Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2030/2019

23 Cdo 2030/2019

USNESENÍ

ALTEGORDE, a.s.,

AZS 98, s.r.o.,

se sídlem v Plzni, Východní Předměstí, Koterovská 2208/158, PSČ 326 00, IČO 25227254, zastoupené JUDr. Petrem Víškou, advokátem, se sídlem v Plzni, Malická 1576/11, PSČ 301 00, o zaplacení částky 122 415 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 4. 2019, č. j. -485, t a k t o :

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 7 647 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Věnceslavy Holubové, advokátky, se sídlem v Praze 2, Šumavská 991/31, PSČ 120 00.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í :

( )

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. 6. 2018, č. j. -451, zastavil řízení v části týkající se úroku z prodlení z částky 122 415 Kč od 16. 9. 2011 do 14. 5. 2012 (výrok pod bodem I), uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč se 7,75% úrokem z prodlení od 15. 5. 2012 do zaplacení (výrok pod bodem II), zamítl žalobu na zaplacení částky 62 415 Kč s úroky z prodlení (výrok pod bodem III) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem IV).

K odvolání žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 4. 2019, č. j. -485, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem II potvrdil (výrok pod bodem I), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem III tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 62 415 Kč se 7,75% úrokem z prodlení od 15. 5. 2012 do zaplacení (výrok pod bodem II), konstatoval, že ve výroku pod bodem I zůstal rozsudek soudu prvního stupně odvoláním nedotčen (výrok pod bodem III) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky pod body IV a V).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž odkázala na ustanovení a (dále jen „ “), a vytkla odvolacímu soudu, že si nesprávně vyložil ustanovení při hodnocení znaleckého posudku soudního znalce Svatopluka Daňka. Podle názoru dovolatelky měl soud nechat přezkoumat tento znalecký posudek jiným znalcem, neboť dodatečné stanovisko znalce „nerozptýlilo pochybnosti a nejasnosti ve stanovení jednoznačné výše reparační náhrady“, přičemž dovolatelka odkázala na nález Ústavního soudu sp.zn. , který ukládá soudům poměrně přesné povinnosti při hodnocení znaleckých posudků. Odvolacímu soudu dovolatelka dále vytkla nesprávný výklad ustanovení , a obchodního zákoníku, neuvedla však žádné argumenty k tomu svému právnímu názoru. Závěrem dovolatelka namítla nedostatek aktivní legitimace žalobkyně k požadavku na náhradu škody, což dovozuje ze skutečnosti, že žalobkyně není vlastníkem parcely p. č.

745/4 v katastrálním území Družec, a pokud vytvořila na tomto pozemku asfaltový povrch, stal se přírůstkem parcely, která vlastnicky náleží obci Družec

. Dovolatelka navrhla zkrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci k dalšímu řízení. Navrhla také, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.

Žalobkyně ve vyjádření k dovolání uvedla, že námitky žalované k několika zjištěným výpočtům ceny znalcem jsou nepřípadné, neboť k rozdílům v cenách došlo pouze v důsledku změn podkladů k zadání jednotlivých posudků, resp. výpočtů, což bylo zhojeno výpočtem na základě místního šetření. Pokud se žalovaná dovolává nesprávného právního hodnocení věci, a to jak podle práva hmotného, tak podle práva procesního, pak neuvádí, v čem konkrétně nesprávné hodnocení soudu vytýká a jak by mělo být provedeno správně. Jestliže měla žalovaná pochybnosti o znaleckém posudku, měla navrhnout revizní posudek, což neučinila. S námitkou žalované o nedostatku aktivní legitimace žalobkyně se soudy vyrovnaly. Dovolání žalované je podle žalobkyně nedůvodné a žalovaná pouze prosazuje vlastní verzi skutku. Žalobkyně navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto, příp. aby bylo zamítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě ( ) oprávněnou osobou zastoupenou advokátem, nejprve posuzoval, zda dovolatelka v dovolání podle vymezila, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle platí, že dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle i ustálené judikatury dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2014, sen. zn. ) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části).

Uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání dovolatelka nedostála, neboť ani nevymezila, které z hledisek uvedených v považuje za splněné (dovolatelka pouze ocitovala ustanovení ) a z obsahu dovolání není patrné, která otázka hmotného nebo procesního práva by měla založit přípustnost dovolání. Dovolatelka pouze polemizuje s právním posouzením věci odvolacím soudem, aniž by jakkoliv konkretizovala relevantní právní otázku. Dovolací soud je přitom při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srov. větu první ); vyplývá z toho mimo jiné, že může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Přípustnost dovolání dovolatelka nezakládá ani svým nesouhlasem s tím, jak soud posoudil znalecký posudek Svatopluka Daňka a jaké skutkové závěry z něj dovodil. Taková argumentace žalované nepředstavuje přípustný dovolací důvod podle , podle něhož lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, směřují-li námitky dovolatele proti správnosti zjištěného skutkového stavu, hodnocení důkazů odvolacím soudem. Samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (k tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

To, že má dovolatelka jiný názor na právní závěry odvolacího soudu, nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ani v režimu (o žádné z tam označených rozhodnutí ostatně ve věci nejde), ani v režimu

Ze shora uvedeného vyplývá, že dovolání zčásti trpí vadou, která nebyla ve lhůtě podle věty první odstraněna, a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat, a zčásti není přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle věty první odmítl.

Dovolatelka také navrhla, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. , dospěl k závěru, že „jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický“.

S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud návrhem na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu nezabýval.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost, kterou jí ukládá toto usnesení, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 18. 7. 2019

JUDr. Zdeněk Des

předseda senátu