Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2037/2019

30 Cdo 2037/2019-186

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci ve věci žalobce B. V., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 63 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2019, č. j. , takto:

Odůvodnění:

Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením odmítl odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. 10. 2018, č. j. – 140, neboť nebylo způsobilé projednání ve smyslu , 211 a 43 odst. 2

Žalobce podal dovolání, přestože byl odvolacím soudem řádně poučen o tom, že dovolání není v dané procesní situaci přípustné. Nebyl taktéž zastoupen advokátem dle

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 1 a čl. XII ), dále jen „ “.

Podle není dovolání přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost dle , dovolací soud jej proto dle odmítl.

O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle nelze uvažovat za situace, kdy je zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Za situace, kdy bylo dovolání Nejvyšším soudem bez zbytečných odkladů po předložení věci odmítnuto, nebylo již o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti rozhodováno.

Nejvyšší soud se nezabýval žádostí o ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků, neboť uplatněné dovolání není objektivně přípustné (viz výše), jedná se tedy o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (již ze skutkových tvrzení žadatele obsažených v žádosti nebo i v původním žalobním návrhu, aniž by bylo třeba provádět dokazování, je nepochybné, že žalobci nemůže být vyhověno) a z úřední činnosti dovolacího soudu je soudu známo, že dovolatel takové žádosti podává rutinně, bez bližšího odůvodnění, které není řádně dodáno ani po výzvě soudu, a že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných, jako v tomto případě) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (k tomu např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2019, ).

Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle a , o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, rozhodl o poplatkové povinnosti žalobce za dovolací řízení.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 7. 2019

JUDr. František Ištvánek předseda senátu