Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Nd 327/2019

27 Nd 327/2019-33

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce L. V., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Františkem Šaurem, advokátem, se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka 142, PSČ 261 01, proti žalované D FINANCE a. s., se sídlem v Napajedlech, Podzámčí 757, PSČ 763 61, identifikační číslo osoby 26918889, o zaplacení 133.661 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:Věc vedená u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou.

Odůvodnění:

[1] Žalobce se žalobou ze dne 13. 6. 2019 došlou Okresnímu soudu ve Zlíně dne 14. 6. 2019 domáhá na žalované zaplacení 133.661 Kč s příslušenstvím jako dlužné mzdy za dobu od května 2016 do dubna 2017 a náhrady mzdy za „nevybranou“ dovolenou za rok 2017. V žalobě navrhl, aby byla věc přikázána k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou z důvodu vhodnosti ve smyslu , (dále též jen „ “), neboť „jak žalobce, tak všichni svědci mají bydliště na Jablonecku nebo Liberecku a věc se týkala pobočky žalované, která sídlila v Jablonci nad Nisou, lze tedy očekávat, že před Okresním soudem v Jablonci nad Nisou bude věc projednána rychleji a hospodárněji“.

[2] Žalovaná se k návrhu na delegaci vhodnou vyjádřila podáním ze dne 11. 7. 2019 tak, že s navrhovanou delegací nesouhlasí, neboť má sídlo v okrese Zlín, kde je k dispozici i archivovaná dokumentace, a vzhledem ke „stáří“ uplatňovaného nároku lze předpokládat „dokladovou náročnost k prokázání skutečnosti“. Žalovaná dále uvedla, že její provozovna v Jablonci nad Nisou byla zrušena a v dané oblasti již nemá v současné době žádné aktivity.

[3] Podle věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

[4] Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. K tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[5] Obecně platí, že situace, že některý účastník musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. ).

[6] V poměrech projednávané věci proto Nejvyšší soud s ohledem na uvedené skutečnosti a s přihlédnutím k nesouhlasnému stanovisku žalované neshledal naplnění předpokladů pro přikázání věci Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 9. 2019

JUDr. Marek Doležal

předseda senátu