Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1163/2018

-193

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

V. S.

, narozeného XY, bytem XY, proti žalovaným

1)

CLEAR BALANCE, SE

se sídlem v Praze 8, Podlipného č. 942/11, IČO 24811718,

2)

EURODRAŽBY.CZ a. s.

se sídlem v Praze 8 - Čimicích, Čimická č. 780/61, IČO 29135419, zastoupené JUDr. Petrem Kočím, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova č. 1535/4, a

3)

J. B.

,

narozenému XY, bytem XY, o určení neplatnosti veřejné dražby, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. května 2017, č. j. -149, takto:

I. Dovolání žalobce

se zamítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.413 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Petra Kočího, Ph.D., advokáta se sídlem v Praze 1, Opletalova č. 1535/4.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 1) a 3)

nemá

žádný z účastníků

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že „veřejná dražba nedobrovolná uskutečněná dne 26. 6. 2014, ve které žalovaný 3) J. B. vydražil pozemek parc. č.XY, jehož součástí je stavba č. p. XY, a pozemek parc. č.XY, jak se tyto nacházejí v katastrálním území XY, obec XY, okres XY, zapsané na listu vlastnictví č. XY v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště XY“ (dále též jen „Nemovitosti“), je neplatná a že se určuje, že vlastníkem „Nemovitostí“ je žalobce. Žalobu odůvodnil zejména tím, že žalobou ze dne 24. 4. 2014 se domáhal „určení nepřípustnosti prodeje zástavy“, která vázne na Nemovitosti. V rozporu s ustanovením , o veřejných dražbách, však došlo ze strany dražebníka - žalované 2) k provedení veřejné nedobrovolné dražby, která se konala dne 26. června 2014 a k vydražení Nemovitostí. Proto se v souladu s ustanovením , o veřejných dražbách, domáhá, aby soud vyslovil neplatnost uvedené veřejné nedobrovolné dražby.

Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 31. 5. 2016, č. j. -108, zamítl oba žalobní návrhy a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované 1) 23.561,- Kč k rukám „právního zástupce“ žalované 1), žalované 2) 21.412,- Kč k rukám „právního zástupce“ žalované 2) a žalovanému 3) 1.802,- Kč. Vyšel z toho, že oznámení o dražbě bylo žalobci doručeno dne 7. 3. 2014 a konec lhůty pro podání žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy (podle ustanovení § 46b odst. 3 zákona o veřejných dražbách) tak připadá na den 7. 4. 2014. Tvrdí-li žalobce, že žalobu podával dne 24. 4. 2014 a z provedeného dokazování vyplývá, že řízení o určení nepřípustnosti prodeje zástavy bylo zahájeno dne 28. 4. 2014, byla tato žaloba podána po uplynutí měsíční prekluzivní lhůty, a tedy pozdě. Dospěl k závěru, že zákonný zákaz konat veřejnou dražbu nedobrovolnou v případě, že je podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, se uplatní pouze za předpokladu, že je tato žaloba podána ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě určeným osobám. V tomto případě však byla žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy podána až po této lhůtě, takže nemohla být překážkou pro výkon projednávané dražby. V závislosti na tom, pak zamítl i žalobu o určení trvajícího žalobcova vlastnictví vydražených Nemovitostí, neboť k přechodu vlastnického práva na vydražitele nedochází, jen je-li konstatována neplatnost dražby, k čemuž v projednávané věci nedošlo.

K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 17. 5. 2017, č. j. -149, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalobce je povinen nahradit na nákladech odvolacího řízení žalované 1) 16.829,89 Kč k rukám advokáta Mgr. Jana Siegela, žalované 2) 14.953,18 Kč k rukám advokáta JUDr. Petra Kočího a žalovanému 3) 300,- Kč. Souhlasil se soudem prvního stupně, že z hlediska ustanovení § 46b odst. 3 zákona o veřejných dražbách, a za situace, kdy oznámení dražby bylo žalobci doručeno dne 7. 3. 2014, byla žaloba v této věci podána opožděně. Dovodil dále, že „vzhledem k nadčasovosti a orientací k zásadám, na nichž je vystavěno svěření nedobrovolného výkonu práv do rukou soukromých osob“ je třeba sdílet závěr, podle něhož „s přihlédnutím k účelu a smyslu ustanovení § 166 odst. 3 obč. zák. a § 46a odst. 1 (nyní § 46b zákona o veřejných dražbách)“ je nutno dovodit, že zástava po dobu trvání překážky (projednávání žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy) není způsobilým předmětem veřejných nedobrovolných dražeb a že tedy při takové dražbě došlo k vydražení z dražeb vyloučeného předmětu dražby“.

