Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1920/2018

27 Cdo 1920/2018-214

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci oprávněného L. S, bytem XY, proti povinnému B. V., narozenému XY, bytem XY, o žalobě pro zmatečnost podané povinným proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2009, č. j. -66, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 2. 2010, č. j. -76, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 5. 2016, č. j. -190, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 10. 11. 2015, č. j. -184, zamítl návrh povinného na ustanovení zástupce ze dne 28. 5. 2015.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. 5. 2016, č. j. -190, k odvolání povinného potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, v němž požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Usnesením ze dne 3. 11. 2016, č. j. -199, Krajský soud v Praze (mimo jiné) zamítl žádost povinného o ustanovení zástupce ze dne 16. 7. 2016.

Vrchní soud v Praze k odvolání povinného usnesením ze dne 3. 1. 2017, č. j. -205, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Usnesením ze dne 22. 7. 2019, sp. zn. , Nejvyšší soud zastavil dovolací řízení o dovolání povinného proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu.

Za situace, kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení ani poté, kdy bylo o jeho žádosti o ustanovení zástupce pravomocně rozhodnuto, Nejvyšší soud dovolací řízení podle , a zastavil.

Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že – ačkoliv tak neučinil ani soud prvního stupně – nevyzýval dovolatele ke splnění podmínky povinného zastoupení podle s poučením o procesním následku, který nastane, nebude-li dovolatel v dovolacím řízení zastoupen advokátem (zastavení dovolacího řízení). Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že dovolatel se v minulosti obracel mnohokráte na Nejvyšší soud s dovoláním, a byl soudy ke splnění podmínky povinného zastoupení opakovaně vyzýván, a to včetně poučení o následcích nevyhovění těmto výzvám (např. ve věcech vedených Nejvyšším soudem pod sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. či sp. zn. ). Dovolateli je tudíž nepochybně dobře známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem a že následkem nesplnění podmínky povinného zastoupení je zastavení dovolacího řízení.

Jak se přitom podává z ustálené judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu, poučení o důsledcích nesplnění podmínky povinného zastoupení není nezbytné, jestliže byl stěžovatel v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně poučován o nutnosti povinného zastoupení a důsledcích jeho nesplnění. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým; srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. (a v něm citovaná usnesení Ústavního soudu), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. , ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. , ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. , či ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. .

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 7. 2019

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu