Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 151/2019

11 Tcu 151/2019-10

USNESENÍ

se usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2019, č. j. -54,

v části

, jíž bylo ve smyslu ustanovení , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů,

ohledně

občana České republiky

T. F.

, narozeného XY, okres Cheb, rozhodnuto, že na jeho odsouzení rozsudkem Zemského soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 15. 10. 2015, sp. zn. KLs 313 Js 15393/14 jug, se hledí jako na odsouzení soudem České republiky,

zrušuje

.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 15. 10. 2015, sp. zn. KLs 313 Js 15393/14 jug, byli T. F., ohledně něhož uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 20. 4. 2016, a R. D., ohledně něhož daný rozsudek nabyl právní moci dne 23. 10. 2015, uznáni vinnými ze spáchání trestného činu nedovoleného dovozu omamných a psychotropních látek v množství větším než malém podle § 30 odst. 1 bodu 4. BtMG ve spojení s § 1 odst. 1 a § 3 odst. 1 BtMG spáchaného v souběhu s dalšími osmi (v případě T. F.), resp. sedmi (v případě R. D.), trestnými činy krádeže podle § 242 odst. 1 ve spojení s § 243 odst. 1 věty 1, věty 2, bodu 1 a 3 StGB. Za uvedené trestné činy byl T. F. uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let a R. D., za použití § 17 a § 105 odst. 1 bodu 1, odst. 3 JGG, úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců.

Nejvyšší soud k návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) rozhodl usnesením ze dne 25. 6. 2019, č. j. -54, tak, že na odsouzení občana České republiky T. F., narozeného XY, okres Cheb, a R. D., narozeného XY, okres Cheb, rozsudkem Zemského soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 15. 10. 2015, sp. zn. KLs 313 Js 15393/14 jug, se hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Dne 13. 9. 2019 podal Krajský soud v Plzni Nejvyššímu soudu podnět ke zrušení výše označeného usnesení Nejvyššího soudu per analogiam podle § 4 odst. 4 zákona, a to ve vztahu k odsouzenému T. F., neboť ve věci uvedeného odsouzeného bylo již rozhodnuto, že se daný rozsudek Zemského soudu Hof (ve spojení s rozhodnutím Německého spolkového soudního dvora ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 1 StR 101/16), uznává na území České republiky.

Nejvyšší soud danou věc přezkoumal, a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zrušení jeho shora označeného usnesení v té části, v níž ohledně občana České republiky T. F., narozeného XY, okres Cheb, rozhodl, že na jeho odsouzení rozsudkem Zemského soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 15. 10. 2015, sp. zn. KLs 313 Js 15393/14 jug, se hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají též údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozhodnutí takového soudu rozhodl soud podle zvláštního právního předpisu a uznané rozhodnutí bylo cizozemským soudem vydáno pro čin trestný i podle právního řádu České republiky.

Z § 4 odst. 4 zákona se podává, že pokud byly do evidence Rejstříku trestů zaznamenány údaje o odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby podle odstavce 2 nebo 3 a soud podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních následně rozhodne o uznání takového rozhodnutí, Nejvyšší soud z podnětu tohoto soudu zruší své předchozí rozhodnutí o zaznamenání údajů o odsouzení; Rejstřík trestů v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání rozhodnutí.

Podle § 4a odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají též údaje o pravomocných odsouzeních občanů České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie v trestním řízení a údaje navazující na tato odsouzení, a to na základě informací zaslaných jinými členskými státy Evropské unie.

Z § 4a odst. 3 zákona se pak podává, že Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z obsahu připojeného spisového materiálu plyne, že Krajský soud v Plzni (dále jen „krajský soud“) rozsudkem ze dne 8. 2. 2017, č. j. -98, jenž nabyl právní moci dne 1. 6. 2017, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. , rozhodl, že podle , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, se v trestní věci odsouzeného T. F. uznává na území České republiky rozsudek Zemského soudu v Hofu ze dne 15. 10. 2016 (správně 15. 10. 2015), sp. zn. KLs 313 Js 15393/14 jug, který ve spojení s rozhodnutím Německého spolkového soudního dvora ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 1 StR 101/16, jenž nabyl ve vztahu k odsouzenému právní moci dne 20. 4. 2016, jímž byl odsouzený uznán vinným z trestných činů nedovoleného dovozu omamných látek ve větším než malém množství v souběhu s osmi vícečinnými případy krádeže podle , , číslo 4 německého zákona o omamných látkách a , věta první, věta druhá č. 1 a č. 3, a německého , za něž mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) roků nepodmíněně. Dále krajský soud rozhodl, že podle , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, se nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) roků uložený odsouzenému T. F. rozsudkem Zemského soudu v Hofu ze dne 15. 10. 2016 (správně 15. 10. 2015), sp. zn. KLs 313 Js 15393/14 jug, který ve vztahu k němu nabyl právní moci dne 20. 4. 2016, vykoná. Konečně krajský soud rozhodl, že podle a , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a tr. zákoníku se odsouzený pro výkon tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou.

Označeným rozsudkem Krajského soudu v Plzni byl tedy rozsudek Zemského soudu v Hofu ze dne 15. 10. 2015, sp. zn. KLs 313 Js 15393/14 jug, ve spojení s rozhodnutím Německého spolkového soudního dvora ze dne 19. 4. 2016 sp. zn. 1 StR 101/16, uznán na území České republiky.

I když se současná právní úprava § 4 odst. 4 zákona nevztahuje na odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie (srov. § 4 odst. 2 a 3 zákona), a v předmětné věci jde o odsouzení soudem Spolkové republiky Německo (tj. členského státu Evropské unie), lze v projednávané věci aplikovat per analogiam postup podle § 4 odst. 4 zákona, který upravuje možnost zrušení předchozího rozhodnutí o zaznamenání údajů o jiném odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby cizozemským soudem podle odst. 2 nebo 3 daného ustanovení, jehož smyslem je zamezení situaci, kdy by v Rejstříku trestů bylo jedno odsouzení zapsáno dvakrát. Z opisu Rejstříku trestů vyžádaného Nejvyšším soudem dne 25. 9. 2019 přitom vyplývá, že u odsouzeného T. F., je pod body 9. a 10. vykazováno dvakrát totéž odsouzení shora označeným rozsudkem Zemského soudu Hof. A proto, byť dané ustanovení dopadá (mimo jiné) na případy odsouzení občana České republiky soudy jiných než členských států Evropské unie, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že takový nežádoucí stav je nutno odstranit analogickou aplikací § 4 odst. 4 zákona (srov. též např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. ).

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud zrušil své usnesení ze dne 25. 6. 2019, č. j. -54, a to v rozsahu, jímž rozhodl, že na odsouzení občana T. F., narozeného XY, okres Cheb, rozsudkem Zemského soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 15. 10. 2015, sp. zn. KLs 313 Js 15393/14 jug, se hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 9. 2019

JUDr. Antonín Draštík předseda senátuVypracoval:JUDr. Petr Škvain, Ph. D. soudce