Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 265/2019

24 Cdo 265/2019-556

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., a JUDr. Pavla Vrchy ve věci žalobkyně M. M., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Martinou Hovorkovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Radyňská 479/5, proti žalované Městské části Praha 5, IČO 00063631, se sídlem v Praze 5, Smíchov, nám. 14 října 1381/4, za účasti vedlejší účastnice J. Z., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Petrem Čápem, advokátem se sídlem v Dobříši, náměstí Svobody 1, o určení otcovství k P. M., narozenému dne XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání vedlejší účastnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. září 2018, č. j. - 508, takto:

Dovolání vedlejší účastnice se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Vedlejší účastnice podala dovolání proti v záhlaví označenému usnesení Městského soudu v Praze, kterým tento soud potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10, 20. 7. 2018, č. j. -359, o pokračování v řízení přerušeném podle

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud o dovolání rozhodl – v souladu s bodem 1. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony – podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen ).

Ustanovení stanoví, že k podání dovolání je oprávněn (subjektivně legitimován) toliko účastník řízení. Soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2003, sp. zn. , publikované pod č. 3/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení ze dne 12. 4. 2017, sp. zn. ) i právní teorie (srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1908) je ustálena v tom, že pravidlo uvedené v , že vedlejší účastník má v řízení stejná práva a povinnosti jako účastník, kterého v řízení podporuje, na oprávnění vedlejšího účastníka podat opravné prostředky přímo nedopadá, nýbrž je toto právo upraveno samostatně v rámci úpravy jednotlivých opravných prostředků ( v případě podání odvolání a v případě podání žaloby na obnovu řízení nebo žaloby pro zmatečnost), přičemž o oprávnění vedlejšího účastníka podat dovolání zákon mlčí, nezakládá je. Z uvedeného se dovozuje, že k podání dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vedlejší účastník legitimován není (nejde-li o rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o jeho právu či povinnosti k náhradě nákladů řízení; k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod č. 94/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V souzené věci vedlejší účastnice dovoláním napadla rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o pokračování v přerušeném řízení, a je tedy zřejmé, že dovolání podala osoba, která k tomu oprávněna není. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl jako podané osobou k němu neoprávněnou [ , ].

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnou soudy nižších stupňů v rozhodnutí, jímž se řízení končí ( , část věty před středníkem; a , věta první, ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 8. 2019

JUDr. Lubomír Ptáček Ph.D. předseda senátu