Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1825/2019

22 Cdo 1825/2019-282

USNESENÍ

a) Z. O.

, narozeného XY, a

b) L. O.

, narozené XY, obou bytem XY, zastoupených JUDr. Richardem Štaincem, advokátem se sídlem v Praze, Havlíčkova 1682/15, proti žalovaným

1) S. S.

, narozenému XY, a

2) M. S.

, narozené XY, oběma bytem XY, zastoupeným JUDr. Věrou Škvorovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 2, Francouzská 75/4, o odstranění stavby, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2019, č. j. -253, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Benešově (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 18. 5. 2018, č. j. -178, ve znění opravného usnesení ze dne 28. 6. 2018, č. j. -197, žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně odstranit na vlastní náklady elektroměrný pilíř postavený na pozemku parc. č. XY zapsaném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště XY, na LV č. XY pro obec XY, katastrální území XY (dále jen „elektroměrný pilíř“), a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Ve výroku II. rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 6. 3. 2019, č. j. -253, rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku I. tak, že lhůta k plnění činí jeden měsíc, jinak jej potvrdil (výrok I.). Ve výroku o nákladech soudního řízení jej změnil tak, že výše náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně činí 26 000 Kč (výrok II.) a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jehož přípustnost opírají o , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a v němž uplatňují dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu Uvádějí, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, neboť jeho rozhodnutí je vnitřně rozporné a nedostatečně odůvodněné. Současně odvolacímu soudu vytýkají, že se nevypořádal se všemi odvolacími námitkami. Dále namítají, že v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyla doposud řešena otázka hmotného práva, a to „jaký je význam existence třídy 8 přesnosti měření – definované v příloze , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) – a její toleranční odchylky ve vztahu k vyměření hranice mezi pozemky“. Navrhují, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení; současně požadují náhradu nákladů dovolacího řízení.

Žalobci se k dovolání nevyjádřili.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

V posuzované věci se žalobci domáhají odstranění stavby – elektrického pilíře – s tvrzením, že byla na pozemek žalobců umístěna bez právního důvodu.

Přesto, že dovolatelé namítají nesprávné právní posouzení věci, je obsahem dovolání především kritika provedeného dokazování a skutkových závěrů odvolacího soudu. Dovolatelé zpochybňují skutková zjištění podávající se ze znaleckého dokazování, ze kterého nalézací soudy vycházely, a zpochybňují správnost odborných závěrů znalce. Dovolací soud je však skutkovými zjištěními vázán a nemůže je přezkoumávat. Zjištění průběhu vlastnické hranice je otázkou skutkovou, nikoli právní. Námitka, že soud chybně akceptoval nesprávné závěry, podávající se ze znaleckého posudku, představuje tvrzené pochybení při zjišťování skutkového stavu věci (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 8061).

Ke kritice hodnocení důkazů odvolacím soudem pak Nejvyšší soud uvádí, že samotné hodnocení důkazů (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem. Srovnej např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu. Na nesprávnost hodnocení důkazů lze totiž usuzovat jen ze způsobu, jak soud hodnocení důkazů provedl, a to jen prostřednictvím dovolacího důvodu, který dovolatel od 1. 1. 2013 k dispozici nemá (viz ustanovení ).

Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř, od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z uvedeného vyplývá, že soud při hodnocení důkazu znaleckým posudkem nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. ).

Rozhodnutí nalézacích soudů v projednávané věci je v souladu s označenou judikaturou. Odvolací soud při závěru o tom, že elektroměrný pilíř se nachází na pozemku žalobců, vyšel zejména ze znaleckého posudku Ing. Jaroslava Rýdla. Zohlednil však i výsledky měření uvedené v posudku E. S., který byl vyhotoven v soudním řízení týchž účastníků, vedeném soudem prvního stupně pod sp. zn. (v rámci uvedeného řízení se žalobci domáhali uložení povinnosti vyklidit a zdržet se zásahů do vlastnického práva k témuž pozemku jako v nyní projednávané věci), přičemž uzavřel, že „elektroměrný pilíř se nachází podle platného geometrického polohového určení ve všech případech, tedy dle katastru, dle měření S. i dle jeho zaměření, na pozemku žalobců.“ Jestliže za daného stavu měl odvolací soud za to, že skutkový stav byl náležitě prokázán provedenými důkazy, nelze jeho úvahy považovat za nepřiměřené.

Nepřípadný je rovněž odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. , neboť námitka vnitřní rozpornosti a nedostatků odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu představuje vadu řízení, ke které by dovolací soud za určitých podmínek mohl přihlédnout pouze v případě přípustného dovolání ( ). Samotná vada řízení však přípustnost dovolání podle založit nemůže. Stejně tak je nedůvodné i tvrzení, že se odvolací soud nevypořádal se všemi odvolacími námitkami, neboť dovolatelé touto námitkou uplatňují jiný dovolací důvod, než který je uveden v

Dovolací přezkum nezakládá ani tvrzená absence řešení otázky významu kódu kvality a mezní odchylky pro určení průběhu vlastnické hranice v judikatuře Nejvyššího soudu. Právní otázku, která by mohla založit přípustnost dovolání, nemůže představovat polemika s významem katastrální vyhláškou předepsaného odborného kritéria, stanovící požadavky pro přesnost zobrazení hranice v katastrální mapě. Její řešení v konečném důsledku souvisí pouze s reálným vytyčením hranice pozemku, tedy s řešením otázky skutkové, nikoli právní. Navíc na řešení této otázky není napadené rozhodnutí ani založeno.

Dovolatelé sice napadli dovoláním rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu, avšak výroky, jimiž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení, napadají zjevně jen proto, že jde o výroky akcesorické. Dovolání v této části totiž neobsahuje žádné odůvodnění, ani údaj o tom, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání, navíc dovolání proti těmto výrokům by ani nebylo přípustné [ , ].

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dovolání podle odmítl.

Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení neobsahuje v souladu s odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 6. 2019

Mgr. David Havlík

předseda senátu