Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 4001/2018

23 Cdo 4001/2018-194

USNESENÍ

EXPORT-IMPORT CZ s.r.o.

Kooperativa pojišťovna,

a.s., Vienna Insurance Group

, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21,

identifikační číslo osoby 471 16 617, o zaplacení 2 677 977 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2018, č. j. -154, takto:

I. Dovolání se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 jako soudu prvního stupně ze dne 27. 5. 2016, č. j. -96, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 2 677 977 Kč s příslušenstvím.

Uvedené částky se žalobkyně na žalované domáhala z titulu pojistného plnění. Tvrdila, že dne 18. 6. 2009 uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu, jíž byla kryta její odpovědnost za škodu způsobenou při dopravě prováděné motorovými vozidly uvedenými v příloze č. 1 smlouvy. Žalobkyně dále uzavřela s objednatelem J. S. smlouvu o přepravě zboží. Nákladní vozidlo i s přepravovaným zbožím však bylo odcizeno neznámým pachatelem, přičemž objednateli vznikla škoda ve výši 2 975 530 Kč, jejíž náhradu uplatnil u žalobkyně. Ta po odečtení spoluúčasti (ve výši 297 553 Kč) vyzvala žalovanou, aby v souladu se smlouvou o pojištění (a předmětnými zákonnými ustanoveními) nahradila poškozenému škodu za žalobkyni. Žalovaná však plnění odmítla, a žalobkyně se proto shora uvedené částky domáhala na žalované podanou žalobou.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 ), dále jen " ", odmítl.

Otázka, zda je pojistník oprávněn domáhat se na pojistiteli náhrady škody podle , o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění do 31. 12. 2013, dále jen „ZPS“, v případě, kdy pojistitel k výzvě pojištěného škůdce výslovně odmítne poskytnout poškozenému náhradu škody, nemůže založit přípustnost dovolání podle , neboť na jejím řešení rozhodnutí odvolacího soudu nestojí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod č. 27/2001 ve Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Citované ustanovení sice opravňuje pojištěného domáhat se po pojistiteli, aby za něj v případě vzniku pojistné události uhradil škodu, za kterou pojištěný odpovídá, přímo poškozenému (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2018, sp. zn. , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. ), žalobkyně však svůj nárok v řešené věci vymezila odlišně. Domáhala se totiž nikoli splnění povinnosti žalované (pojistitele), aby za ni ve smyslu ZPS uhradila způsobenou škodu poškozenému, nýbrž v žalobě požadovala na žalované pro sebe pojistné plnění.

V této souvislosti Nejvyšší soud uvádí, že například v rozsudku ze dne 23. 8. 2016, sp. zn. , vysvětlil, že je nutno rozlišovat mezi právem oprávněné osoby na pojistné plnění a právem poškozeného na náhradu škody, přičemž se jedná o dva odlišné nároky. Pojistitel není škůdcem a neodpovídá za škodu škůdcem způsobenou, tudíž právo směřující vůči němu je vždy právem na pojistné plnění, nikoliv právem na náhradu škody. Právo vůči pojistiteli na pojistné plnění nemá povahu nároku na náhradu škody; jedná se o originální právo (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2014, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. ). Z uvedeného je zřejmé, že odvolací soud v projednávané věci z uvedené judikatury dovolacího soudu vycházel.

Přípustnost dovolání podle nemůže založit ani námitka žalobkyně, že ji soudy nepoučily podle o nedostatku její věcné legitimace, neboť se míjí s posouzením věci odvolacím soudem, který svůj závěr o nedůvodnosti žaloby vystavěl nikoliv na nedostatku věcné legitimace žalobkyně, nýbrž na tom, že žalobkyně neuhradila poškozenému tvrzenou škodu, a proto se nemůže na žalované s úspěchem domáhat pojistného plnění. Nelze přitom přehlédnout, že se žalobkyni v projednávané věci dostalo na jednání soudu prvního stupně dne 21. 8. 2015 poučení podle a 3 o potřebě doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů ve vztahu k jí uplatněnému nároku vůči žalované na zaplacení pojistného plnění, tj. konkrétně ohledně toho, zda a jakým způsobem uhradila poškozenému tvrzenou škodu.

Dovolání není přípustné podle ani ohledně otázky, zda věcná legitimace žalobkyně může být založena ustanovením obč. zák., neboť, jak výše vysvětleno, odvolací soud své rozhodnutí na závěru o nedostatku věcné legitimace žalobkyně vůbec nezaložil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod č. 27/2001 ve Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení:Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 8. 2019

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu