Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 96/2017-B-280

-280

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodlv senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškovév insolvenční věci dlužníka M. Č., narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o způsobu řešení úpadku, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Gabrielou Černou, advokátkou, se sídlem v Praze 6, Slavíčkova 372/2, PSČ 160 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. ledna 2017, č. j. , 3 VSPH XY, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze k odvolání dlužníka usnesením ze dne 27. ledna 2017, č. j. , , potvrdil usnesení ze dne 10. června 2016, č. j. , jímž Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) zamítl návrh dlužníka

(M. Č.)

na povolení reorganizace (bod I. výroku) a prohlásil konkurs na majetek dlužníka (bod II. výroku).

Odvolací soud - cituje ustanovení , 2, , 2 písm. b/, a , 3, 4 a 5 , o úpadku a způsobech jeho řešení (), ve znění účinném od 1. ledna 2014, a a , (dále jen „o. z.“), a odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2015, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 96/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 96/2015“) [které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu] - dospěl ve shodě s insolvenčním soudem k závěru, že řešení dlužníkova úpadku reorganizací není přípustné ve smyslu .

K závěru insolvenčního soudu, že dlužník nepředložil návrh splňující podmínky vymezené v , odvolací soud uvedl, že „neměl důvod vycházet při hodnocení této skutečnosti z hlasovacích lístků zveřejněných v insolvenčním rejstříku 8. ledna 2016 (B-69 až B-74), neboť ty byly předloženy v rozporu s ustanovením až po vydání usnesení“ ze dne 6. listopadu 2015 (v pořadí druhého rozhodnutí o zjištění úpadku). Dlužník měl do zjištění jeho úpadku aktualizovat souhlasy věřitelů s předjednanou reorganizací, protože v období od zrušení (odvolacím soudem) prvního usnesení o úpadku (ze dne 20. srpna 2014) do vydání druhého usnesení o úpadku (ze dne 6. listopadu 2015) se změnil počet věřitelů a výše jejich pohledávek. K tomuto kroku měl vést dlužníka i insolvenční soud. Odvolací soud zdůraznil, že pro posouzení věci je však rozhodující, zda reorganizace dlužníka není nepřípustná z důvodu dle .

Při posouzení otázky, zda dlužník je podnikatel a má podnik (obchodní závod), odvolací soud vyšel z toho, že:

1/ Dlužník není evidován v obchodním rejstříku a je veden jako zemědělský podnikatel.

2/ Živnostenská oprávnění dlužníka zanikla (dne 19. května 2011 k předmětu činnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, dne 30. června 2008 k předmětu činnosti poradenská činnost v oblasti obchodu a služeb a k předmětu činnosti zprostředkování obchodu a služeb).

3/ Dlužník je jediným členem představenstva společnosti N. a jediným akcionářem společnosti R., která je v úpadku.

4/ V letech 2010 až 2011 dlužník vykazoval ztrátu z podnikání (v roce 2010 ve výši 9 900 000 Kč a v roce 2011 ve výši 8 200 000 Kč). V roce 2012 měl pouze příjmy ze závislé činnosti, za rok 2013 nepodal přiznání k dani z příjmů fyzických osob a v roce 2014 a 2015 neměl příjmy přesahující 15 000 Kč.

5/ Dlužník neměl nikdy žádné zaměstnance. Poslední přehled o příjmech osoby samostatně výdělečně činné odevzdal za rok 2012.

Odvolací soud uzavřel, že podnikatelská činnost dlužníka postrádá rysy soustavnosti ve smyslu o. z. Jelikož dlužník není zapsán v obchodním rejstříku a je veden jako zemědělský podnikatel podle , o zemědělství, není podnikatelem ani podle o. z. Závěrem odvolací soud uvedl, že „dlužník není podnikatelem s cílem koordinovat svou činnost v lokalitě XY spojenými osobami, tj. N. a R. (nyní v konkursu), s nimiž tvoří ve smyslu , o obchodních společnostech a družstvech, (míněno koncern) se záměrem developerské činnosti v katastrálním území XY. Nerealizuje z této činnosti žádný příjem a je evidován jako zemědělský podnikatel, o němž však v průběhu insolvenčního řízení nepadla ani zmínka; tím méně ani nebylo tvrzeno, že by podnikal jako zemědělec ( ). Zároveň nelze hodnotit jeho úmysl v budoucnu realizovat změnu územních plánů, týkajících se jeho nemovitostí na stavební pozemky a realizovat tak zisk jako podnik (obchodní závod) ve smyslu o. z.“.

Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu , (dále jen „“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a to:

1/ Zda je přípustná reorganizace u dlužníka, jehož specifika podniku (obchodního závodu) a podnikání spočívají v tom, že koordinuje podnikání společností, které přímo nebo nepřímo ovládá, a vlastní pozemky, které by v případě změny územních plánů a vybudování příslušné infrastruktury mohly být zhodnoceny?

2/ Zda za situace, kdy v mezidobí došlo ke zrušení rozhodnutí o úpadku a k vydání nového rozhodnutí o úpadku, byly splněny lhůty pro předložení návrhu reorganizačního plánu, spolu s hlasovacími lístky věřitelů k reorganizačnímu plánu?

K první otázce dovolatel argumentuje tím, že odvolací soud vyložil nesprávně pojem podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Odkazuje na své odvolání ze dne 28. června 2016 tvrdí, že „je vlastníkem podniku (obchodního závodu) a to i s ohledem na značný rozsah a hodnotu předmětného majetku a tento podnik (obchodní závod) provozuje“. Odvolací soud se nezabýval (mimo zmínky na straně 11. napadeného rozhodnutí) rozsahem a vymezením podniku (obchodního závodu) dovolatele a omezil se pouze na závěr o nesoustavném podnikání a nesplnění podmínky zápisu v obchodním rejstříku. Dovolatel zdůrazňuje, že projevil a doložil záměr provádět výdělečnou činnost soustavně a již projevením tohoto záměru lze usoudit, že naplnil definici podnikatele dle § 420 odst. 1 o. z.

K druhé otázce dovolatel uvádí, že jeho postavení je specifické v tom, že jeho insolvenční řízení je „poznamenáno“ tím, že řada úkonů byla provedena v návaznosti na první, později zrušené rozhodnutí o úpadku ze dne 20. srpna 2014. V judikatuře ani literatuře není zcela uspokojivě vyřešeno, u kterých úkonů, provedených v návaznosti na následně zrušené rozhodnutí o úpadku, je třeba zachovat jejich účinky.

Dovolatel míní, že v řešení položených otázek spočívá napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ) a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Věřitel Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s. r. o. navrhuje dovolání jako nepřípustné odmítnout.

Nejvyšší soud dovolání, které nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání podle , vypočtených v , odmítl jako nepřípustné podle a 2

Učinil tak proto, že dovolatel (oproti svému mínění) Nejvyššímu soudu nepředkládá k řešení žádnou otázku hmotného či procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu

Právní posouzení věci, na němž napadené rozhodnutí spočívá, a které dovolatel zpochybňuje (vztahující se k výkladu ), odpovídá judikatuře Nejvyššího soudu.

Nejvyšší soud předesílá, že věta za středníkem užívá pojem „podnik“ dlužníka; pojem „podnik“ (vymezený v obch. zák.) byl od 1. ledna 2014 nahrazen pojmem „obchodní závod“ (definovaným v o. z.). Pojem „podnik“ užívaný je tak třeba pro poměry týkající se doby od 1. ledna 2014 vykládat ve smyslu definice „obchodního závodu“.

V R 96/2015 Nejvyšší soud dospěl k těmto závěrům:

1/ Reorganizace není přípustná, je-li dlužníkem fyzická osoba, která není podnikatelem a nemá podnik (obchodní závod).

