Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 To 67/2018

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

I. Dosavadní průběh řízení

1. Napadeným usnesením policejního orgánu – Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu, expozitury Brno, ze dne 29. 6. 2018, č. j. NCOZ-3227-1359/TČ-2016-417603, bylo rozhodnuto tak, že podle § 79a odst. 1 tr. ř. se zajišťují věci – nemovitosti vlastníka – ve společném jmění manželů P. Š. a E. Š., zapsané na listu vlastnictví č. XY pro katastrální území S., obec P., okres P., s tím, že jednotlivé pozemky zapsané na označeném listu vlastnictví jsou ve výroku napadeného usnesení specifikovány ve speciální tabulce, přičemž zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že tyto věci jsou výnosem z trestné činnosti. Dále byly tomu, komu byly věci zajištěny, vysloveny zákazy a omezení týkající se zajištěných věcí.

II.Stížnost a vyjádření k ní

3. Dozorující státní zástupce v předkládací zprávě vyjádřil názor, že JUDr. R. N. je právním zástupcem P. Š. ve smyslu ustanovení § 158 odst. 5 tr. ř., které omezuje jeho roli jen na právní pomoc v souvislosti s podáním vysvětlení, aniž by právní zástupce přebíral další oprávnění obhájce obviněného, tedy zejména práva podávat za obviněného opravné prostředky (§ 41 odst. 2 tr. ř.). V důsledku toho neměl policejní orgán doručit opis napadeného usnesení advokátovi JUDr. R. N. a takto podanou stížnost by měl stížnostní soud zamítnout podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podanou osobou neoprávněnou.

III.Posouzení důvodnosti stížnosti

4. Vrchní soud v Olomouci s ohledem na stanovisko státního zástupce musel přezkoumat procesní otázky související s podáním stížnosti P. Š. prostřednictvím advokáta JUDr. R. N. a dospěl v této souvislosti k následujícím závěrům.

5. V první řadě je třeba konstatovat, že ustanovení tr. ř. při stanovení práva osoby podávající vysvětlení na právní pomoc advokáta navazuje na úpravu v d (publikované pod č. ), která zaručuje každému právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. Vztaženo k trestnímu řízení proto ustanovení tr. ř. nelze chápat zúženě tak, že omezuje roli advokáta jen na jakousi pasivní přítomnost při samotném podání vysvětlení, nýbrž podle přesvědčení stížnostního soudu je jeho oprávnění širší, a byť nezahrnuje veškerá oprávnění obhájce obviněného, je třeba mu přiznat i právo na sepsání a podání stížnosti proti usnesení, které se týká práv a povinností osoby podávající vysvětlení v dané fázi řízení a proti němuž je přípustná stížnost. Speciální otázkou by bylo, zda-li taková stížnost byla podána včas, neboť advokát vymezený v ustanovení tr. ř. není osobou, jíž by se měl doručovat opis určitého (napadeného) usnesení.

6. Tím se však daná problematika nevyčerpává, neboť je třeba upozornit na skutečnost, že P. Š. udělil již dne 7. 11. 2017 advokátovi JUDr. R. N. tzv. generální plnou moc, zahrnující i podávání opravných prostředků, která byla předložena jako opora pro přítomnost JUDr. R. N. při podání vysvětlení ve dnech 23. 5. a 12. 6. 2018. Ačkoliv v napadeném usnesení i v předkládací zprávě je P. Š. označen jako osoba podezřelá, nebyla věnována pozornost skutečnosti, že vydáním napadeného usnesení v situaci, kdy nebyl P. Š. obviněn z prověřované trestné činnosti, se automaticky ve smyslu § 42 odst. 1 tr. ř. stal zúčastněnou osobou. Na tuto skutečnost nebylo nijak reagováno i s ohledem na ustanovení § 50 odst. 1 větu první tr. ř., podle něhož se zúčastněná osoba mimo jiné může dát zastupovat zmocněncem, kterým může být i právnická osoba, o čemž je třeba ji poučit. Z návaznosti jednotlivých procesních kroků v daném řízení lze přitom dovodit, že s ohledem na obsah tzv. generální plné moci udělené JUDr. R. N. v poněkud paradoxní procesní situaci spočívající v tom, že osoba podávající vysvětlení a označená jako podezřelý se v určitém okamžiku v důsledku neexistence sdělení obvinění stala zúčastněnou osobou. V této fázi řízení je JUDr. R. N. zmocněncem zúčastněné osoby, tedy osobou, jíž se napadené usnesení oznamuje podle § 137 odst. 2 tr. ř. Jestliže bylo usnesení oznámeno doručením opisu jednak P. Š. a následně i JUDr. R. N., pak lhůta k podání stížnosti počala běžet ve smyslu § 143 odst. 1 tr. ř. od oznámení JUDr. R. N., v důsledku čehož je třeba ji označit za včasnou a podanou oprávněnou osobou.

7. Proto stížnostní soud pokládá názor dozorujícího státního zástupce, rozvedený v jeho předkládací zprávě, za mylný a v neveřejném zasedání musel podle § 147 odst. 1 tr. ř. přezkoumat správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení mu předcházející. Na základě tohoto postupu dospěl stížnostní soud k závěru, že stížnost není důvodná, a to z následujících důvodů.

8. Při neexistenci konkrétních stížnostních námitek je třeba konstatovat, že se policejní orgán v odůvodnění napadeného usnesení přesvědčivým způsobem zabýval skutkovými i právními okolnostmi významnými pro zajištění nemovitostí manželů Š. podle § 79a odst. 1 tr. ř. V tomto směru je možno odkázat na odůvodnění napadeného usnesení. V další části odůvodnění pak Vrchní soud v Olomouci poukázal na některé skutečnosti, z nichž vyplývá podezření ze spáchání trestné činnosti a vztah zajištěných věcí k ní.

9. Za této situace nezbylo, než konstatovat, že napadené usnesení je věcně správné, a proto bylo rozhodnuto způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.