Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2993/2017

33 Cdo 2993/2017-85

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně M & M reality holding, a. s. se sídlem v Praze 1, Krakovská 583/9, identifikační číslo 27487768, zastoupené Mgr. Petrem Harmečko, advokátem se sídlem v Ostravě, Macharova 302/13, proti žalovanému J. Ž., bytem XY, zastoupenému Mgr. Michalem Mlezivou, LL.M., advokátem se sídlem v Mostě, Vítězslava Nezvala 2498, o 35.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 11. 2016, č. j. -58, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Mostě (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 26. 10. 2015, č. j. -33, zamítl žalobu o zaplacení částky 35.000,- Kč s příslušenstvím, na základě úvahy, že žalobkyně odmítla žalovanému poskytnout údaje o osobě mající zájem uzavřít zprostředkovávanou smlouvu o prodeji jeho bytové jednotky č. XY v domě čp. XY v XY na ulici XY. Žalovaný tak neměl možnost posoudit, zda žalobkyně skutečně příležitost k uzavření smlouvy obstarala a právo na sjednanou provizi jí nevzniklo.

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 30. 11. 2016, č. j. -58, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Zdůraznil, že se žalobkyně smluvně dne 27. 5. 2014 zavázala zprostředkovat žalovanému uzavření smlouvy o prodeji jeho bytové jednotky za kupní cenu 199.000 Kč, zahrnující v sobě provizi ve výši 35.000 Kč. Od dodatku ke smlouvě č. 1 žalovaný platně odstoupil, a tak rozsah práv a povinností smluvních stran zůstal nezměněn. Dokládá-li žalobkyně rezervační smlouvou „ze dne 4. 9. 2014“, že zajistila individualizovanou zájemkyni o koupi bytové jednotky za částku 184.000 Kč včetně provize ve výši 30.000 Kč, nesplnila svůj závazek obstarat žalovanému příležitost uzavřít kupní smlouvu za (nejméně) 199.000 Kč, resp. po odečtení provize 164.000 Kč. Nesplnila-li žalobkyně svůj závazek, nevznikla žalovanému povinnost zaplatit jí provizi.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které považuje za přípustné podle , (dále jen „ “), neboť toto rozhodnutí je založeno jednak na řešení otázky hmotného práva, která by měla být dovolacím soudem posouzena jinak oproti tomu, jak tuto otázku posoudil odvolací soud (vznik nároku na zaplacení provize) a jednak na řešení otázky povinnosti předložit zájemci rezervační smlouvu uzavřenou se zájemcem, která nebyla dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena.

Argument dovolatelky, že „dovolacím soudem by měla být právní otázka nároku na zaplacení provize vyřešená odvolacím soudem posouzena jinak“, není řádným vymezením přípustnosti dovolání v režimu , neboť významově neodpovídá tomu, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“ (shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , která jsou dostupná veřejnosti na webových stránkách Nejvyššího soudu); v takovém případě musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatelky) dovolací soud odchýlit.

Otázka, na jejímž řešení rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí, přípustnost dovolání založit nemůže (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen zn. , ze dne 27. 4. 2015, sp. zn. , a ze dne 31. 8. 2015, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. , ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud usnesením ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. , odmítl). Pro rozhodnutí odvolacího soudu nebyla určující otázka, zda nepředložení rezervační smlouvy žalovanému k posouzení důvěryhodnosti obstarané osoby brání vzniku práva žalobkyně na provizi; pro její řešení tak nemůže být dovolání přípustné.

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( ).Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 26. 6. 2019

JUDr. Václav Duda předseda senátu