V dovolání proti tomuto rozsudku odvolacího soudu žalobce namítá, že soudy nesprávně právně posoudily otázku výkladu ustanovení , o veřejných dražbách. Tuto nesprávnost shledává v tom, že dané ustanovení explicitně stanoví, kdy není možné veřejnou dražbu nedobrovolnou konat - za situace, že byla podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy. Toto ustanovení nestanoví žádné další podmínky, které by měly být případně naplněny proto, aby bylo možné jej aplikovat – dle znění zákona tak má být podání samotné žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy dostačující k tomu, aby vznikla pro konání dražby překážka. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i rozhodnutí soudu prvního stupně a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná 2) s poukazem na ustanovení , o veřejných dražbách, a tam stanovenou povinnost podat žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy do jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě, navrhla, aby dovolání žalobce bylo zamítnuto či odmítnuto.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném do 29. 9. 2017, neboť rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno přede dnem 30. 9. 2017 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen „“. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení , neboť napadený rozsudek závisí na vyřešení otázky důsledků podání žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, která dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu ve všech souvislostech vyřešena, přezkoumal rozsudek odvolacího soudu ve smyslu ustanovení bez jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Projednávanou věc je vzhledem k datu provedení dražby (dne 26. 6. 2014) třeba posoudit podle , o veřejných dražbách, ve znění účinném, do dne 15. 7. 2015 (dále jen „zákon o veřejných dražbách“).Podle ustanovení zákona o veřejných dražbách každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v a 4, až 7, 9 a 11, a 2, až 3 nebo nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.Podle ustanovení zákona o veřejných dražbách pokud byla proti zástavnímu věřiteli a dražebníkovi podána u soudu žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy nebo pokud bylo soudem vydáno předběžné opatření o nepřípustnosti prodeje zástavy, veřejná dražba se ve stanoveném termínu nekoná.Podle ustanovení zákona o veřejných dražbách žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy lze podat do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však 7 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby.Podle ustanovení zákona o veřejných dražbách veřejnou dražbu lze vykonat až po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3; je-li v této lhůtě podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, lze veřejnou dražbu vykonat až poté, kdy bylo o této žalobě pravomocně rozhodnuto.Z hlediska skutkového stavu bylo v projednávané věci mimo jiné zjištěno (správnost skutkových zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu – jak vyplývá z ustanovení a věty první – nepodléhá), že oznámení o dražbě, č. j. 124/2014 – N, žalobce osobně převzal dne 7. 3. 2014. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 15. 12. 2014, č. j. – 40, bylo pro zpětvzetí zastaveno řízení o žalobě V. S. (zde žalobce) proti žalovaným 1) CLEAR BALANCE, SE a 2) EURODRAŽBY.CZ a. s. [také zde žalovaní 1) a 2)] ourčení nepřípustnosti prodeje zástavy, které bylo zahájeno žalobou ze dne 28. 4. 2014. Dne 26. 6. 2014 proběhla veřejná dražba nedobrovolná, jejímž předmětem byly Nemovitosti a byla ukončena udělením příklepu vydražiteli [žalovanému 3)]. Navrhovatelem dražby byla žalovaná 1) a dražebníkem žalovaná 2).Ke vztahu žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy a žaloby na určení neplatnosti dražby se (ještě v režimu ustanovení , a , o veřejných dražbách, ve znění do účinnosti , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, tedy do 31. 12. 2013) Nejvyšší soud vyjádřil v rozsudku ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. , který byl uveřejněn v časopisu Soudní judikatura pod pořadovým číslem 138, roč. 2014, kde dospěl k závěru, že včasné podání žaloby o určení nepřípustnosti prodeje zástavy u soudu má za následek, že zástava není (po dobu trvání překážky) způsobilým předmětem veřejných nedobrovolných dražeb. V tomto rozsudku se však již nezabýval (a ani nemohl zabývat) otázkou, zda lze tyto účinky dovodit i v režimu úpravy zástavního práva podle , , a režimu dražeb prováděných podle , o veřejných dražbách, ve znění , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, tedy po dni 31. 