Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1806/2019

22 Cdo 1806/2019-126

USNESENÍ

FASENDA, a. s.

Moravskoslezskému kraji

, IČO 70890692, se sídlem v Ostravě, 28. října 117, zastoupenému JUDr. Markem Křížem, Ph.D., advokátem se sídlem v Karviné - Fryštát, Masarykovo náměstí 91/28, o určení

vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 1. 2019, č. j. -106, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud ve Frýdku-Místku (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. 6. 2018, č. j. -71, zamítl žalobu na určení, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. 1538/5 zahrada o výměře 84 m

2

, zahrada, nově odměřeného z dosavadního pozemku parc. č. 1538/2 zahrada, a pozemku parc. č. 1547/12, ostatní plocha, o výměře 15 m

2

, nově odměřeného z pozemku parc. č. 1547/1, ostatní plocha, v katastrálním území a obci XY, odměřených geometrickým plánem č. XY, vyhotoveným A. W., které jsou dosud zapsány na LV 901 pro obec a k. ú. XY, vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště XY. Rozhodl také o nákladech řízení.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 4. 1. 2019, č. j. -106, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil s tím, že v něm označený geometrický plán je součástí výroku tohoto rozsudku, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které považuje za přípustné podle

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje. Dovolací soud přezkoumal přípustnost dovolání jen z hledisek v něm uvedených ( ).

Dovolací soud rozhodl o dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 části první ) – dále jen „ “. Dovolání bylo podáno včas oprávněnou osobou – účastnicí řízení, není však přípustné.

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle musí být v dovolání mimo jiné uvedeno, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Podle věty první dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Podle věty první dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

K tomu viz nález pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , v jehož právní větě se uvádí: „1. Neobsahuje-li dovolání vymezení předpokladů přípustnosti ( ), není odmítnutí takového dovolání pro vady porušením d. 2. Nevymezí-li dovolatel, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je ústavní stížnost proti předchozím rozhodnutím o procesních prostředcích k ochraně práva nepřípustná podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů“. Srov. též další judikaturu tam uvedenou; z četné judikatury Nejvyššího soudu např. usnesení ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, na který jsou kladeny vyšší požadavky, než na řádné opravné prostředky (odvolání). K jeho projednatelnosti tedy nestačí, aby dovolatel uvedl, jaký právní názor (skutkové námitky jsou nepřípustné) má být podle něj podroben přezkumu; je – v souladu s uplatněním zásad projednací a dispoziční i v dovolacím řízení – třeba konkrétně vymezit rovněž důvody přípustnosti dovolání; teprve v případě, že jsou tyto důvody řádně vymezeny, otevírá se prostor pro přezkumnou činnost dovolacího soudu. Nevymezení tvrzené přípustnosti má za následek odmítnutí dovolání.

V dané věci dovolatelka vznesla jen jedno tvrzení, připomínající zákonem vymezený důvod přípustnosti dovolání, a to že „právní otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak“. Zákon však zní takto: Dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, „má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“; jde o návrh na změnu judikatury dovolacího soudu. Dovolatelka však návrh na změnu judikatury nečiní, patrně má za to, že přípustnost zakládá tvrzení, že odvolacím soudem vyřešenou otázku má dovolací soud posoudit jinak, než soud odvolací. To však přípustnost dovolání nezakládá. Tvrzené nesprávné právní posouzení věci je dovolacím důvodem ( ), nikoliv důvodem přípustnosti dovolání.

Dovolatelka snad vychází z toho, že ji o přípustnosti dovolání poučil odvolací soud, nebo dokonce že odvolací soud dovolání připustil. Podle platné úpravy však odvolací soud dovolání připustit nemůže a tento soud ani nic takového nevyslovil; sice uvedl, že proti jeho rozhodnutí lze podat dovolání, ovšem současně uvedl, že jeho přípustnost je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. I kdyby šlo o nesprávné poučení, pak platí, že přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolatelka tak způsobilý důvod přípustnosti dovolání nevymezila; dovolání proti rozsudku odvolacího soudu tak není přípustné, a proto je dovolací soud podle odmítl.

V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 9. 2019

JUDr. Jiří Spáčil, CSc.

předseda senátu