Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1396/2019

-130

USNESENÍ

ENREDA a. s.

L. G.

, narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Martou Ustrnulovou, advokátkou se sídlem Husitská 344/63, Praha 3, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 14. 1. 2019, č. j. -110, takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 14. 1. 2019, č. j. -110,

se mění

takto: Usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 13. 11. 2018, č. j. -99, se mění tak, že řízení se nezastavuje.

Odůvodnění:

Okresní soud ve Zlíně usnesením ze dne 13. 11. 2018, č. j. -99, zastavil řízení o zaplacení částky 110.000 USD s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Žaloba ve věci byla původně podána insolvenčním správcem dlužníka LTC Vysoké Mýto, a. s., Ing. Davidem Jánošíkem, jenž byl osvobozen od placení soudních poplatků podle , o soudních poplatcích. Po podání žaloby došlo k postoupení uplatněné pohledávky na společnost ENREDA a. s., v návaznosti na což soud prvního stupně na návrh žalobce připustil postupem podle vstup jmenované společnosti do řízení na místo dosavadního žalobce. Jelikož nové žalobkyni nesvědčilo postavení insolvenčního správce ani postavení poškozené v trestním řízení a ve věci dosud neproběhlo jednání, přistoupil okresní soud k vyměření soudního poplatku za žalobu ve výši 141.097 Kč, a poté, co jej žalobkyně ve lhůtě nezaplatila a ani nepožádala o osvobození od jeho placení, řízení zastavil.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 14. 1. 2019, č. j. -110, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Poukázal na závěry usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2007, sp. zn. , resp. ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , a uzavřel, že žalobkyně sice musela ve smyslu a přijmout stav řízení, jaký tu byl v době jejího nástupu, za ten však nelze považovat postavení nového účastníka řízení a hodnocení podmínek pro existenci jeho práva na osvobození od placení soudních poplatků. Pokud se tedy na žalobkyni nevztahuje osobní osvobození od soudních poplatků a ani jí nebylo podle přiznáno soudem, vznikla jí okamžikem nástupu do řízení povinnost k úhradě soudního poplatku za podanou žalobu, a okresní soud postupoval správně, pokud po uplynutí lhůty k jeho zaplacení řízení zastavil. Dané pojetí reflektuje princip stejného přístupu k jednotlivým účastníkům, jež stíhá poplatková povinnost, a rovněž umožňuje čelit případnému účelovému obcházení zákona o soudních poplatcích.

Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost podle spatřuje v tom, že se odvolací soud při řešení rozhodné právní otázky, zda lze po procesním nástupci původního žalobce, jenž byl ze zákona osvobozen od soudních poplatků, požadovat po jeho vstupu do řízení zaplacení soudního poplatku za podanou žalobu, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. .

Nejvyšší soud postupoval podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II odst. 2 – dále jen „“), a jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( ), zastoupenou advokátem ve smyslu a je přípustné podle , neboť odvolací soud se při řešení žalobkyní vymezené otázky procesního práva odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Podle , o soudních poplatcích, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. VI – dále jen „zákon o soudních poplatcích“), se soudní poplatky vybírají za řízení před soudy České republiky, a to z úkonů uvedených v sazebníku poplatků (dále jen „“).

Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích poplatníkem poplatku za řízení před soudem prvního stupně je navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak.

Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen "návrh na zahájení řízení").

Podle § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích je poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, splatný vznikem poplatkové povinnosti.

Podle § 11 odst. 2 písm. n) zákona o soudních poplatcích se od poplatku osvobozuje insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku.

Nejvyšší soud se již v minulosti zabýval otázkou, zda lze po procesním nástupci insolvenčního správce, který byl ze zákona osvobozen od placení soudních poplatků, požadovat zaplacení soudního poplatku za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, podané původním žalobcem (insolvenčním správcem). Uzavřel, že vstoupí-li do řízení po jeho zahájení procesní nástupce původního žalobce, stává se ke dni právní moci usnesení, jímž soud vyhoví návrhu na vstup do řízení podle , účastníkem řízení. Musí přitom přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení (, ), tedy – jinými slovy – vstupuje do procesních práv a povinností původního žalobce. Z toho pak plyne, že neměl-li povinnost zaplatit soudní poplatek za odvolání původní žalobce [neboť byl od jeho placení osvobozen podle zákona o soudních poplatcích], nemá tuto povinnost ani jeho procesní nástupce, který do řízení vstoupil podle až po podání odvolání. Řečené platí bez zřetele k tomu, že na procesního nástupce nepřechází osobní osvobození původního účastníka podle zákona o soudních poplatcích (ani osvobození přiznané původnímu účastníku řízení podle ; srov. shodně usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2003, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2004, pod číslem 51). Po procesním nástupci tudíž nelze požadovat, aby zaplatil soudní poplatek za odvolání podané jeho procesním předchůdcem, jenž byl od placení soudních poplatků osvobozen podle zákona o soudních poplatcích, a odvolací řízení nelze zastavit pro nezaplacení takového poplatku podle zákona o soudních poplatcích (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. , publikované pod číslem 97/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Závěry citovaného usnesení, jakkoli se týkají poplatkové povinnosti procesního nástupce původního účastníka v odvolacím řízení, je možno aplikovat rovněž v nyní projednávané věci. Lze shrnout, že vstoupila-li žalobkyně do řízení až po podání žaloby ve věci samé, musela přijmout stav řízení, který tu byl v době jejího nástupu, tzn. vstoupila do procesních práv a povinností původního žalobce. Z toho pak plyne, že nevznikla-li původnímu žalobci poplatková povinnost za řízení před soudem prvního stupně vzhledem k jeho zákonnému osobnímu osvobození od soudních poplatků, nemůže ji mít ani stávající žalobkyně, jež vstoupila na jeho místo až po zahájení řízení. Uvedené přitom platí bez ohledu na to, že na procesního nástupce osobní osvobození původního účastníka ve smyslu § 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích nepřechází.

Jelikož právní posouzení otázky poplatkové povinnosti procesního nástupce žalobce od soudního poplatku osvobozeného není správné a dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud změnil usnesení odvolacího soudu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení [ ].

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť o všech nákladech řízení rozhodne soud v rozhodnutí, kterým se řízení končí ( ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 6. 2019JUDr. Robert Waltr

předseda senátu