2/ Lze připustit, že reorganizace se bude týkat (může týkat) i podniku (obchodního závodu dlužníka fyzické osoby, jenž v době rozhodování o návrhu na povolení reorganizace „nepodniká“. Jak (totiž) v této souvislosti vysvětlil Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 21. dubna 2009, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 79/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, u fyzických osob, které podnikaly na základě živnostenského oprávnění, není pro závěr, že jde o „podnikatele“, určující jejich zápis v živnostenském rejstříku. Z ustanovení , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), plyne (pro rozhodné období plynulo), že za podnikatele se nepokládá (nejde-li o osobu uvedenou v , c/ a d/ obch. zák.) fyzická osoba, která má živnostenské oprávnění, na jehož základě „nepodniká“. U dlužníka - fyzické osoby, který má živnostenské oprávnění a současně se nachází v úpadku nebo mu úpadek hrozí, se totiž může stát, že dlužník (lhostejno, zda dobrovolně nebo pod tlakem okolností) přeruší nebo dočasně ukončí podnikatelskou činnost (tak, že stále má živnostenské oprávnění, na jehož základě dočasně „nepodniká“) do doby, než se vyjasní jeho status v insolvenčním řízení.

S přihlédnutím k takto nastavené charakteristice „podnikatele“ na základě živnostenského oprávnění, lze uzavřít, že u dlužníka - fyzické osoby, který má živnostenské oprávnění, na jehož základě „nepodniká“ v době, kdy insolvenční soud rozhoduje o návrhu na povolení reorganizace, je [při splnění dalších předpokladů vymezených může být) reorganizace přípustná, má-li dlužník podnik (obchodní závod), jehož provoz lze reorganizací zachovat (ve smyslu pokračování v provozu podniku (obchodního závodu) nebo znovuobnovení jeho provozu].

Judikatura Nejvyššího soudu k pojmu obchodní závod je ustálena v následujících závěrech:

1/ Obchodní závod podle § 502 o. z. představuje organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že obchodní závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. Obchodní závod podle § 502 o. z. tudíž vytváří pouze podnikatel (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. srpna 2016, sp. zn. , ze dne 30. září 2016, sp. zn. , ze dne 14. listopadu 2016, sp. zn. , ze dne 14. listopadu 2016, sp. zn. , a ze dne 24. ledna 2017, sp. zn. ).

2/ Je-li závod organizovaným souborem jmění (§ 502 o. z.), s nímž se disponuje „uno actu“ (viz zejm. § 2175 a násl. o. z.), pak částí tohoto organizovaného souboru jmění nelze rozumět jednu z jeho „složek“; i část závodu má povahu organizovaného souboru jmění (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2019, sp. zn. ).

V rozsudku ze dne 10. října 2008, sp. zn. , Nejvyšší soud formuloval závěr, že společnost s ručením omezeným je samostatným subjektem práva, který nelze ztotožňovat (zaměňovat) s jejími společníky (s fyzickými nebo právnickými osobami, které ji založily nebo které do ní později vstoupily např. na základě smlouvy o převodu obchodního podílu, z titulu dědění apod.). Společníci společnosti s ručením omezeným se nemohli stát z důvodu své účasti ve společnosti podnikateli ve smyslu obchodního zákoníku.

Uzavřel-li odvolací soud, že u dovolatele je reorganizace nepřípustná ( ) proto, že jako evidovaný zemědělský podnikatel (, 3, , 2 , o zemědělství) nevykonává žádnou činnost (což dovolatel ani nezpochybňuje) a neprovozuje obchodní závod, je jeho rozhodnutí v souladu s ustálenou judikatorní praxí.

Pokud dovolatel namítá, že specifika jeho podnikání a obchodního závodu spočívají v tom, že koordinuje podnikání společností, které přímo nebo nepřímo ovládá, a vlastní pozemky, které by v případě změny územních plánů a vybudování příslušné infrastruktury mohly být zhodnoceny, potud přehlíží, že kapitálová účast ve společnosti nezakládá statut podnikatele (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , na jehož závěrech nemá Nejvyšší soud ani v poměrech této věci důvod cokoliv měnit) a že obchodní závod musí být organizovanou složkou provozovanou podnikatelem (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , a sp. zn. ).

Na řešení dovolatelem položené otázky týkající se splnění lhůt pro předložení návrhu reorganizačního plánu napadené rozhodnutí nespočívá (nemůže spočívat). Dospěje-li totiž soud k závěru o nepřípustnosti reorganizace ve smyslu (jako v dané věci), nezabývá se zkoumáním podmínek pro předložení reorganizačního plánu ve smyslu .

Rozhodné znění pro dovolací řízení (ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Srov. k tomu dále (ve vazbě na skutečnost, že insolvenční řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 7. 2019

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu