Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1475/2019

-154

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobců a)M. B., nar. XY, bytem v XY, b) M. B., nar. XY, bytem v XY, zastoupených JUDr. Rostislavem Puklem, advokátem se sídlem ve Veselí nad Moravou, Svatoplukova 519, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu a náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 10. 2018, č. j. -117, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobci se v řízení z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. na žalované domáhali jednak zaplacení částky 10 720 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, představující účelně vynaložené náklady na právní zastoupení, a jednak ze stejného titulu se každý z žalobců na žalované domáhal zaplacení částky 70 000 Kč s příslušenstvím jako přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu.

Rozsudkem ze dne 31. 1. 2018, č. j. -76, Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně, uložil žalované zaplatit žalobkyni a) částku 70 000 Kč s příslušenstvím (výrok I), uložil žalované zaplatit žalobci b) částku 50 000 Kč s příslušenstvím (výrok II), zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci b) částku 20 000 Kč, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobcům částku 10 720 Kč s příslušenstvím, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni a) úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 70 000 Kč od 28. 4. 2017 do 2. 5. 2017 a aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci b) úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 70 000 Kč od 28. 4. 2017 do 2. 5. 2017 a úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 3. 5. 2017 (výrok III). Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl tak, že žalovaná je povinna žalobcům z titulu nároku na přiměřené zadostiučinění zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 12 729,20 Kč (výrok IV) a žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení z titulu nároku na zaplacení částky 10 720 Kč částku 300 Kč (výrok V).

K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I a II tak, že žaloba se zamítá (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl, že žalobci jsou povinni žalované zaplatit na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 600 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadli žalobci v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 ), odmítl.

Ohledně otázky (námitky) žalobců, zda lze délku namítaného řízení považovat za (ne)přiměřenou, vychází Nejvyšší soud ze závěru, že při posuzování přiměřenosti délky řízení není možné vycházet z nějaké abstraktní, předem dané doby řízení, která by z pohledu , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), popřípadě Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod mohla být pokládána za přiměřenou. Je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu (srov. část IV. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, , uveřejněného pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Stanovisko“, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. , a usnesení ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. ), což odvolací soud učinil, když přihlédl k tomu, že soudy obou stupňů postupovaly v řízení plynule a množství jednotlivých úkonů odpovídalo předmětu řízení a procesní aktivitě účastníků řízení, že řízení bylo složité po právní i skutkové stránce (vyžadující vypracování znaleckého posudku), že řízení probíhalo na několika stupních soudní soustavy a že žalobci v řízení opakovaně žádali o odročení jednání z důvodu mimosoudního jednání, které však nevedlo k očekávanému výsledku. Závěr uváděný žalobci, že posuzované řízení je nepřiměřeně dlouhé, pokud trvalo více než 6 let, přípustnost podle nemůže založit, neboť z výše uvedeného plyne, že Nejvyšší soud ve Stanovisku žádnou konkrétní přiměřenou délku řízení nestanovil.

Skutečnost, že procesní úkony soudu prvního stupně v posuzovaném řízení nevedly k rychlému rozhodnutí ve věci, když množství jím nařízených jednání neodpovídalo složitosti věci a prováděnému dokazování, a že soud prvního stupně opakovaně neodůvodněně nařizoval a odročoval jednání a nadbytečně nechal vypracovat nový znalecký posudek, ze skutkových zjištění soudů neplyne. Žalobci konstruují své odlišné právní posouzení věci na jiném skutkovém zjištění než odvolací soud, a jejich námitka proto přípustnost dovolání nemůže založit, neboť jde ve skutečnosti o námitku proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, nikoli proti jím učiněnému právnímu posouzení.

V projednávané věci žalobci dovoláním napadli rovněž výrok II rozsudku odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti žalobců uhradit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Dovolání proti výroku o nákladech řízení je však podle nepřípustné, proto je i v tomto rozsahu Nejvyšší soud odmítl ( ).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. 7. 2019

JUDr. Bohumil Dvořák

předseda senátu