Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 830/2019

7 Tdo 830/2019-622

USNESENÍ

P. M.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné

odmítá.

Odůvodnění:

I.

1) Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 6. 11. 2018, sp. zn. , byla obviněná P. M. uznána vinnou pokračujícím trestným činem zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3, 4 písm. b) tr. zákoníku a byla odsouzena podle § 206 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců se zařazením pro jeho výkon do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o uplatněných nárocích na náhradu škody.

2) Obviněná se uvedeného trestného činu dopustila jednáním uvedeným ve výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, které v podstatě spočívalo v tom, že v XY, v případě své mladistvé dcery nar. XY a mladistvého syna nar. XY, nejméně od prosince 2013, resp. od ledna 2014, v časovém období konkrétně uvedeném ve výroku o vině, převzala každý měsíc výplatu sirotčího důchodu náležejícího nezletilým v částkách uvedených ve výroku o vině, které nepoužila v jejich prospěch, ale přesně nezjištěným způsobem je použila pro svoji potřebu, čímž svým dětem způsobila škodu v celkové výši 141 791 Kč.

3) Proti uvedenému rozsudku okresního soudu podala obviněná odvolání jen proti výroku o trestu, které Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

II.

4) Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala obviněná řádně a včas dovolání, ve kterém uplatnila důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a které směřuje pouze proti výroku o trestu. Uložený nepodmíněný trest odnětí svobody považuje za nepřiměřeně přísný. Uvedla, že si je vědoma závažnosti svého činu, má zájem uhradit škodu, kterou způsobila svým nezletilým dětem, nyní je i zaměstnaná a schopna škodu splácet, s čímž by ji pomohl i její přítel. Uvedla také, že nyní má v péči nezletilého syna narozeného v roce XY, jehož otec o něj neprojevuje zájem, nehradí žádné výživné, a proto byla ve špatné majetkové situaci i v době, kdy došlo ke spáchání zločinu zpronevěry. V potaz, že by mělo být vzato i ohrožení přeměnou předchozího podmíněného trestu odnětí svobody v trvání tří let na trest nepodmíněný, který by měl velmi zásadní dopad zejména na nezletilého syna, kterého má nyní v péči. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc přikázal okresnímu soudu k novému projednání.

5) Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání uvedl, že se po seznámení s jeho obsahem k němu nebude věcně vyjadřovat.

III.

6) Obviněná v dovolání napadla pouze výrok o trestu, který považuje za nepřiměřeně přísný. K tomu je třeba především uvést, že výrok o trestu lze napadnout především prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., avšak pouze pokud došlo k uložení takového trestu, který zákon nepřipouští, anebo k uložení trestu ve výměře mimo trestní sazbu, stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu, spočívající v nepřiměřenosti trestu, tedy v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména v nesprávném vyhodnocení kritérií uvedených v až a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle tr. ř. (srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. rozh. tr.).

7) Obviněné byl uložen přípustný druh trestu a v rámci zákonné trestní sazby, což ani nenamítá. Domáhá se toliko uložení mírnějšího podmíněného trestu odnětí svobody s poukazem na svoji sociální situaci a možnou přeměnu předchozího podmíněného trestu odnětí svobody v jiné trestní věci.

8) Zásah dovolacího soudu je i v případě nepřiměřenosti trestu sice výjimečně možný, ale jen pokud je napadeným rozhodnutím uložený trest trestem extrémně přísným, zjevně nespravedlivým a nepřiměřeným. Zásada přiměřenosti trestních sankcí je totiž předpokladem zachování obecných principů spravedlnosti a humánnosti sankcí. Tato zásada má ústavní povahu, její existence je odvozována ze samé podstaty základních práv, jakými jsou lidská důstojnost a osobní svoboda, a z principu právního státu, vyjadřujícího vázanost státu zákony. Jde-li o uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, je třeba zkoumat, zda zásah do osobní svobody pachatele, obecně ústavním pořádkem předvídaný, je ještě proporcionálním zásahem či nikoliv (srov. usnesení Nevyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. , jehož závěry jsou v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 7. 8. 2017, sp. zn. ).

9) Takové pochybení ovšem ve věci obviněné dovodit nelze

.

Dané trestné činnosti se obviněná dopouštěla vůči svým dvěma nezletilým dětem, po delší dobu, a navíc ve zkušební době podmíněného odsouzení s dohledem, když jí byl uložen ve věci sp. zn. Okresním soudem Plzeň-město podmíněný trest odnětí svobody v trvání 3 roků se zkušební dobou v trvání 4 roků, a to za zločin týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku. Obviněná se tak dopouštěla trestné činnosti i v době, kdy si byla vědoma uloženého podmíněného trestu odnětí svobody, především proto měla prokázat snahu o nápravu, ale pouhá pohrůžka trestem odnětí svobody na ní neměla žádný výchovný vliv.

10) Ze shora uvedeného je zřejmé, že námitky obviněné nejsou způsobilé naplnit uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani jiný důvod dovolání podle § 265b tr. ř. a nemohou tak založit přezkumnou povinnost dovolacího soudu. Proto bylo dovolání obviněné, jako podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., odmítnuto.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. 7. 2019

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu