Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 344/2019

30 Nd 344/2019-21

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a Mgr. Tomáše Mottla v právní věci oprávněné Vodafone Czech Republic a.s., identifikační číslo osoby 257 88 001, se sídlem v Praze 5 - Stodůlkách, náměstí Junkových 2808/2, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti povinné N. D., narozené XY, bytem XY, Slovenská republika, o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. , o návrhu na určení místní příslušnosti dle , t a k t o :

O d ů v o d n ě n í :

Exekučním návrhem se oprávněná prostřednictvím soudního exekutora Mgr. Marcela Kubise, soudního exekutora Exekutorského úřadu Šumperk, domáhala exekučního vymožení pohledávky proti povinné. Okresním soudem v Břeclavi nebylo zjištěno žádné bydliště povinné evidované v informačních systémech základních registrů, zda má povinná majetek v obvodu Okresního soudu v Břeclavi, není okresnímu soudu známo. Ze sdělení Ministerstva vnitra Slovenské republiky byla zjištěna adresa, jak je uvedena v záhlaví tohoto usnesení.

Usnesením ze dne 13. 11. 2018, č. j. - 15, vyslovil Okresní soud v Břeclavi svou místní nepříslušnost a dle ve spojení s předložil věc k určení místní příslušnosti Nejvyššímu soudu.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinná osoba bydliště, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Nemá-li povinný bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení exekučního řádu se ustanovení použijí i při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, neboť jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Z ustanovení věty první vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Z obsahu spisu vyplývá, že povinná nemá známé bydliště na území České republiky. Zda má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, nebylo exekučním soudem před pověřením exekutora zjišťováno. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4/2013 Nejvyšší soud vyslovil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti.

Protože jsou splněny předpoklady uvedené v ustanovení , při určení místní příslušnosti, rozhodl Nejvyšší soud tak, že věc projedná a rozhodne ten soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , či ) a to i s ohledem na požadavek procesní ekonomie.

Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že za dané procesní situace je vhodné, aby v dané věci jednal a rozhodl Okresní soud v Břeclavi ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 8. 2019

JUDr. František Ištvánek předseda senátu