Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tz 47/2019

3 Tz 47/2019-253

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

J. K.

Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 1. 2018, sp. zn. , pokud jde o uložený souhrnný trest,

byl porušen zákon

v § 1 odst. 1 trestního řádu, v § 2 odst. 5 a 6 trestního řádu, § 43 odst. 2 trestního řádu, a v neprospěch obviněného J. K.

Napadený rozsudek v této části

se zrušuje.

Zrušují se

též všechna další rozhodnutí, na zrušené rozhodnutí obsahově navazující pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Ústí nad Labem

se přikazuje

, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 1. 2018, sp. zn. , který nabyl právní moci 11. 8. 2018, byl obviněný J. K. uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle . Za tento trestný čin a za sbíhající se přečiny ublížení na zdraví podle a výtržnictví podle , pro něž (nikoliv on, ale M. K., nar. XY, viz dále) byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , podle za užití , byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 16 měsíců. Podle , byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle byla obžalovanému uložena povinnost v průběhu zkušební doby podle svých sil nahradit škodu, kterou trestným činem krádeže způsobil. Obviněný J. K. si proti rozsudku nepodal odvolání, státní zástupce se vzdal práva podat opravný prostředek již po vyhlášení rozsudku.

Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. byli A. J., nar. XY, a M. K., nar. XY, uznáni vinnými ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle a přečinu výtržnictví podle . Obžalovaný M. K. byl podle za použití odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců, přičemž výkon tohoto trestu byl podle a podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Oba obžalovaní pak byli podle § 228 odst. 1 trestního řádu zavázáni společně a nerozdílně uhradit škodu Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR ve výši 4.787 Kč.

Ministr spravedlnosti České republiky podal podle § 266 odst. 1 trestního řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. K., a to proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 1. 2018, sp. zn. , který nabyl právní moci 11. 8. 2018. Stížnost pro porušení zákona směřoval proti výroku o uložení souhrnného trestu obviněnému a proti způsobu jeho výkonu, dále proti výroku, jímž byla obviněnému podle uložena povinnost, aby v průběhu zkušební doby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem krádeže způsobil, a konečně proti výroku, jímž byl podle zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního sudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 9 2016, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti popsal právní úpravu § 1 odst. 1 trestního řádu, § 2 odst. 5 a odst. 6 trestního řádu a a odst. 2 . K tomu dále uvedl, že nalézací soud postupoval v dané věci správně v případě posouzení a rozhodnutí o vině obviněného J. K. za přečin krádeže podle . Při rozhodování o trestu tohoto obviněného však samosoudce chybně vycházel z údajů o předcházejícím odsouzení jiné osoby, a to M. K., čímž došlo k záměně těchto dvou osob. V důsledku záměny trestní minulosti obviněného s jinou osobou, byl obviněnému uložen trest za trestné činy ublížení na zdraví podle a výtržnictví podle , které nespáchal. Rozhodnutí o trestu rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 1. 2018, sp. zn. , je proto zatíženo porušením zákona v neprospěch obviněného J. K. v části týkající se trestu. Konkrétně ve výroku o uloženém trestu a způsobu jeho výkonu, ve výroku ukládajícím obviněnému povinnost během zkušební doby podle svých sil uhradit škodu a ve výroku o odsouzení k souhrnnému trestu podle § 43 odst. 2 trestního řádu, rušící výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 trestního řádu vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 1. 2018, sp. zn. , byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. K., pokud jde o uložený souhrnný trest, a to v ustanoveních § 1 odst. 1 trestního řádu, § 2 odst. 5 a 6 trestního řádu a § 43 odst. 2 trestního řádu a a , a aby podle § 269 odst. 2 trestního řádu zrušil napadený rozsudek v této části a zrušil i veškerá další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud s ohledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména pak výrok o uložení souhrnného trestu obviněnému a způsobu jeho výkonu, dále výrok, jímž byla obviněnému podle uložena povinnost, aby v průběhu zkušební doby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem krádeže způsobil, a výrok, jímž byl podle zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby podle § 270 odst. 1 trestního řádu přikázal Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 trestního řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle § 1 odst. 1 trestního řádu je účelem trestního řádu upravit postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni. Řízení přitom musí působit k upevňování zákonnosti, k předcházení a zamezování trestné činnosti, k výchově občanů v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel občanského soužití i čestného plnění povinností ke státu a společnosti.

Podle § 2 odst. 5 trestního řádu postupují orgány činné v trestním řízení v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v trestním řádu a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí.

Podle § 2 odst. 6 trestního řádu orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

Podle , odsuzuje-li soud pachatele za dva nebo více trestných činů, uloží mu úhrnný trest podle toho ustanovení, které se vztahuje na trestný čin z nich nejpřísněji trestný; jde-li o vícečinný souběh většího počtu trestných činů, může soud pachateli uložit trest odnětí svobody v rámci trestní sazby, jejíž horní hranice se zvyšuje o jednu třetinu; horní hranice trestní sazby odnětí svobody však nesmí ani po tomto zvýšení převyšovat dvacet let a při ukládání výjimečného trestu odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let nesmí převyšovat třicet let. Vedle trestu přípustného podle takového ustanovení lze v rámci úhrnného trestu uložit i jiný druh trestu, jestliže jeho uložení by bylo odůvodněno některým ze souzených trestných činů. Jsou-li dolní hranice trestních sazeb odnětí svobody různé, je dolní hranicí úhrnného trestu nejvyšší z nich. Stanoví-li trestní zákon za některý z takových trestných činů pouze trest odnětí svobody, může být úhrnným trestem jen trest odnětí svobody jako trest samostatný.

Podle soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů nebo vyznamenání, trest ztráty vojenské hodnosti, trest propadnutí majetku nebo trest propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším.

Z obsahu přezkoumávaného spisového materiálu je zřejmé, že nalézací soud při rozhodování o trestu obviněného J. K. chybně vycházel z údajů o předcházejícím odsouzení jiné osoby – M. K. V důsledku této záměry trestních minulostí obviněného a M. K. byl obviněnému uložen souhrnný trest za přečin krádeže podle a sbíhající se přečiny ublížení na zdraví podle a výtržnictví podle . Tyto naposledy jmenované přečiny však obviněný nespáchal a protizákonně mu byl za ně uložen trest. Nejvyšší soud tedy shledal, že rozhodnutí o trestu rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 1. 2018, sp. zn. , je zatíženo porušením zákona v neprospěch obviněného J. K.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 trestního řádu vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 1. 2018, sp. zn. , byl porušen zákon v § 1 odst. 1 trestního řádu, v § 2 odst. 5 a 6 trestního řádu, § 43 odst. 2 trestního řádu, a v neprospěch obviněného J. K. Proto podle § 269 odst. 2 trestního řádu zrušil napadený rozsudek v celé části výroku o trestu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 trestního řádu Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Podle § 270 odst. 4 trestního řádu je orgán, jemuž byla věc Nejvyšším soudem přikázána, vázán právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil. V tomto případě Okresní soud v Ústí nad Labem znovu rozhodne o trestu J. K., nar. XY, toliko za přečin krádeže podle .

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. 5. 2019

JUDr. Pavel Šilhavecký

předseda senátu