Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2210/2019

25 Cdo 2210/2019-240

USNESENÍ

M. C.,

narozená XY, b)

J. C.,

narozený XY, c)

P. C.,

narozená XY, d)

M. C.,

narozený XY, všichni bytem XY, všichni zastoupení JUDr. Alešem Tolnayem, advokátem se sídlem náměstí Republiky 946, Mladá Boleslav, proti žalované:

Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o.

, IČO 00829838, se sídlem Nemocniční 15/4446, zastoupená Mgr. MUDr. Danielem Mališem, LL. M., advokátem se sídlem Kováků 554/24, Praha 5, o 960.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 5. 2. 2019, č. j. -207, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobci

jsou povinni

zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 15 053 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. MUDr. Daniela Mališe, LL. M., advokáta se sídlem Kováků 554/24, Praha 5.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 5. 2. 2019, č. j. -207, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 26. 1. 2018, č. j. -152, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobci domáhali zaplacení celkové částky 960.000 Kč, změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení, rozhodl o nákladech řízení odvolacího a o soudním poplatku. Odvolací soud neshledal důvodným nárok na náhradu za usmrcení rodinného příslušníka žalobců J. C. Po doplnění dokazování zjistil, že J. C. utrpěl dne 15. 1. 2013 zlomeninu krčku stehenní kosti a podrobil se v Německu operaci, poté mu zde byly aplikovány léky na ředění krve. Po deseti dnech byl převezen do nemocnice žalované, požíval další léky a dne 27. 1. 2013 byl propuštěn na vlastní žádost domů bez medikace. Tři dny po propuštění zemřel na pravostranné srdeční selhání při masivní embolii plicnice. Zejména znaleckými posudky bylo prokázáno, že ošetřující lékař při stanovení délky farmakologické prevence proti trombóze u pacienta postupoval adekvátně dané situaci, neboť doba aplikace léků na ředění krve vzhledem k povaze zákroku a dalších okolností odpovídala standardům a doporučením provádět lékovou profylaxi nízkomolekulárními hepariny nejméně 10 – 14 dnů od operačního výkonu. Soud tedy uzavřel, že postup lékaře žalované byl tzv. lege artis, a nebylo tak zjištěno porušení právní povinnosti jako jeden z předpokladů odpovědnosti za škodu podle , (dále jen „obč. zák.“), účinného do 31. 12. 2013.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadli žalobci dovoláním, jehož přípustnost dovozují z tím, že rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného práva, při němž se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Žalobci tuto otázku spatřují v tom, že ohledně minimální doby profylaxe při jiných ortopedických operacích zde existuje varianta právě pro léčbu pooperačního stavu této konkrétní zlomeniny, a to podávání nízkomolekulárních heparinů v délce 28 dní. Závěry odvolacího soudu považují za rozporné s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. , podle nějž u vzniku škody na zdraví v souvislosti s léčbou při existenci známého alternativního způsobu léčby, který má poskytovatel lékařské péče k dispozici, ale nepoužil jej, je třeba vycházet pro vyloučení protiprávnosti takovéhoto jednání z přesvědčivého důvodu, proč nezvolil účinnější postup. Podle žalobců si žalovaná zřejmě byla vědoma nesprávnosti svého postupu, proto v reakci na něj změnila zavedenou praxi a profylaxi v podobných případech prodloužila na delší dobu. Dále žalobci namítli, že soud nesprávně vycházel ze znaleckých posudků, které primárně sloužily pro posouzení trestní odpovědnosti ošetřujícího lékaře, a převzal z něj závěr, že neexistují žádné závazné normy, kterými by byly lékařské instituce povinny se řídit. Navrhli, aby byl rozsudek odvolacího soudu zrušen a věc mu vrácena k dalšímu řízení.

Dovolání není podle přípustné, neboť napadené rozhodnutí není v rozporu s judikaturou dovolacího soudu. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. , na nějž dovolatelé odkazují, se týká jiného skutkového stavu (odlišného zdravotnického zákroku) a ani v obecné rovině není pro tuto věc použitelný, neboť řeší problém s využitím různých v úvahu přicházejících postupů či metod při zdravotnickém výkonu. V posuzovaném případě však nešlo o možnost využití alternativního způsobu léčby (metody či zákroku), k němuž by žalovaná nepřistoupila, nýbrž o zjištění, jaký byl odborný standard délky lékové profylaxe v poměrech zdravotního stavu poškozeného. Dovolatelé za alternativní postup označují profylaxi po dobu alespoň 28 dnů, zatímco soud považoval za dostatečnou dobu nejméně 10 – 14 dnů. Nejedná se tedy o jinou metodu, resp. volbu jiného postupu, ale o způsob, resp. intenzitu či délku provedení totožné metody. Žalobci tak fakticky namítají nesprávnost provedení zvoleného jediného možného postupu a tím i závěr odvolacího soudu o postupu lege artis. Odvolací soud založil svůj závěr, že žalovaná neporušila povinnost náležitého odborného postupu, na skutkovém zjištění, k němuž provedl důkladné dokazování ohledně doporučené či medicínsky uznávané délky provádění profylaxe, a to zejména znaleckými posudky. Na jejich použitelnost nemůže mít vliv, že některé z nich byly vypracovány pro trestní řízení, neboť soud všechny provedené důkazy řádně hodnotil a výsledný skutkový závěr opřel především o revizní znalecký posudek znaleckého u Nemocnice na Bulovce (provedl k němu i výslech jeho zpracovatele), který byl zadán nikoliv v trestním, nýbrž právě v občanskoprávním řízení. Z posudku bylo zjištěno, že vzhledem ke konkrétním okolnostem případu byla profylaxe ze strany lékaře ordinována po dobu odpovídající požadavkům lékařské vědy. Na základě takto zjištěného skutkového stavu (který dovolací soud není oprávněn nijak přezkoumávat, neboť způsobilým dovolacím důvodem je pouze nesprávné právní posouzení věci - ) pak odvolací soud po právní stránce logicky a správně uzavřel, že postup ošetřující lékaře byl lege artis. Pokud tedy žalobci ve svém dovolání namítají, že profylaxe byla provedena v nedostatečné délce, zpochybňují tím skutkové závěry odvolací soudu, a jedná se tak svou povahou o skutkovou námitku, která není schopna založit přípustnost dovolání.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 9. 2019

JUDr. Petr Vojtek předseda senátu