Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 141/2017-B-175

-175

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužnice B. Š., narozené XY, bytem XY, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. XY, o dovolání dlužnice, zastoupené Mgr. Janou Smilovou, advokátkou, se sídlem v Českých Budějovicích, Žižkova 1, PSČ 370 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. dubna 2017, č. j. XY, 4 VSPH XY, takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

specifikovaných nemovitostí (dále jen „nemovitosti“) ve výši 518 566,73 Kč (bod I. výroku), určil odměnu insolvenčního správce (včetně náhrady za daň z přidané hodnoty) ve výši 63 373,27 Kč, s tím, že záloha na odměnu bude vyplacena z výtěžku zpeněžení nemovitostí (bod II. výroku) a uložil insolvenčnímu správci podat soudu písemnou zprávu o vydání výtěžku zpeněžení (bod III. výroku).

Vrchní soud v Praze k odvolání dlužnice (B. Š.) usnesením ze dne 6. dubna 2017, č. j. XY, 4 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

Odvolací soud – cituje , o úpadku a způsobech jeho řešení () – přitakal závěru insolvenčního soudu, podle něhož včasná námitka dlužnice (o tom, že do vypořádání společného jmění dlužnice a jejího bývalého manžela M. V. nelze rozhodnout o vydání výtěžku zpeněžení nemovitosti) není opodstatněná, neboť zpeněžované nemovitosti nespadaly do společného jmění manželů, jež by bylo zapotřebí nejdříve vypořádat. Nemovitosti, které byly zpeněženy jako celek, se nachází v ideálním podílovém spoluvlastnictví dlužnice a M. V. (jejichž insolvenční správci je zpeněžili společně), přičemž v předmětném insolvenčním řízení připadá pro zajištěného věřitele výtěžek odpovídající spoluvlastnickému podílu, tedy ½ kupní ceny.

Dále shledal správným i závěr insolvenčního soudu o opožděnosti námitky (uplatněné dlužnicí u jednání dne 27. února 2017), zpochybňující aktuální výši zajištěných pohledávek. Současně zdůraznil, že tato námitka by rovněž nebyla důvodná, neboť výše zajištěných pohledávek, které mají být uspokojeny vydáním výtěžku zpeněžení předmětu zajištění, má potřebnou oporu ve výsledcích přezkumného jednání, incidenčních sporů a přihlášek, z nichž plyne, že aktuální výše zajištěných pohledávek činí 966 477,31 Kč, jak insolvenční správce správně uvedl v opraveném návrhu (a nikoliv 377 058,31 Kč, jak namítá dlužnice).

Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, které má za přípustné podle , (dále jen „“), které za přípustné, neboť míní, že dovolacím soudem dosud nebyla vyřešena otázka „zda lze měnit či doplňovat důvody, pro které byla námitka řádně a včas podána a lhůta k jejímu podání tedy zachována“, a současně tvrdí, že otázka, zda absence vypořádání společného jmění manželů brání vydání výtěžku zpeněžení předmětu zajištění, byla odvolacím soudem vyřešena v rozporu s aktuální judikaturou. Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolatelka považuje za nesprávný postup odvolacího soudu, který se nezabýval jejími výhradami k aktuální výši pohledávky zajištěného věřitele, přičemž se obává, že vydáním výtěžku zpeněžení může dojít k bezdůvodnému obohacení na straně věřitele, případně též jejího bývalého manžela.

Dovolání dlužnice, které mohlo být přípustné jen podle , Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle a 2

Učinil tak proto, že proti závěru odvolacího soudu o opožděnosti části námitek ( ) dlužnice nevznesla žádné právně významné výhrady. Tvrzením o tom, že „tyto námitky byly podány řádně a včas, leč později byly pouze měněny či doplňovány“, dovolatelka pouze vyjadřuje nesouhlas se závěrem odvolacího soudu o opožděnosti námitek. Dovolatelka přitom pomíjí, že – jak plyne ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů i z obsahu spisu – v námitkách doručených insolvenčnímu soudu dne 16. ledna 2012 namítala pouze to, že do vypořádání společného jmění nelze rozhodnout o vydání výtěžku zpeněžení; teprve na jednání o námitkách konaném dne 27. února 2017 rozšířila své námitky o výhrady ke správnosti výše zajištěných pohledávek.

K uvedenému je třeba doplnit, že ani v rozhodovací praxi soudů nejsou pochybnosti o tom, že slovnímu spojení „k později podaným námitkám“ (k nimž se nepřihlíží) je třeba podřadit také další námitky (obsahově odlišné) uplatněné totožnou osobou po lhůtě dle . K uvedenému srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2016, sen. zn. , které je stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu označené níže dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu (ústavní stížnost proti tomuto usnesení podanou odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 21. března 2017, sp. zn. ).

Kromě toho dovolatelka přehlíží, že odvolací soud se současně vyjádřil i k důvodnosti těchto námitek, přičemž uzavřel, že nejsou důvodné, neboť aktuální výše pohledávek zajištěného věřitele (966 477,31 Kč) odpovídá výsledkům přezkumného jednání, incidenčních sporů a přihlášek. Ani tento závěr dovolatelka nijak konkrétně nezpochybnila.

Ve vztahu k otázce obligatorního vypořádání společného jmění manželů před vydáním výtěžku zpeněžení sice dovolatelka namítá, že odvolací soud se odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, ovšem již neuvádí, jakou rozhodovací praxi (dovolacího soudu) má na mysli. K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Nadto nelze přehlédnout, že odkaz dovolatelky na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2015, sp. zn. XY, 4 VSPH XY, je nepřípadný. Napadené rozhodnutí odvolacího soudu totiž vychází (oproti dovolatelkou označenému usnesení) z toho, že zpeněžované nemovitosti se nacházejí v ideálním podílovém spoluvlastnictví, nikoliv ve společném jmění manželů.

Zbývá dodat, že pro účely dovolacího řízení jsou právně bezcenné veškeré poukazy dovolatelky na skutečnosti nastalé po rozhodnutí odvolacího soudu (především o postupných zpětvzetích přihlášených pohledávek zajištěným věřitelem). Přihlédnout k těmto skutečnostem Nejvyššímu soudu totiž zapovídá

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný ve znění účinném do 29. září 2017 (srov. článek II, bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 8. 2019

Mgr. Milan Polášek předseda senátu