12. 2013 v případě žaloby na nepřípustnost prodeje zástavy, podané nikoliv ve lhůtě stanovené v zákona o veřejných dražbách, avšak před konáním dražby. Institut žaloby na nepřípustnost prodeje zástavy byl v ustanovení , , zakotven , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinném ke dni 1. 1. 2001 ve znění: „Každý, kdo tvrdí, že prodej zástavy ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy není přípustný, je oprávněn podat žalobu u soudu proti zástavnímu věřiteli na určení nepřípustnosti prodeje zástavy“. Zároveň v odstavci 2 téhož ustanovení stanovil, že „Žalobu podle odstavce 1 lze podat nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však přede dnem zahájení veřejné dražby, nebo do 1 měsíce od právní moci usnesení soudu, kterým se nařizuje prodej zástavy“. , kterým se mění , o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, bylo uvedené ustanovení změněno tak, že okruh pasivně věcně legitimovaných osob byl rozšířen o dražebníka (srov. čl. IV. tohoto zákona); tato změna byla vyvolána změnou zákona o veřejných dražbách, provedenou v čl. I., kdy bylo nově zavedeno ustanovení , upravující povinnosti dražebníka v případě podání žaloby podle , . Tímtéž zákonem byla odstraněna možnost podat žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy do 1 měsíce od právní moci usnesení soudu, kterým se nařizuje prodej zástavy. Poslední změna ve stanovení lhůty k podání žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy byla provedena , kterým se mění , o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. V důsledku změny zakotvené v ustanovení čl. IV bodu 2. znělo s účinností od 1. 9. 2006 ustanovení takto: „Žalobu podle odstavce 1 lze podat do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však 7 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby“. , , nově institut žaloby na nepřípustnost prodeje zástavy neupravil. Skutečnost, že je zájmem, aby tento institut dále přetrval, byla vyjádřena v zákoně č. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, tím, že v části třicáté první Čl. XXXVI bodu 3. stanovil, že v zákoně č. , o veřejných dražbách, ve znění prováděcích předpisů, se za vkládá nový (ve znění, jak je shora uvedeno). V ustanovení je pak výslovně uvedeno, že „pokud byla proti zástavnímu věřiteli a dražebníkovi podána u soudu žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy nebo pokud bylo soudem vydáno předběžné opatření o nepřípustnosti prodeje zástavy, veřejná dražba se ve stanoveném termínu nekoná“ a v ustanovení , že „Žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy lze podat do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však 7 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby.“. Přebírá se tím (obsahově) úprava uvedená dříve v ustanovení , , který tuto problematiku nesystematicky upravoval, což uvádí i důvodová zpráva k , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. Žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy má jednoznačně preventivní účel. Vzhledem k poměrně rozsáhlým a nežádoucím důsledkům vyslovení neplatnosti již provedené dražby má taková žaloba již před konáním dražby eliminovat ty případy, které by následně vedly k jejímu zneplatnění. Zároveň však musí být zajištěno, aby nedocházelo k účelovému opakovanému podávání těchto žalob. Tomu slouží zákonem stanovená lhůta, v níž jedině je možno žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy podat tak, aby také nastaly její zákonem předvídané účinky. Lhůta k podání žaloby je prekluzivní. Znamená to, že jejím marným uplynutím právo podat žalobu zaniká (srov. slova …„lze podat“… a …„nejpozději však“… v ustanovení zákona o veřejných dražbách). Počíná běžet ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě a končí buď uplynutím 1 měsíce od jejího počátku, nebo 7 dní před zahájením veřejné dražby. Není-li v uvedené lhůtě žaloba podána (je podána později), nemohou nastat účinky, které zákon (ustanovení zákona o veřejných dražbách) s takovou žalobou spojuje (veřejná dražba se ve stanoveném termínu nekoná), a nastává situace, jako by taková žaloba vůbec podána nebyla.Veřejná nedobrovolná dražba je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení nebo 4 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou. Soud může vyslovit neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, jen jestliže byl splněn některý z důvodů neplatnosti dražby, jež jsou taxativně vypočteny v ustanoveních a 4 zákona o veřejných dražbách, jestliže žalobu o určení neplatnosti dražby podala osoba, která je k návrhu podle těchto ustanovení oprávněna (aktivně věcně legitimována), směřuje-li žaloba proti osobám, jejichž práv a povinností se řízení a rozhodnutí o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby týká (pasivně věcně legitimovaným), a byla-li žaloba podána v prekluzívních lhůtách uvedených v ustanovení zákona o veřejných dražbách (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2006, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 54/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, nebo ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. ). Nemůže tak obstát tvrzení dovolatele, že „dle znění zákona tak má být podání samotné žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy dostačující k tomu, aby vznikla pro konání dražby překážka“. Přehlíží totiž, že – jak vyplývá z ustanovení zákona o veřejných dražbách – ne každá žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy způsobuje důsledky předvídané v ustanovení zákona o veřejných dražbách (veřejná dražba se ve stanoveném termínu nekoná). Aby takové důsledky nastaly, musí být žaloba podána (mimo jiné) v prekluzívních lhůtách uvedených v ustanovení zákona o veřejných dražbách.Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu věcně správný. Protože nebylo zjištěno, že by byl postižen některou z vad uvedených v ustanovení , a b) nebo v anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení zamítl.O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť dovolání žalobce bylo zamítnuto a žalobce je proto povinen nahradit žalované 2) náklady potřebné k uplatňování práva.Při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení dovolací soud přihlédl k tomu, že výše odměny má být určena podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem ( část věty první před středníkem ), neboť nejde o přiznání náhrady nákladů řízení podle ustanovení nebo a ani okolnosti případu v projednávané věci neodůvodňují, aby bylo postupováno podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně ( část věty první za středníkem ). (ve znění pozdějších předpisů), která upravovala sazby odměny advokáta stanovené paušálně pro řízení v jednom stupni, však byla nálezem Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 č. 116/2013 Sb. dnem 7. 5. 2013 zrušena. Nejvyšší soud České republiky za této situace určil pro účely náhrady nákladů dovolacího řízení paušální sazbu odměny pro řízení v jednom stupni s přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti (obtížnosti) právní služby poskytnuté advokátem a podpůrně též k (ve znění pozdějších předpisů) [srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 6. 2016 sp. zn. ] ve výši 5 000 Kč. Kromě této paušální sazby odměny advokáta vznikly žalované 2) náklady spočívající v paušální částce náhrady výdajů ve výši 300 Kč (srov. ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k tomu, že zástupce žalované 2) advokát JUDr. Petr Kočí, Ph.D., osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům, které žalobci za dovolacího řízení vznikly, rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1 113 Kč (, věta druhá ). Žalobce je povinen náhradu nákladů dovolacího řízení v celkové výši 6.413 Kč žalované 2) zaplatit k rukám advokáta, který žalovanou 2) v tomto řízení zastupoval ( ), do 3 dnů od právní moci rozsudku ( ). Vzhledem k tomu, že dovolání žalobce bylo zamítnuto, měl by žalobce hradit náhradu nákladů řízení také žalovaným 1) a 3) [srov. věty první, a ]. Protože však žalovaným 1) a 3) žádné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly, bylo rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 1) a 3) nemá žádný z účastníků právo na jejich náhradu.Poučení: Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 8. 2019

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu