Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Nd 366/2019

22 Nd 366/2019-1818

USNESENÍ

M. N.

I. N.

, narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Martinem Krejzou, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 6, Eliášova 922/21, o zaplacení 25.000 Kč měsíčně s úrokem z prodlení a vydání zápočtového listu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, uplatněné žalobkyní v řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2016, č. j. -769, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , takto:

Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Jiří Doležílek, JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., a JUDr. Pavel Malý

nejsou vyloučeni

z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 25. 4. 2016, č. j. -616, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 25.000 Kč měsíčně s úrokem ve výši 8,05 % ročně z této částky od 16. 1. 2011 do právní moci rozsudku (výrok I.), co do nároku žalobkyně na vydání správně vyplněného zápočtového listu řízení zastavil (výrok II.) a nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení (výrok III.).

Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 16. 11. 2016, č. j. -769, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu platného od 1. 6. 2019 do 30. 6. 2019 (věc byla Nejvyššímu soudu opětovně předložena dne 4. 6. 2019 poté, co byl spis vrácen soudu prvního stupně, neboť byl k rozhodnutí o dovolání předložen předčasně) má dovolání projednat a rozhodnout o něm senát 21 Cdo ve složení JUDr. Jiří Doležílek (předseda senátu), JUDr. Pavel Malý a JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. Řízení o něm je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. .

Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 28. 7. 2019 vznesla žalobkyně námitku podjatosti výše jmenovaných soudců. Následně námitku podjatosti několikrát doplnila. Pochybnosti o nepodjatosti JUDr. Jiřího Doležílka vyslovila na základě způsobu, jakým naložil s dovoláním ze dne 18. 1. 2019 (resp. 20. 1. 2019, kdy bylo předmětné dovolání podáno L. V.), vedeným u Nejvyššího soudu pod sp. zn. . Předmětné dovolání bylo soudu prvního stupně vráceno bez věcného projednání, tento způsob vyřízení žalobkyně označuje za podvod. Má za to, že ignoroval-li JUDr. Jiří Doležílek řádně podané dovolání, nepřikročil k jeho věcnému vyřízení a přípisem soudu prvního stupně si vyžádal sepsání jiného, podvodného dovolání, jde o jeho snahu zakrýt předchozí nesprávný postup soudců, zejména L. B., pravděpodobně příbuzné V. B. (kolegy JUDr. Jiřího Doležílka). Pochybnost o jeho nestrannosti spatřuje i ve skutečnosti, že byl jmenován soudcem spolu se soudkyní J. D. a L. V., tedy soudci, kteří měli v právní věci žalobkyně nějakým způsobem figurovat. Současně uvádí, že JUDr. Jiří Doležílek záměrně manipuluje s daty podání dovolání tak, aby jí znemožnil dosažení spravedlnosti. Má za to, že v případě, kdy by bylo dovolacím soudem nejprve řešeno „podvodné dovolání pod sp. zn. , tak další dovolání, které má spis. zn. (původně spis. zn. ) by nemělo smysl.“ Dále upozornila na to, že po opětovném předložení dovolání Nejvyššímu soudu nedošlo neprodleně k jeho zaregistrování, stalo se tak až po její urgenci. Důvody pro pochybnost o nepodjatosti JUDr. Jiřího Doležílka spatřuje i ve skutečnosti, že nedodržuje pracovní morálku a zákony, když učí v soukromých kurzech soukromé agentury. Námitku podjatosti zbývajících členů senátu 21 Cdo odůvodňuje tím, že měli vědět, že jednání JUDr. Jiřího Doležílka je nesprávné a nezákonné. Pokud tento podvod nerozpoznali a ničeho neučinili, má žalobkyně za to, že je dána i jejich podjatost. V neposlední řadě uvádí, že její dotazy a podněty jsou soudy opakovaně ignorovány, resp. ledabyle odbývány, a to i ze strany předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu.

Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Jiří Doležílek, JUDr. Pavel Malý a JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., se k námitce podjatosti vyjádřili tak, že k věci, účastníkům řízení a ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah, a že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by zakládaly pochybnosti o jejich nepodjatosti.

Podle ustanovení , (dále jen „ “) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Ustanovení pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného rozhodovací praxí (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

Senát Nejvyššího soudu, kterému přísluší rozhodnout o námitce žalobkyně podle věta druhá , dospěl k závěru, že důvody, které žalobkyně uvádí, k vyloučení jmenovaných soudců z rozhodnutí v uvedené věci vést nemohou.

Námitka žalobkyně je z podstatné části založena na skutečnosti, že nesouhlasí s postupem JUDr. Jiřího Doležílka v projednávané věci, když se domnívá, že jí bylo tímto postupem odepřeno právo na spravedlivý proces. Podle však důvodem pro vyloučení soudce zásadně nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 33/2000). Ve vztahu ke zbývajícím výše jmenovaným soudcům senátu 21 Cdo přitom žalobkyně svoji námitku ničím jiným nezdůvodňuje.

Důvodem pro pochybnosti o nestrannosti JUDr. Jiřího Doležílka není ani námitka možného propojení soudkyně L. B. a V. B. (předsedy senátu XY), ani tvrzení, že JUDr. Jiří Doležílek byl jmenován soudcem ve stejný den jako soudci ve věci žalobkyně (příp. ve věcech bezprostředně souvisejících) figurující. Daná tvrzení žalobkyně žádným způsobem neprokazují existenci jakéhokoli vztahu, který by ve smyslu výše uvedeného výkladu byl důvodem pro vyloučení soudce z projednání věci.

Nepřípadná je i námitka porušování zákona; pedagogická činnost JUDr. Jiřího Doležílka je plně v souladu s , o soudech a soudcích.

Pro úplnost lze dodat, že postup JUDr. Jiřího Doležílka při vyřízení dovolání žalobkyně v řízení pod sp. zn. , a , kdy byl spis vždy vrácen soudu prvního stupně bez věcného vyřízení dovolání, nelze v žádném případě považovat za jakoukoli snahu o manipulaci s pořadím nápadu dovolání ze strany Nejvyššího soudu. Vyřízení spisu tzv. „jinak“, kdy je věc vrácena soudu prvního stupně bez věcného vyřízení dovolání, je standardním postupem soudu v případě, kdy bylo dovolání Nejvyššímu soudu předloženo předčasně, zpravidla za situace, kdy nebyly soudem prvního stupně učiněny nutné úkony (např. výzva k odstranění nedostatku právního zastoupení dovolatele, nedostatky doručování, apod.).

Vzhledem k výše uvedenému a tomu, že jmenovaní soudci, kteří mají podle rozvrhu práce dovolání žalobkyně projednat a rozhodnout o něm, ve svých vyjádřeních uvedli, že k projednávané věci a k jejím účastníkům či zástupcům nemají žádný vztah, a jiné okolnosti, které by mohly vést k pochybnostem o jejich nepodjatosti podle , zjištěny nebyly (ze spisu nevyplývají), rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. 9. 2019

Mgr. David Havlík

předseda senátu