Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tdo 705/2019

4 Tdo 705/2019-

USNESENÍ

O. U.

,

nar. XY, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. , v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného

odmítá

.

Odůvodnění:

Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. , bylo rozhodnuto, že podle § 332 odst. 1 tr. ř. k § 91 odst. 1 tr. zákoníku odsouzený O. U. vykoná zbytek trestu odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 1. 3. 2012, sp. zn. a rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 26. 4. 2010, sp. zn. , ve spojení s usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 20. 5. 2011, sp. zn. , z jejichž výkonu byl podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 5. 2013, č. j. -19, za stanovení zkušební doby v trvání 5 let.

Proti tomuto usnesení podal obviněný O. U. stížnost. Krajský soud v Ostravě o ní rozhodl usnesením ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. , podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. tak, že ji zamítl jako nedůvodnou.

Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť předmětně usnesení Krajského soudu v Ostravě podle něj spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Uvedl, že v mezích uplatněného dovolacího důvodu lze vytýkat také zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v nesprávném hmotněprávním posouzení ve vztahu k některým podmínkám při ukládání trestu či jeho přeměně. Obviněný vyjádřil své přesvědčení, že je schopen vést řádný život, aniž by musel vykonat zbytek trestu odnětí svobody, neboť vždy řádně pracoval a nikdy nevedl zahálčivý život. Alternativní tresty na něj mají mnohem pozitivnější výchovný vliv, než pouhá izolace způsobená výkonem trestu, kde nebude moci ani pracovat, neboť jeho pracovní a sociální nečinností bude ohrožena sociální i finanční situace jeho rodiny, jelikož nebude moci hradit výživné. Navíc pobytem ve výkonu trestu se naruší i jeho rodinné a citové vazby především k jeho nezletilé dceři. Konstatoval, že mu vytýkanému vybočení v jeho jednání velmi litoval a lituje, toto své jednání nikdy nepopíral, ke svým činům se doznal a nese za ně následky v podobě výkonu alternativního trestu domácího vězení. V této souvislosti se taky vyjádřil k situaci ohledně namátkových kontrol a zpráv Probační a mediační služby. Své závislosti na omamných a psychotropních látkách si je plně vědom, uvedl, že se dlouhodobě podrobuje terapii, která je úspěšná. V této souvislosti navrhl výslech psychiatra J. B., který konstatoval příznivou prognózu a byl ochoten přijmout za obviněného záruku. Z důvodu konání neveřejného zasedání druhoinstančního soudu mu však nebyl výslech umožněn. V tom obviněný spatřoval porušení jeho práva na obhajobu, jež je garantováno a 38 d. Tímto postupem byly podle něj rovněž porušeny zásady veřejnosti, ústnosti a bezprostřednosti zakotvené v ustanovení , 11, 12 tr. ř.

V petitu svého podání obviněný s ohledem na uvedené navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. , jakož i jemu předcházející usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. a zrušil podle § 265k odst. 2 tr. ř. také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Navrhl, aby podle § 265

l

odst. 1 tr. ř. věc znovu přikázal k novému projednání a rozhodnutí.

Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Shrnul dosavadní průběh řízení, jakož i dovolání obviněného a konstatoval, že dovolání nesměřuje proti rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 2 tr. ř., a je tedy nepřípustné. Proto navrhl jeho odmítnutí podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Současně souhlasil ve smyslu § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. s projednáním dovolání v neveřejném zasedání a pro případ, že by Nejvyšší soud hodlal učinit jiné rozhodnutí, vyslovil souhlas s projednáním v neveřejném zasedání ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání není přípustné.

Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.

Podle § 265a odst. 2 tr. ř. se rozhodnutím ve věci samé rozumí:

a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,

b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,

c) usnesení o zastavení trestního stíhání,

d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,

e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,

f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,

g) usnesení o schválení narovnání, nebo

h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písm. a) až g).

V posuzovaném případě je zjevné, že dovolání sice směřuje proti rozhodnutí soudu druhého stupně, nikoli však proti rozhodnutí ve věci samé, tedy proti některému z rozhodnutí uvedených ve výše citovaném taxativním výčtu v ustanovení § 265a odst. 2 tr. ř. Rozhodnutí o zamítnutí stížnosti podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. takovým rozhodnutím není.

Z uvedeného vyplývá, že posuzované dovolání nelze považovat za přípustné.

Vzhledem k tomu rozhodl Nejvyšší soud tak, že se dovolání O. U. odmítá podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v ustanovení § 265i odst. 3 tr. ř. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 12. 6. 2019

JUDr. Jiří Pácal

předseda senátu