Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2449/2019

28 Cdo 2449/2019-225

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobce Lesy České republiky, s. p., se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106/19, IČ 421 96 451, za účasti Cisterciáckého opatství Vyšší Brod, se sídlem ve Vyšším Brodě, Klášter 137, IČ 004 76 684, zastoupeného JUDr. Tomášem Holasem, advokátem se sídlem v Praze 1, Celetná 602/3,o nahrazení rozhodnutí správního orgánu, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o návrhu účastníka na odklad právní moci rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. února 2019, č. j. -171, t a k t o : Návrh na odklad právní moci rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. února 2019, č. j. -171, se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Účastník podal včasné dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. února 2019, č. j. -171, kterým byl změněn rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 11. 2017, č. j. -105 [jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro XY, ze dne 27. 9. 2016, č. j.201603/2013/R481/RR21471, rozsudkem soudu, jímž nebudou vydány Cisterciáckému opatství Vyšší Brod ve výroku specifikované pozemky v k. ú. XY, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení] tak, že se účastníkovi nevydávají tam specifikované pozemky v k. ú. XY (dále též jen „předmětné pozemky“) a že se v tomto rozsahu nahrazuje rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro XY, ze dne 27. září 2016, č. j. 201603/2013/R481/RR21471, a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Účastník podal současně návrh na odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů, před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

K předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. , přiměřeně pak také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. (veřejnosti dostupná – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách).

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že návrhu na odklad právní moci nelze vyhovět již proto, že není naplněn předpoklad, že (v důsledku poměrů nastolených napadeným rozsudkem) je dovolatel závažně ohrožen ve svých právech.

K argumentaci dovolatele veřejným zájmem na ochraně lesa (kdy účastník tvrdí, že jeho způsob hospodaření má pozitivní vliv na odolnost lesa proti škůdcům) sluší se uvést, že pokud se na základě napadeného rozhodnutí vlastnictví předmětných (lesních) pozemků znovu ujímá státní podnik Lesy České republiky, je i on povinen s tímto majetkem řádně hospodařit (přičemž nebyly doloženy žádné skutečnosti svědčící o tom, že by jeho hospodaření nemělo být řádné) a bude také zatímně povinen provádět veškerá potřebná opatření k prevenci a obraně proti působení všech škodlivých činitelů na les [k tomu srov. I , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů]; k tomu přiměřeně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. , jímž byl zamítnut návrh na odklad právní moci rozhodnutí, založený na obdobné argumentaci. Poukazuje-li dovolatel též na investice do hospodaření na předmětných pozemcích realizované od roku 2016 a na dodržování náročných standardů hospodaření taktéž od roku 2016 za účelem získání certifikace, neshledal ani tyto námitky dovolací soud za relevantní; jestliže dovolatel investoval do hospodaření s předmětnými pozemky (a hospodařil s nimi způsobem umožňujícím ucházet se o jím uváděnou certifikaci) ještě předtím, než mu byly vydány a stal se jejich vlastníkem (uvádí, že je převzal již v letech 2015 a 2016), je zřejmé, že z pouhé změny jejich vlastníka nelze dovodit závažné ohrožení práv účastníka dle ustanovení ve smyslu argumentace dovolatele v návrhu na odklad.

Jiné skutečnosti, jež by nasvědčovaly tomu, že dovolatel bude závažně ohrožen na svých právech, a to i pokud by měly být v důsledku účinků dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu předmětné lesní pozemky (dočasně) vráceny do užívání žalobce (jenž má být k jejich řádnému obhospodařování patřičně odborně a materiálně vybaven), nevyplývají ani z obsahu spisu. Z něj se nepodávají ani skutečnosti takového rázu, jež by odůvodňovaly obavu, že před rozhodnutím dovolacího soudu bude s lesními pozemky ze strany žalobce – jenž je státním podnikem – disponováno, že budou zatíženy právy jiných osob nebo že dojde k jejich jinému poškození.

Nejvyšší soud proto návrh dovolatele na odklad právní moci napadeného rozhodnutí zamítl.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. 8. 2019

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu