Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 94/2019

-37

USNESENÍ

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem Zemského soudu Mnichov I, 11. trestní senát, Spolková republika Německo, ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 11 KLs 459 Js 146381/12, který nabyl právní moci dne 1. 5. 2015, byl Ĺ. O. uznán vinným trestným činem sexuálního zneužití dětí v souběhu 33 trestných činů podle německého (ve znění ze dne 10. 3. 1987) a německého . Za toto jednání byl Ĺ. O. odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 let.

2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu Mnichov I, 11. trestní senát, se Ĺ. O. předmětné trestné činnosti v podobě sexuálního zneužití dětí dopustil v podstatě tím, že:

v 90. letech 20. stol. zaměstnával několik chlapců, většinou ve věku od 11 do 14 let, ve své cestovní kanceláři v XY na menší výpomocné práce za měsíční odměnu 100,- DM, přičemž vůči chlapcům byl obviněný finančně velkorysý, podnikal s nimi na své náklady víkendové výlety do XY, lyžařské výlety na XY, cesty na jezero Garda nebo několikadenní plavby na plachetnici v jižní Francii, financoval jim členství v hokejovém klubu, daroval jim hokejovou výbavu, značkové oblečení, jízdní kola a jazykové zájezdy do zahraničí, načež si nejpozději na podzim roku 1996 se svojí cestovní kanceláří na adrese XY, zřídil malý apartmán s kuchyní, koupelnou, postelí, televizí, herními konzolemi a boxovacími pytli, v němž se chlapci zdržovali i ve svém volném čase a částečně tam i nocovali, když v době od podzimu 1996 až do poloviny roku 1997 kromě dalších osob v cestovní kanceláři obviněného pracovali i poškození AAAAA (pseudonym), nar. XY a BBBBB (pseudonym), nar. XY, přičemž na těchto poškozených obviněný v době mezi koncem roku 1996 a polovinou roku 1997 vykonával sexuální úkony, které pravidelně probíhaly tak, že obviněný hladil daného poškozeného, dotýkal se ho na penisu a manipuloval s ním až do erekce, načež na daném poškozeném vykonával orální styk, až dospěl k výronu semene do úst poškozeného, když tohoto jednání se obviněný dopustil vůči poškozenému BBBBB v 31 případech a vůči poškozenému AAAAA ve 2 případech.

3. Dne 4. 7. 2019 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu doručen návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve

znění pozdějších předpisů, o tom, že se na odsouzení Ĺ. O. rozsudkem Zemského soudu Mnichov I, 11. trestní senát, Spolková republika Německo, ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 11 KLs 459 Js 146381/12, který nabyl právní moci dne 1. 5. 2015, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že v daném případě nejsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.

5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Z ministerstvem podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený Ĺ. O. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně trestného činu pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 2 tr. zákona účinného do 31. 12. 2009. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 citovaného zákona.

7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona naopak nesvědčí podmínky materiální povahy, neboť z ministerstvem předloženého spisového materiálu nejsou dostatečně zřejmé relevantní důkazy, jež jsou nezbytné k řádnému posouzení okamžiku zahájení trestního stíhání osoby odsouzeného Ĺ. O. pro výše uvedenou trestnou činnost příslušnými orgány Spolkové republiky Německo. Posouzení této otázky je přitom klíčové z hlediska přijetí závěru o případném marném uplynutí promlčecí doby trestního stíhání odsouzeného pro skutek, jímž byl uznán vinným německým soudem, ve smyslu § 67 českého trestního zákona jako normy účinné v době spáchání posuzovaného činu. Jak již bylo konstatováno shora, skutek, jímž byl Ĺ. O. pravomocně uznán vinným citovaným rozsudkem Zemského soudu Mnichov I, vykazuje podle pravidel časové působnosti trestních zákonů ve smyslu § 16 odst. 1 tr. zákona, tedy podle příslušných právních předpisů České republiky účinných v době spáchání činu, zákonné znaky trestného činu pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 2 tr. zákona (účinného do 31. 12. 2009). V daném případě by tak byl za uvedené jednání v České republice ohrožen trestem odnětí svobody v trestní sazbě od 2 do 10 let. Za tohoto stavu by pak promlčecí doba trestního stíhání pro výše uvedený skutek činila 12 let (§ 67 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 67a tr. zákona), přičemž její běh, počínající spácháním předmětného činu (tj. od poloviny roku 1997), by trval do poloviny roku 2009. Z ministerstvem poskytnutých materiálů je však zřejmé, že hlavní líčení bylo v dané věci u Zemského soudu Mnichov I zahájeno až v červenci roku 2014, přičemž vyšetřovací spis státního zastupitelství Mnichov I je datován až měsícem listopad 2013. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů je současně zřejmé, že Ĺ. O. nebyl, vyjma výše uvedeného rozsudku Zemského soudu Mnichov I, doposud soudně trestán, a to nejen na území České republiky, ale ani v zahraničí. Za tohoto stavu tak nelze učinit relevantní závěr ani o případném přerušení promlčení trestního stíhání odsouzeného v důsledku spáchání v promlčecí době nového trestného činu, na který český trestní zákon stanoví trest stejný nebo přísnější, na základě čehož by počala běžet nová promlčecí doba (§ 67 odst. 3 písm. b), odst. 4 tr. zákona).

8. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, zejména omezeným důkazním zdrojům k relevantnímu ověření okamžiku faktického zahájení trestního stíhání odsouzeného na území Spolkové republiky Německo pro shora popsané jednání zakládající trestný čin sexuálního zneužití dětí podle německého , tak Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle zákona ohledně odsouzení Ĺ. O. rozsudkem Zemského soudu Mnichov I, 11. trestní senát, Spolková republika Německo, ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 11 KLs 459 Js 146381/12, který nabyl právní moci dne 1. 5. 2015, zcela zamítl. V případě dodatečného opatření důkazních materiálů, relevantních z hlediska posouzení okamžiku faktického zahájení trestního stíhání osoby odsouzeného pro výše uvedenou trestnou činnost příslušnými orgány Spolkové republiky Německo, přitom není vyloučena možnost opětovného rozhodování podle zákona, neboť nyní vydávané rozhodnutí, jímž byl návrh ministerstva zamítnut, nezakládá překážku ne bis in idem.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. 7. 2019

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu

Vypracoval:

JUDr. Tomáš Durdík

soudce