Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2313/2019

32 Cdo 2313/2019-621

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Gajdziokovou v právní věci žalobce B. V., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice - Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad štolou 936/3, identifikační číslo osoby 00007064, o náhradu škody, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 27. 8. 2009, č. j. -257, a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2010, č. j. -297, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2017, č. j. -584, takto:Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalobce usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž opět požádal o osvobození od soudního poplatku za dovolací řízení a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Podle ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „ “), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec 1 věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [odstavec 2 písm. a)]. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odstavec 4).

Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle ustanovení jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.

Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má odpovídající právnické vzdělání. Okresní soud v Berouně jej proto vyzval usnesením ze dne 8. 4. 2019, č. j. -615, aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení v dovolacím řízení. Současně byl poučen, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno.

Žalobce na usnesení obsahující výzvu reagoval podáním ze dne 11. 4. 2019, doručeným Krajskému soudu v Praze dne 15. 4. 2019, nedostatek povinného zastoupení však neodstranil. Žalobce pouze zopakoval žádost o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce z řad advokátů.

Podle ustanovení může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle ustanovení účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků ( ), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).

O další žádosti dovolatele o osvobození od soudního poplatku za dovolání nebyl důvod rozhodovat již z toho důvodu, že dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku za dovolání. Nejvyšší soud vysvětlil ve svých rozhodnutích, že ustanovení , o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 sazebníku poplatků nutno vyložit tak, že soudní poplatek za dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle ustanovení , se neplatí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Není-li dovolatel povinen uhradit soudní poplatek za dovolání, pak je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. ; ; ; , ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. ; , a ze dne 16. 4. 2018, sp. zn. , jež jsou veřejnosti k dispozici, stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jeho webových stránkách).

Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Postup, jímž by tuto otázku znovu posoudil soud prvního stupně, by vedl k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V projednávané věci Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů žalobci pro dovolací řízení, neboť žalobce uplatňuje zřejmě bezúspěšně právo.

O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku jde mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný.Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) nejde o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Podáním ze dne 13. 1. 2012, doručeným Krajskému soudu v Praze dne 17. 1. 2012, žalobce podal žalobu pro zmatečnost, v níž jako uplatněný zmatečnostní důvod označil ustanovení „§ 229 odst. 1 písm. E + G“, tedy že ve věci rozhodoval vyloučený soudce a že bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího.

Dovolatel v žalobě pro zmatečnost však nijak označené zmatečnostní důvody skutkově nepopisuje, když fakticky brojí proti (žalobcem tvrzeným) závěrům rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 27. 8. 2009, č. j. -257, a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2010, č. j. -297, jež však takové závěry neobsahují a dále uvádí, že postup soudu, který ve věci nejednal 17 let, dokazuje cílené poškozování jeho osoby ve věci „odstranění následků zločinů komunismu“.

Nenamítá-li dovolatel žádné konkrétní skutečnosti vztahující se k žalobou napadeným rozhodnutím, z nichž by bylo možné usuzovat na naplnění označených zmatečnostních důvodů, nemůže být projednávaná žaloba pro zmatečnost úspěšná (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2012, sp. zn. , nebo ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. ).

Je-li nepochybné, že žalobě pro zmatečnost nemůže být vyhověno, pak i návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků a žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů jsou zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva.

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil podle ustanovení a

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 7. 2019

JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu