Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1568/2018

-248

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce L. V., bytem XY, zastoupeného Mgr. Petrem Mikyskem, advokátem se sídlem Praha 3, Boleslavská 13, proti žalovanému L. K., bytem XY, zastoupenému Mgr. Andrejem Perepečenovem, advokátem se sídlem Praha 10, Veronské náměstí 590, o 120.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2017, č. j. -397, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud změnil rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 30. 6. 2017, č. j. -344, tak, že zamítl žalobu o zaplacení 120.000 Kč se specifikovanými úroky z prodlení, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů a o náhradě nákladů řízení státu. Odvolací soud po zopakování některých důkazů v odvolacím řízení a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti po skutkové stránce uzavřel, že žalobce v řízení neprokázal, že žalovanému bezhotovostním převodem poskytl 120.000 Kč coby půjčku. Po právní stránce dovodil, že žalobce neunesl důkazní břemeno svého tvrzení o poskytnutí žalované částky a jeho žalobě tudíž nelze vyhovět ani z pohledu a násl. , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz / - dále jen „obč. zák.“, ani z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu obč. zák.

Žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním.

Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 , čl. II bod 2 , čl. II bod 2 ) - dále jen „“.

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).

Žalobce odvolacímu soudu vytýká, že věc neposoudil z pohledu § 451 obč. zák., jestliže z provedeného dokazování vyplynulo, že z účtu žalobce byla na účet žalovaného převedena částka 200.000 Kč, která nepředstavovala půjčku. Na této otázce však napadené rozhodnutí nezávisí. Žalobce přehlíží, že odvolací soud žalobu zamítl z důvodu, že žalobce neunesl důkazní břemeno o tom (tedy že nebylo prokázáno), že se žalovaným uzavřel smlouvu o půjčce, podle níž převedl žalovanému částku 120.000 Kč, a nebylo prokázáno, že se žalovaný úhradou uvedené částky na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, jestliže vyšlo najevo, že mezi účastníky docházelo v souvislosti s jejich společným podnikáním po delší dobu k mnoha finančním transakcím, které nebyly přehledně evidovány.

Odvolací soud se proto nemohl odchýlit od závěrů uvedených v dovolatelem předestřeném rozsudku Nejvyššího soudu rozsudku ze dne 31. 7. 2003, sp. zn. , podle něhož „pokud soud rozhoduje o nároku na plnění na základě skutkových zjištění, umožňujících podřadit uplatněný nárok po právní stránce pod jinou hmotněprávní normu, než jak ji uvádí žalobce, je povinen podle příslušných ustanovení věc posoudit a o nároku rozhodnout, a to bez ohledu na to, jaký právní důvod požadovaného plnění uvádí žalobce. Jestliže na základě zjištěného skutkového stavu lze žalobci přiznat plnění, kterého se domáhá, byť z jiného právního důvodu, než jak žalobce svůj nárok po právní stránce kvalifikoval, soud nemůže žalobu zamítnout, nýbrž musí žalobci plnění přiznat“. Taková situace však v projednávané věci nenastala, jestliže odvolací soud žalobu zamítl nikoliv z důvodu, že skutková zjištění nenaplňovala hypotézu § 657 či § 451 obč. zák., nýbrž proto, že skutkový podklad nebyl zjištěn vůbec, což žalobcovo hmotněprávní posouzení věci vylučuje.

K vadám řízení ve smyslu , věty druhé, dovolací soud přihlédne jen, je-li dovolání přípustné; protože tato podmínka naplněna není, jsou bezcenné výtky, že „odvolací soud nezajistil doplnění vylíčení rozhodujících skutečností potřebných pro právní závěr, že částka 120.000 Kč uhrazená na účet žalovaného je bezdůvodným obohacením“. Poukaz dovolatele na rozsudek ze dne 11.12.2009, sp. zn. , není přiléhavý, neboť namítané rozhodnutí bylo vydáno za účinnosti ve znění před novelou provedenou , tedy v době, kdy námitky nesprávně (či nedostatečně) zjištěného skutkového stavu věci nebo vad, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, byly za určitých okolností přípustným dovolacím důvodem.

Lze uzavřít, že žalobce nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, na níž by rozhodnutí odvolacího soudu spočívalo, a jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , dovolací soud je proto odmítl ( ).

Ačkoliv výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba v tomto případě odůvodňovat ( ), sluší se poznamenat, že náklady, které vznikly žalovanému v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání žalobce, nelze považovat za účelně vynaložené, neboť argumentace obsažená ve vyjádření nevystihuje důvod, pro který bylo dovolání odmítnuto.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 6. 2019

JUDr. Václav Duda

předseda senátu