Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3649/2019

21 Cdo 3649/2019-220

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce M. B., narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Michalem Vrajíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Spálená č. 97/29, proti žalovanému České aerolinie a. s. se sídlem v Praze 6 – Vokovicích, Evropská č. 846/176a, IČO 45795908, zastoupenému Mgr. et Mgr. Alenou Vlachovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Husova č. 242/9, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru a o určení, že pracovní poměr trvá, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. března 2019 č. j. -195, takto:

b) vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. března 2019 č. j. -195 v části výroku I., v níž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 9. srpna 2018 č. j. -147, opravený usnesením ze dne 20. listopadu 2018 č. j. -159, ve výroku o náhradě nákladů řízení.

c) vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. března 2019 č. j. -195 ve výroku II., kterým byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 6 776 Kč k rukám advokátky Mgr. et Mgr. Aleny Vlachové.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 9. 8. 2018 č. j. -147 opraveným usnesením ze dne 20. 11. 2018 č. j. -159 zamítl žalobu o určení, „že pracovní poměr žalobce u žalovaného trvá, neboť výpověď z pracovního poměru ze dne 21. 11. 2014 je neplatná“, a žalobu o neplatnost výpovědi z pracovního poměru ze dne 21. 11. 2014 a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 96 558 Kč k rukám advokátky Mgr. et Mgr. Aleny Vlachové.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 3. 2019 č. j. -195 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (ve znění opravného usnesení) ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba o neplatnost výpovědi z pracovního poměru ze dne 21. 11. 2014, a ve výroku o náhradě nákladů řízení a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 6 776 Kč k rukám advokátky Mgr. et Mgr. Aleny Vlachové.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce ve lhůtě uvedené v , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), dovolání směřující proti výroku o věci samé. Dovolatel současně navrhl, aby dovolací soud rozhodl o odkladu právní moci rozsudku odvolacího soudu do rozhodnutí o tomto dovolání. Návrh odůvodnil tím, že se vedle určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru domáhá po žalovaném zaplacení náhrady mzdy z neplatného rozvázání pracovního poměru „podle ustanovení “(správně ) v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. a že řízení o náhradu mzdy bylo přerušeno do pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu v tomto řízení, neboť jeho výsledek (opodstatněnost uplatněného nároku) závisel na výsledku tohoto řízení. Výsledek řízení o náhradu mzdy (závěr o věcné opodstatněnosti nároku na náhradu mzdy podle ustanovení ) přitom závisí na rozsudku odvolacího soudu, který byl napaden „tímto dovoláním“; žalobce by tak mohl být napadeným rozsudkem odvolacího soudu závažně ohrožen na svých právech.

Podle ustanovení před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit

a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo

b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Podle ustálené judikatury soudů chce-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel dosáhnout toho, aby nenastaly právní účinky vyplývající z právního úkonu (nyní právního jednání) o rozvázání pracovního poměru, musí podat žalobu o určení jeho neplatnosti nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním (srov. například rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 1968 sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 40 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1969, rozsudek býv. Nejvyššího soudu SSR ze dne 28. 5. 1980 sp. zn. , uveřejněný pod č. 43 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1982, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 1997 sp. zn. , uveřejněný pod č. 75 v časopise Soudní judikatura, roč. 1997). Nepodal-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel u soudu žalobu o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou, skončil pracovní poměr mezi účastníky podle tohoto právního úkonu (nyní právního jednání), i kdyby šlo o neplatné rozvázání pracovního poměru. Po marném uplynutí dvouměsíční lhůty právo na určení neplatnosti právního úkonu (nyní právního jednání) o rozvázání pracovního poměru zanikne, a soud se tedy již nemůže zabývat posouzením otázky platnosti tohoto právního úkonu (nyní právního jednání), a to ani formou předběžné otázky; nebyla-li neplatnost právního úkonu (nyní právního jednání) o rozvázání pracovního poměru určena pravomocným rozhodnutím soudu, musí soud v případném jiném řízení mezi účastníky vycházet z toho, že pracovní poměr účastníků byl rozvázán platně (srov. například již zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 1997 sp. zn. ).

Z uvedeného vyplývá, že závěr o věcné opodstatněnosti nároku dovolatele na náhradu mzdy podle ustanovení , jehož základním předpokladem je (vedle oznámení zaměstnance, že trvá na dalším zaměstnávání) neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele výpovědí, závisí na rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby o neplatnost výpovědi z pracovního poměru ze dne 21. 11. 2014, kterou dal žalovaný dovolateli. Pravomocný rozsudek, kterým by byla žaloba o náhradu mzdy zamítnuta dříve, než dovolacím soudem bude v projednávané věci rozhodnuto o podaném dovolání, by potom – za situace, kdyby dovolacím soudem bylo rozhodnuto o změně nebo zrušení rozsudku odvolacího soudu – znamenal zásah do práv dovolatele, který by bylo možné napravit jen žalobou na obnovu řízení [srov. ]. Nejvyšší soud proto shledal, že napadeným rozhodnutím odvolacího soudu by dovolatel mohl být závažně ohrožen ve svých právech, a vzhledem k tomu, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení, rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé), že právní moc rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2019 č. j. -195 v části výroku I., v níž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 9. 8. 2018 č. j. -147, opravený usnesením ze dne 20. 11. 2018 č. j. -159, ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba o neplatnost výpovědi z pracovního poměru ze dne 21. 11. 2014, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalobce [ ].

Protože by neprodleným výkonem rozhodnutí (exekucí) napadeného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2019 č. j. -195 v části výroku I., v níž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 9. 8. 2018 č. j. -147, opravený usnesením ze dne 20. 11. 2018 č. j. výroku o náhradě nákladů řízení, a ve výroku II., kterým byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 6 776 Kč k rukám advokátky Mgr. et Mgr. Aleny Vlachové, hrozila dovolateli závažná újma, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení odložil vykonatelnost rozhodnutí městského soudu v této části jeho výroku I. a ve výroku II.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 11. 2019

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu