Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 4019/2018

25 Cdo 4019/2018-51

USNESENÍ

S. G.

Česká republika – Ministerstvo vnitra

, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, IČO 00007064, o určení, že žalobce není osobou, která by ohrožovala bezpečnost České republiky, její svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví nebo majetkové hodnoty, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 7. 2018, č. j. -31, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 7. 2018, č. j. -31, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 23. 4. 2018, č. j. -23,

se zrušují

a věc

se vrací

Obvodnímu soudu pro Prahu 7 k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 23. 4. 2018, č. j. -23, zastavil řízení o žalobě na určení, že žalobce není osobou, která by ohrožovala bezpečnost České republiky, její svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví nebo majetkové hodnoty, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 20. 1. 2017, č. j. VS-2142/835.3/2-2015, ve spojení s rozhodnutím ministra vnitra ze dne 22. 8. 2017, č. j. MV-65674-5/SO-2017, byla zamítnuta žádost žalobce a jeho nezletilých dcer o udělení státního občanství České republiky z důvodu, že žalobce je osobou ohrožující bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, život, zdraví, nebo majetkové hodnoty ve smyslu ,

o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky) - dále jen „ “. V návaznosti na to pak

uzavřel, že ve věci je dán neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, neboť žalobce se cestou podané žaloby na ochranu osobnosti fakticky domáhá přezkumu skutkových a právních závěrů státních orgánů učiněných ve správním řízení, resp. obchází , jež vylučuje soudní přezkum rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení státního občanství.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. 7. 2018, č. j. -31, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ve shodě s obvodním soudem uzavřel, že žalobce se ve stávajícím řízení snaží toliko o nepřípustnou revizi závěrů orgánů státu učiněných ve správním řízení, a že jím uplatněný nárok nelze projednat před soudem, ať už v občanském soudním řízení či v rámci správního soudnictví.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním. Namítá, že závěr o tom, že je osobou uvedenou v , nelze vyvrátit jinak než v řízení před obecným soudem. Jedná se o označení, jež vážným způsobem zasahuje do jeho práva na ochranu osobnosti a které má zjevně difamující a stigmatizující obsah (obdobně jako kdyby byl označen „za zloděje, za rasistu, či vyvrhele jakéhokoli jiného druhu“). Uvedl, že podaná žaloba je vedena snahou bránit se nespravedlivému a nepravdivému nařčení, které se jej dotýká, nikoli snahou o dosažení změny příslušných správních rozhodnutí. Jedná se tedy především o otázku ochrany osobnosti, jež spadá do pravomoci civilních soudů. Navrhl, aby dovolací soud změnil napadené rozhodnutí tak, že usnesení soudu prvního stupně se zrušuje.

Nejvyšší soud posoudil dovolání, vzhledem k datu napadeného rozhodnutí, podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II bod 2 – dále jen „ “) a jako soud dovolací ( ) shledal, že bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( ), řádně zastoupenou advokátem ve smyslu , a je přípustné k řešení otázky rozsahu pravomoci soudů v občanském soudním řízení, jež dosud nebyla za daných skutkových okolností dovolacím soudem řešena. Dovolání je důvodné.

Nesprávné právní posouzení věci ( ) může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle nesprávného právního předpisu, nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na zjištěný skutkový stav věci nesprávně aplikoval. Právní otázka se může týkat i práva procesního.

Podle v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Podle odst. 3 jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon.

Podle kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Podle § 104 odst. 1 jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.

Soudy jsou v občanském soudním řízení povolány k rozhodování o věcech, které svou povahou vyplývají ze vztahů uvedených v ustanovení , není-li výjimečně založena výslovným ustanovením zákona pravomoc jiného orgánu. Vedle toho pak soudy rozhodují i o dalších věcech, jestliže jejich pravomoc zakládá zákon ( ). Pro posouzení, zda je v projednávané věci dána pravomoc soudu, je proto rozhodující charakter právního vztahu, z něhož vyplývá žalobcem uplatněný nárok (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. , publikované pod č. 114/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále též jen „Sbírka“).

V posuzované věci se žalobce domáhá určení, že není osobou ohrožující zájmy a hodnoty vypočtené v ustanovení , přičemž svůj nárok odůvodňuje tím, že předmětným označením ze strany orgánů státu se cítí být dotčen vzhledem k jeho zjevně znevažujícímu, nepravdivému a nespravedlivému obsahu. Současně výslovně popírá, že by byl v řízení motivován snahou dosáhnout změny příslušných správních rozhodnutí, potažmo že by uplatňoval nárok na náhradu škody ve smyslu , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Z takto vymezených žalobních tvrzení je zřejmé, že řízení je vedeno o nároku žalobce uplatňovaném z titulu jeho práva na ochranu osobnosti (cti a vážnosti), do něhož mělo být zasaženo popsaným odůvodněním rozhodnutí správních orgánů, tedy o nároku nepochybně plynoucím z poměrů soukromého práva, o němž přísluší rozhodovat soudu v občanském soudním řízení podle

Odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu vyložil, že je nepřípustné občanskoprávní žalobou revidovat skutkové a právní závěry učiněné příslušnými orgány v rámci řízení o udělení státního občanství - srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 1998, sp. zn. , uveřejněný pod č. 11/2000 Sbírky, rozsudek téhož soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. , publikovaný v časopise Soudní rozhledy, č. 11-12/2018, s. 371, usnesení ze dne 20. 6. 2006, sp. zn. , či ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. , podle nichž soud není mimo rámec správního soudnictví oprávněn (nejde-li o nicotný paakt vydaný věcně nepříslušným orgánem), zkoumat věcnou správnost správního aktu. Nesprávně však vyhodnotil žalobu na určení, že žalobce není osobou s vlastnostmi, které zákon označuje jako důvod pro neudělení státního občanství České republiky, jako snahu o přezkum správních rozhodnutí, neboť i konstatování určité skutečnosti či vyslovení neoprávněnosti zásahu může být formou odčinění nemajetkové újmy tvrzeným zásahem do osobnostních práv účastníka (srov. , a o. z.). Jestliže žalobce uplatnil soukromoprávní nárok na ochranu osobnosti, je k jeho projednání založena pravomoc soudu podle , přestože v žalobním petitu použil formulaci veřejnoprávního předpisu, o kterou se opíralo rozhodnutí správního orgánu. Odpovídajícím procesním postupem v případě neopodstatněnosti takového nároku nemůže být zastavení řízení pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení.

Nelze zároveň přehlédnout judikaturu dovolacího soudu ustálenou na závěru, že dovodí-li soud nedostatek své pravomoci k projednání určité věci, je povinen současně rozhodnout (nemá-li jít o pravomoc cizozemského orgánu) i o postoupení věci orgánu, jehož pravomoc dána je (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. , publikované pod C 4139 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, a ze dne 19. 9. 2001, sp. zn. , č. 23/2002 Sbírky). Není-li takového jiného orgánu, je orgánem povolaným k rozhodnutí ve věci soud.

Protože odvolací soud i soud prvního stupně posoudily právní otázku pravomoci soudu v občanském soudním řízení nesprávně, je dovolací důvod uplatněný žalobcem naplněn. Nejvyšší soud proto usnesení odvolacího soudu zrušil ( ); jelikož důvody, pro které bylo rozhodnutí odvolacího soudu zrušeno, platí také na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i usnesení soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci soud rozhodne nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení ( ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 7. 2019

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu