úkolem soudu odvolacího. Dovolací soud při přezkumu výše přiznaného zadostiučinění v zásadě posuzuje právní otázky spojené s výkladem podmínek a kritérií obsažených v , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), přičemž výslednou částkou se zabývá až tehdy, byla-li by vzhledem k aplikaci tohoto ustanovení na konkrétní případ zcela zjevně nepřiměřená (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2018, sp. zn. ), což v případě žalobkyně není.

K tomu dovolací soud dodává, že odvolací postupoval v souladu s judikaturou dovolacího soudu, pokud při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédl k povaze trestní věci, délce trestního stíhání, jakož i k dopadům trestního stíhání do osobnostní sféry poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. ). Námitky žalobkyně, kterými zpochybňuje výši přiznaného zadostiučinění, tedy nemohou založit přípustnost dovolání podle , neboť při řešení otázky výše přiměřeného zadostiučinění se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu.

V projednávané věci žalobkyně dovoláním napadla rovněž výroky II a III rozsudku odvolacího soudu, kterými bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení. Takové dovolání je však podle rovněž nepřípustné, proto je i v tomto rozsahu Nejvyšší soud odmítl.

K obsahu dovolání, které žalobkyně sepsala sama, aniž by byla splněna podmínka stanovená v , a v němž uvedla, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nebo v němž vymezila důvody dovolání, se nepřihlíží ( ).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 10. 2019

JUDr. Bohumil Dvořák předseda senátu