Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 101/2019

29 Nd 101/2019-54

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce Heineken Česká republika, a. s., se sídlem v Krušovicích, U Pivovaru 1, PSČ 270 53, identifikační číslo osoby 45148066, zastoupeného Mgr. Petrou Beaver, advokátkou, se sídlem v Praze 4, Pod vilami 747/10, PSČ 140 00, proti žalovaným1) Retro Gastro s. r. o., se sídlem v Praze 3, Řehořova 1004/32, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 28997395, 2) T. T., narozenému XY, bytem XY,3) J. H., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Jiřím Kocíkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Říční 456/10, PSČ 118 00,a 4) D. S., narozenému XY, bytem XY, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu,vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. návrhu třetího žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu prvního stupně, takto:Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. senepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze.

Odůvodnění:

Ve věci označené v záhlaví podali druhý a třetí žalovaní námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu vydanému Krajským soudem v Brně dne 28. listopadu 2018, č. j. -24. Třetí žalovaný v námitkách (podání ze dne 21. prosince 2018) současně navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti postoupena Městskému soudu v Praze. Důvody vhodnosti spatřoval „ve zcela jistě hospodárnějším řízení s ohledem na nižší náklady všech účastníků, ale současně i z hlediska zajištění a případné účasti svědků“. Zdůraznil, že všichni žalovaní i zástupce žalobce mají bydliště či sídlo v Praze.

Žalobce s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasí; druhý žalovaný nemá výhrady proti navrhované delegaci.

Podle ustanovení , (dále též jen „ “), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený ( věta první ) Krajskému soudu v Brně, u nějž je vedeno řízení, i Městskému soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána, dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba - jako výjimku - vykládat restriktivně.

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (které je dostupné - stejně jako další níže označená rozhodnutí Nejvyššího soudu - i na webových stránkách Nejvyššího soudu).

V poměrech dané věci Nejvyšší soud shledává důvody uváděné třetím žalovaným nedostatečnými k prolomení výše popsaných ústavních principů.

Obecně platí, že situace, kdy některý z účastníků (svědků) nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu přesvědčivě odůvodnit (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. ).

Z návrhu na přikázání věci jinému soudu současně nevyplývají žádné další skutečnosti, jež by umožnily přijmout závěr, že přikázání věci jinému soudu by mohlo vést k hospodárnějšímu, rychlejšímu, spolehlivějšímu či důkladnějšímu projednání věci, a jež by tak mohly být důvodem k delegaci vhodné ve smyslu Při úvahách o možném postupu podle nebylo rovněž možné přehlédnout ani nesouhlasné stanovisko žalobce, který na projednání věci místně příslušným soudem ( ) trvá.

Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc Městskému soudu v Praze nepřikázal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 6. 2019

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu