Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Nd 380/2019

32 Nd 380/2019-539

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a Mgr. Jiřího Němce v právní věci žalobkyně Motor Lučina spol. s r. o., se sídlem ve Starém Městě, Jamnická 116, identifikační číslo osoby 25367625, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 1788/60, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, identifikační číslo osoby 00025429, zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, identifikační číslo osoby 69797111, o náhradu škody 3 325 839 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu JUDr. Pavla Simona uplatněné žalobkyní v řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne  26. 9. 2017, č. j. -418, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 16. 2. 2017, č. j. -364, zamítl žalobu o zaplacení částky 3 325 839 Kč s úrokem z prodlení (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalobkyně potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. a rozhodnout o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2019, složenému ze soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Pavla Simona a Mgr. Tomáše Mottla.

V přípise ze dne 17. 6. 2019, doručeném Nejvyššímu soudu téhož dne, dovolatelka vznesla námitku podjatosti soudce JUDr. Pavla Simona s ohledem na to, že v období od září 2008 do července 2009 působil jako poradce žalované, dále pak působí jako lektor Justiční akademie, která je organizační složkou státu podléhající žalované, a za tuto činnost pobírá od žalované příjem. Má za to, že výše uvedenému odpovídá „protekcionistický přístup v rozhodovací praxi JUDr. Simona na Nejvyšším soudu“.

JUDr. Pavel Simon ve vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že k účastníkům řízení ani k věci samé nemá žádný vztah a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by zakládaly důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Je pravdou, že v době před a během prvního českého předsednictví v Radě Evropské unie působil jako poradce mezinárodního odboru žalované a současně je pravdou, že působí jako jeden z lektorů Justiční akademie, tyto skutečnosti však podle jeho názoru nezakládají obavu z možné podjatosti. Námitku podjatosti považuje proto za nedůvodnou.

Podle ustanovení věty druhé , (dále jen „ “), o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2019 byla věc o vyloučení jmenovaného soudce z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. předložena senátu 32 Cdo.

Podle ustanovení soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle ustanovení důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2000, pod číslem 33, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001,           sp. zn. , uveřejněné v témže časopise číslo 3, ročník 2002, pod číslem 48, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne  18. 4. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdyby soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti.

Pochybnosti o nepodjatosti JUDr. Pavla Simona žalobkyně dovozuje z jeho bývalého působení na pozici poradce jednoho z odborů žalované a z jeho působení na pozici lektora Justiční akademie, což se má podle názoru žalobkyně projevovat v protekcionistickém přístupu v jeho rozhodovací praxi na Nejvyšším soudě. Ve skutečnosti tak pochybnosti o nepodjatosti JUDr. Pavla Simona dovolatelka dovozuje z okolností jeho rozhodování v jiných (blíže nespecifikovaných) právních věcech. Tyto okolnosti, jak vyplývá z ustanovení , samy o sobě nemohou být důvodem pro jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci. Podle svého vyjádření jmenovaný soudce nemá žádný (z hlediska svého možného vyloučení z projednávání dovolání a rozhodnutí o něm) právně relevantní vztah k dané konkrétní věci či k účastníkům řízení.

Takový vztah nevyplývá ani z argumentace dovolatelky vztahující se k působení JUDr. Pavla Simona na shora označených pozicích.  

Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu dospěla k závěru, že skutečnost, že soudce byl v minulosti zaměstnancem účastníka řízení, nezakládá sama o sobě jeho poměr k účastníkovi, který by měl za následek pochybnost o nepodjatosti, neboť je třeba zvažovat též dobu, která od ukončení pracovněprávního vztahu uplynula, a osobní vztahy soudce ke statutárním orgánům zaměstnavatele, případně jejich členům, jakož i k dalším zaměstnancům účastníka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 1999, sp. zn. , které bylo uveřejněno v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2000, pod číslem 34). Nejvyšší soud přijal též závěr, že soudci soudu, jenž vystupuje za stát v občanském soudním řízení jako jeho organizační složka, nejsou bez dalšího (jen proto, že u takového soudu působí) vyloučeni z projednávání a rozhodnutí příslušné věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 65/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Obdobně tedy nemůže založit pochybnost o nepodjatosti JUDr. Pavla Simona skutečnost, že před více jak deseti lety krátce působil u žalované jako poradce na mezinárodním odboru, kdežto v řízení je žalovaná zastoupena Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, ani skutečnost, že nyní působí jako jeden z lektorů u jiné organizační složky státu.

Z obsahu námitky podjatosti ani z vyjádření dotčeného soudce tak nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.

 Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že soudce JUDr. Pavel Simon není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 9. 2019

JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu