Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 142/2019

11 Tcu 142/2019-18

USNESENÍ

na odsouzení

občana České republiky

L. R. N.

, nar. XY v XY, okres Cheb, rozsudkem Odvolacího soudu v Janově, třetí trestní sekce, Italská republika, ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 1682/2016, který nabyl právní moci dne 4. 11. 2016, ve spojení s rozsudkem Soudu v Janově, Italská republika, ze dne 8. 3. 2016, sp. zn. 6548/2015,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem Odvolacího soudu v Janově, třetí trestní sekce, Italská republika, ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 1682/2016, který nabyl právní moci dne 4. 11. 2016, ve spojení s rozsudkem Soudu v Janově, Italská republika, ze dne 8. 3. 2016, sp. zn. 6548/2015, byl L. R. N. uznán vinným trestným činem krádeže podle č. 2, 10, , 582, 585, 576 č. I s použitím násilí podle a 3 č. I italského , a odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a jednoho měsíce a dále k pokutě (tj. peněžitému trestu) ve výši 450 €.

2. Podle skutkových zjištění Odvolacího soudu v Janově se L. R. N. (společně s L. Z.) předmětné trestné činnosti v podobě krádeže s použitím násilí dopustili v podstatě tím, že:

dne 28. 8. 2015 v prodejně „XY“, po přerušení kabelu poplašného zařízení, odcizili zboží v celkové hodnotě 208 €, přičemž L. R. N. během útěku z místa činu použil násilí vůči vedoucímu prodejny M. F., který zasáhl, aby je zastavil a oba odsouzené pronásledoval, a kterému při prudkém odstrčení obviněný N. způsobil lehké zranění v podobě vyvrtnutí pravého kotníku, které si vyžádalo dobu léčení po dobu pěti dnů.

3. Dne 12. 9. 2019 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Odvolacího soudu v Janově ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 1682/2016, které nabylo právní moci dne 4. 11. 2016, ve spojení s rozsudkem Soudu v Janově, Italská republika, ze dne 8. 3. 2016, sp. zn. 6548/2015, ve vztahu k osobě L. R. N. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.

5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že L. R. N. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (konkrétně trestného činu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku v jednočinném souběhu s trestným činem vydírání podle tr. zákoníku, neboť odsouzený násilím přiměl poškozeného, aby ho nechal odejít z místa, kde došlo ke krádeži; k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. rozh. tr). Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky pro postup dle ustanovení citovaného zákona.

7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený L. R. N. svým jednáním naplnil zákonné znaky dvou úmyslných trestných činů, když odcizil zboží v nezanedbatelné hodnotě, jež při současném kurzu 1 € = 25,74 Kč odpovídá částce 5.354 Kč, načež záměrně vyvinul násilí vůči osobě majitele prodejny, který se jej pokusil zadržet, byť mu v konečném důsledku shodou okolností způsobil toliko lehké zranění. Ve vztahu k druhům a výměrám uložených trestů lze konstatovat, že odsouzenému byly za předmětné jednání uloženy sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody, jakož i peněžitý trest. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení L. R. N. příslušným soudem Italské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

8. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. 9. 2019

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu

Vypracoval:

JUDr. Tomáš Durdík