Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Nd 287/2019

32 Nd 287/2019-19

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v exekuční věci oprávněné ČEZ Prodej, a.s., se sídlem v Praze 4, Duhová 1/425, PSČ 140 53, identifikační číslo osoby27232433, zastoupené JUDr. Petrem Pečeným, advokátem se sídlem v Praze 1, Purkyňova 74/2, proti povinnému R. K., narozenému XY, občanu Slovenské republiky, naposledy bytem XY, o žádosti o pověření a nařízení exekuce pro 14 916 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. , o určení místní příslušnosti soudu, takto:Věc vedenou u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. projedná a rozhodne Okresní soud v Rakovníku.

Odůvodnění:

Dne 9. 5. 2019 byla doručena Okresnímu soudu v Rakovníku žádost JUDr. Dalimila Miky, LL.M., soudního exekutora Exekutorského úřadu Klatovy, se sídlem v Klatovech, Za Beránkem 836, o pověření a nařízení exekuce podle vykonatelného exekučního titulu –platebního rozkazu Okresního soudu v Klatovech ze dne 9. 1. 2019, č. j. -67, ve spojení s opravným usnesením téhož soudu ze dne 6. 3. 2019, č. j. -75. Soudní exekutor tak učinil na základě exekučního návrhu oprávněné, aby ho soud pověřil provedením exekuce k vymožení pohledávky ve výši 14 916 Kč s příslušenstvím.

Okresní soud v Rakovníku usnesením ze dne 15. 5. 2019, č. j. -15, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Okresní soud v Rakovníku dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti exekučního soudu nelze zjistit. Lustrací v Informačním systému základních registrů zjistil, že povinný je občanem Slovenské republiky a měl v této evidenci naposledy registrován pobyt na území České republiky od 7. 10. 2015 do 30. 9. 2016 na adrese XY, kterou oprávněná uvedla jako bydliště povinného v exekučním návrhu. Podle zjištění soudu není povinný veden ani v evidenci insolvenčního rejstříku. Skutečnost, zda a kde má povinný majetek na území České republiky, není soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora oprávněn zjišťovat.

Podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném od 1. ledna 2013 (dále jen „exekuční řád“), exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.

Podle § 35 exekučního řádu exekuční řízení se zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a (odstavec 3).

Podle § 45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).

Podle exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení (dále jen „ “).

Podle části věty před středníkem nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek.

Podle vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek předloží Nejvyššímu soudu.

Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Nejvyšší soud vyložil v usnesení velkého senátu svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž je oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.

Protože povinný nemá evidované bydliště v České republice a není známo, kde se zdržuje, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky exekučně postižitelný majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Je tudíž zjevné, že v posuzovaném případě byly naplněny podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu v souladu s , neboť jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, a podmínky místní příslušnosti zde chybějí nebo je nelze zjistit.

Nejvyšší soud proto rozhodl podle s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení tak, že jako místně příslušný soud věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo řízení zahájeno a v jehož obvodu měl povinný poslední známé bydliště, tj. Okresní soud v Rakovníku.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 7. 2019

JUDr. Miroslav Gallus předseda senátu