Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3489/2018

33 Cdo 3489/2018-481

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně ŠINDLER LUDĚK, s.r.o., se sídlem v Opavě, Kylešovice, Hlavní 376/26, identifikační číslo osoby 25886100, zastoupené JUDr. Tomášem Hulvou, advokátem, se sídlem v Opavě, náměstí Republiky 2/1, proti žalované E. S., bytem XY, zastoupené JUDr. Adamem Kopeckým, advokátem se sídlem v Praze 1, Zlatnická 1582/10, o zaplacení 251 153 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2018, č.j. -434, takto:

Odůvodnění:

Okresní soud v Opavě (dále jen jako „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 5. 9. 2017, č.j. -361, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 180 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 21. 12. 2013 do zaplacení (výrok I), žalobu co do částky 71 153 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení účastnic a o nákladech státu (výroky III až V).

Krajský soud v Ostravě (dále jen jako „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 30. 5. 2018, č.j. -434, vyhovující výrok o věci samé rozsudku soudu prvního stupně co do částky 100 000 Kč s příslušenstvím potvrdil, co do částky 80 000 Kč s příslušenstvím jej změnil tak, že v uvedeném rozsahu žalobu zamítl, potvrdil zamítavý výrok II rozsudku soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech řízení účastnic a státu před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 - dále jen „ “).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na závěru, že účastnice spolu v roce 2013 uzavřely platnou smlouvu o dílo, cena díla byla stranami sjednána odhadem s tím, že bylo výslovně sjednáno, že nepřevýší částku 400 000 Kč včetně DPH. K dokončení a k předání díla došlo nejpozději 15. 10 2013; jestliže žalovaná uhradila zálohu 300 000 Kč, má žalobkyně nárok na doplatek ceny 100 000 Kč.

Žalobkyně přípustnost dovolání spojuje s řešením otázky způsobu stanovení ceny díla odhadem a otázek týkajících se podstatného překročení ceny díla při určení ceny odhadem, při jejichž řešení se měl odvolací soud odchýlit od závěrů uvedených v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 1969, sp. zn. . Přitom však přehlíží, že na řešení uvedených otázek není napadené rozhodnutí založeno, jestliže odvolací soud dovodil, že účastnice sjednaly cenu díla odhadem s tím, že výslovně sjednaly, že konečná cena nepřevýší částku 400 000 Kč, přičemž žalobkyně ve smyslu § 636 obč. zák. žádné písemné upozornění o podstatném překročení ceny a oznámení o nové ceně vůči žalované neučinila.

Námitkami uplatněnými v dovolání žalobkyně prosazuje svoji skutkovou verzi, podle níž mělo dojít ke sjednání ceny odhadem, přičemž jí svědčí „nárok představující překročení ceny díla“. Pomíjí však, že uvedené námitky nesměřují proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti skutkových zjištění, na jejichž základě odvolací soud uzavřel, že došlo ke sjednání ceny dohodou odhadem, ale s tím, že konečná cena nepřekročí částku 400 000 Kč, přičemž žalobkyně ve smyslu obč. zák. žádné písemné upozornění o podstatném překročení ceny a oznámení o nové ceně vůči žalované neučinila. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného – než odvolacím soudem zjištěného – skutkového stavu. Prosazuje-li tedy žalobkyně, že nárok na zaplacení rozdílu v ceně uplatnila, přehlíží, že v dovolacím řízení nelze úspěšně napadnout skutková zjištění, z nichž při právním posouzení věci vycházel odvolací soud. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem a jeho správnost (úplnost), jakož i samotné hodnocení důkazů, opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ( ) , nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem. Lze uzavřít, že předloženou argumentací se žalobkyně domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem.

Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 7. 2019

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu