Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2690/2019

-522

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné ZEMTEX stav SK s. r. o.,se sídlem v Bratislavě, Klincová č. 37/B, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 46073671, zastoupené Mgr. Antonínem Novákem, advokátem se sídlem v Olomouci, Sokolská č. 531/12, proti povinné Slaten s. r. o.,se sídlem v Praze 6, Slavníkova č. 2357/9, identifikační číslo osoby 29008441, pro 6 964 168 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2019, č. j. -485, t a k t o:I. Dovolání oprávněné se odmítá.II. Oprávněná je povinna zaplatit povinné na náhradě nákladů dovolacího řízení 22 251,90 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jakuba Blažka, advokáta se sídlem v Praze 5, Na Březince č. 1232/16.

Stručné odůvodnění ( ) :

Městský soud v Praze potvrdil v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 15. listopadu 2018, č. j. -448, kterým byla zastavena exekuce vedená na základě exekutorských zápisů sepsaných dne 19. září 2012 JUDr. Antonínem Dohnalem, soudním exekutorem, Exekutorský úřad v Jeseníku, sp. zn. EXz 222/12 a sp. zn. . Exekuce byla zastavena, neboť soudy obou stupňů dospěly k závěru, že vymáhaná pohledávka nikdy neexistovala, protože dílo (v exekuci byla vymáhána cena za provedení díla) není možné považovat za předané a převzaté, a tedy ani za provedené.

Usnesení odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním, jehož přípustnost vymezila tak, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. července 2013, sp. zn. , podle něhož: „Nebylo-li v dané věci sjednáno, že sepsání předávacího protokolu je hmotněprávní podmínkou předání díla, ale předávací protokol měl sloužit jen jako důkaz o předání díla, odvolací soud pochybil, dovodil-li, že žalobkyně nemá nárok na doplacení ceny díla, nebyl-li sepsán předávací protokol mezi účastníky, jako smluvními stranami smlouvy o dílo“.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. část první čl. II bod 2 ), a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Soud prvního stupně uvedl, že bylo-li v čl. XIII. bodu 5 stranami obou smluv o dílo mimo jiné dohodnuto, že o předání a převzetí díla jsou zhotovitel i objednatel povinni sepsat protokol, v jehož závěru objednatel prohlásí, zda dílo přejímá nebo nepřejímá, a pokud ne, z jakých důvodů, bylo předání díla vázáno na protokolární zápis obou smluvních stran a existence takového protokolu je pak hmotněprávní podmínkou předání a převzetí díla. Odvolací soud dospěl k témuž závěru.

Oproti situaci uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu citovaného dovolatelkou tak v nyní řešené věci ze skutkových zjištění soudů obou stupňů vyplývá, že bylo nezbytné, aby dílo bylo předáno protokolárně. Napadené usnesení odvolacího soudu proto není v rozporu s dovolatelkou citovaným rozhodnutím a dovolání tak není přípustné.

Nejvyšší soud již naopak opakovaně vysvětlil, že vyplývá-li ze smlouvy, že podmínkou předání a převzetí díla (ve smyslu , obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. prosince 2013) je podpis protokolu o předání a převzetí díla v písemné formě, tvoří existence takového protokolu hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. dubna 2009, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 8. dubna 2010, sp. zn. , dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. října 2009, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2009, sp. zn. ).

Odvolací soud (jakož i soud prvního stupně) postupoval zcela v souladu s výše uvedenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, jestliže dospěl k závěru, že oprávněné nevzniklo právo požadovat zaplacení ceny dle smluv o dílo.

Ve zbytku dovolání (včetně jeho doplnění ze dne 21. května 2019) dovolatelka nevymezila předpoklady přípustnosti dovolání podle Nadto ani netvrdila skutečnosti rozhodné pro dovolací řízení, když podstata jejích námitek spočívala v nesouhlasu dovolatelky se skutkovými závěry soudů obou stupňů a s hodnocením provedených důkazů. Co se týče namítaného porušení práva dovolatelky na soudní ochranu podle d, Nejvyšší soud tvrzený extrémní rozpor závěru odvolacího soudu o neexistenci pohledávky s provedenými důkazy neshledal.

Ohledně tvrzení dovolatelky, že dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu jí nebylo řádně doručeno, Nejvyšší soud uvádí, že ze spisu se podává (viz č. l. 491), že dané usnesení bylo doručeno do datové schránky právního zástupce oprávněné dne 22. března 2019.

Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů dovolání oprávněné odmítl podle ustanovení

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. 9. 2019

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu