Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2080/2019

28 Cdo 2080/2019-684

USNESENÍ

J. T.,

J. M.,

nar. XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Liborem Michalcem, advokátem se sídlem v Plzni, Bezručova 184/29, o zaplacení 4 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. prosince 2018, č. j. -635, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 29 766 Kč k rukám advokáta JUDr. Jiřího Šmrhy do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Žalovaný napadl dovoláním v celém rozsahu rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 7. 11. 2016, č. j. -485, jímž soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobci 4 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 9. 2. 2012 do zaplacení, co do úroku z prodlení z částky 2 900 000 Kč od 26. 1. 2010 do 8. 2. 2012 a z částky 1 100 000 Kč od 29. 1. 2010 do 8. 2. 2012 žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok I. rozsudku odvolacího soudu); současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II. rozsudku odvolacího soudu).

Dovolatel předestřel otázku, zda popření pravdivosti kvitance má za následek vznik důkazního břemene ohledně touto u osvědčovaných skutkových okolností účastníku, jenž z existence v kvitanci uvedeného prohlášení o přijetí plnění věřitelem vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky. Měl za to, že se odvolací soud při jejím řešení odchýlil od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. .

Žalobce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl jako nepřípustné nebo zamítl jako nedůvodné.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první, čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „ “.

Přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu rozhodnutí /usnesení/ vyjmenovaných v ) je třeba poměřovat hledisky uvedenými v

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení dovolatelem vymezené otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Na dovolatelem vznesené otázce ovšem rozhodnutí odvolacího soudu zjevně nezávisí, když tento své rozhodnutí nezaložil na závěru o tom, že by snad dovolatel, jenž popíral pravdivost y dokládající, že od žalobce ve dvou splátkách převzal částku 4 000 000 Kč, neunesl důkazní břemeno ohledně touto u osvědčovaných skutkových okolností (poskytnutí peněžitého plnění ve výši 4 000 000 Kč žalobcem dovolateli), jež vzal odvolací soud na podkladě v řízení provedeného dokazování za prokázané, nýbrž na závěru, že dovolatel neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní stran existence hmotněprávního důvodu opravňujícího jej si přijaté peněžité plnění ponechat.

Závěry odvolacího soudu se tudíž nemohou nikterak odchylovat ani od dovolatelem označeného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. , založeného toliko na závěru, že účastníka tvrdícího, že navzdory jím vystavené kvitanci celou stvrzovanou částku nepřevzal, tíží důkazní povinnost uvedenou skutečnost prokázat.

Rozsudek odvolacího soudu je konečně zcela konformní s judikaturou dovolacího soudu setrvávající na konkluzi, že žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení peněžité částky, uváděje, že ji žalovanému předal, tíží důkazní břemeno o poskytnutí plnění, na žalovaném naopak je, aby tvrdil a prokazoval existenci právního důvodu, na základě něhož si smí převzaté peněžité prostředky ponechat (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2018, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. ). Jinými slovy řečeno, ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení tíží žalovaného důkazní břemeno k prokázání tvrzení o právním důvodu získaného plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. ).

Brojí-li pak dovolatel prostřednictvím svých námitek vůči závěrům soudů nižšího stupně o tom, že v situaci, kdy dle zjištěného skutkového stavu převzal od žalobce 4 000 000 Kč, neprokázal existenci hmotněprávního důvodu opravňujícího jej si tuto částku ponechat, napadá tím uvedená rozhodnutí zjevně po stránce skutkové a nikoliv právní. Platí přitom, že polemika se skutkovými závěry soudů nižšího stupně s účinností od 1. 1. 2013 nepředstavuje způsobilý dovolací důvod (srov. a dále v poměrech do 31. 12. 2012 například důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu) a uplatněním způsobilého dovolacího důvodu není ani zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Prostřednictvím polemiky se skutkovými závěry odvolacího soudu tudíž ve smyslu ustanovení na přípustnost dovolání usuzovat nelze.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že zákonné předpoklady přípustnosti podaného dovolání v posuzovaném případě naplněny nebyly ( ).

Napadá-li dovolatel rozsudek odvolacího soudu snad i ve výroku o náhradě nákladů řízení, pak ve vztahu k němu žádnou argumentaci – natož tu, jež by se vázala k obligatorním náležitostem dovolání podle – neuplatňuje; nehledě na to, že proti rozhodnutí odvolacího soudu v částech týkajících se náhrady nákladů řízení dovolání bez dalšího přípustné ani není (srov. ).

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věty první ), dovolání jako nepřípustné odmítl ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a v situaci, kdy dovolání žalovaného bylo odmítnuto a kdy k nákladům žalobce patří odměna advokáta ve výši 24 300 Kč [srov. , , a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], spolu s náhradou hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou 300 Kč na jeden úkon právní služby ( téže vyhlášky) a náhradou za daň z přidané hodnoty ( ), dohromady ve výši 29 766 Kč.

Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu

www.nsoud.cz

, rozhodnutí Ústavního soudu na

www.usoud.cz

.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 8. 2019

Mgr. Zdeněk Sajdl

předseda senátu