Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4442/2018

33 Cdo 4442/2018-245

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce V. S., bytem v XY, zastoupeného JUDr. Kateřinou Stránskou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Dvorecká 1162/2, proti žalovanému M. P., bytem v XY, zastoupenému JUDr. Jiřím Fílou, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Závodní 391/96, o 65.000 Kč s příslušenstvím a o 5.050 Kč, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 6. 2018, č. j. , 294/2017-221, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

Okresní soud v Mostě rozsudkem ze dne 30. 5. 2017, č. j. -182, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 9. 6. 2017, č. j. -183, uložil žalovanému zaplatit žalobci 65.000 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 8. 4. 2015 do zaplacení a 5.050 Kč; žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku 65.731 Kč a rozhodl o nákladech řízení státu.

Rozsudkem ze dne 6. 6. 2018, č. j. , 294/2017-221, Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žalovanému uložil zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 12.185 Kč. Po právní stránce odvolací soud uzavřel, že závada, kterou v době přechodu nebezpečí škody na kupujícího předmět koupě trpěl, zakládá práva kupujícího z vadného plnění, které je podstatným porušením smlouvy ( , , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“). Žalobce bez zbytečného odkladu sdělil žalovanému, že požaduje slevu z kupní ceny ( , 2 o. z.), a včas uplatnil nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených při zjišťování rozsahu a povahy reklamované vady ( , o. z.).

Dovolání, kterým žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 , dále jen „ ).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Odvolací soud vyšel z toho, že na základě smlouvy z 25. 9. 2014 nabyl žalobce (kupující) vlastnické právo k vozidlu XY s obytnou nástavbou, č. karoserie XY, RZ XY; žalovanému (prodávajícímu) zaplatil v hotovosti sjednanou kupní cenu 7.000 EUR. Dopisem z 23. 10. 2014 žalobce vytknul prodávajícímu závadu, která spočívala v narušení nosné konstrukce levé části obytné nástavby spojeném s výskytem plísní, a požádal o slevu z kupní ceny. Z posudku znalce Ing. Andreje Haringa z 15. 12. 2014 a z jeho výpovědi soud zjistil, že v době prodeje byla působením zatékající vody (vlhkosti) podstatným způsobem narušena nosná konstrukce levé části obytné nástavby s nadměrným výskytem plísní v obytné části vozidla. Šlo o závažný funkční nedostatek vozidla při běžné prohlídce nezjistitelný, který brání řádnému (běžnému) užívání. O běžné opotřebení či o běžnou korozi způsobenou obvyklým užíváním věci nejde, narušení nosné konstrukce obytné nástavby vlivem zatékání bylo záležitostí mnoha měsíců a možná i roků. Žalovaný nejen že neupozornil na vytčenou závadu, ale opakovaně žalobce ujistil, že do obytné nástavby nezatéká.

Spojuje-li žalovaný přípustnost dovolání s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného či procesního práva, které dosud nebyly dovolacím soudem řešeny, musí jít o takové otázky, na nichž byl výrok rozsudku odvolacího soudu z hlediska právního posouzení skutečně založen. Takové nejsou otázky týkající se uplatnění práv z odpovědnosti za vady předmětu koupě, jímž je „použitá věc za hranicí své životnosti“; ke skutkovému podkladu takto formulovaných otázek soudy obou stupňů po provedeném dokazování nedospěly. Stejná výhrada platí pro otázku, zda lze za slevu z kupní ceny z důvodu vady věci považovat snížení nabídkové ceny v inzerci zadané prodávajícím, pokud se tato sleva nijak neprojeví v písemném vyhotovení kupní smlouvy. Podle skutkového stavu, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. ), snížení inzerované prodejní ceny (220.000 Kč) na 7.000 EUR bylo výsledkem předsmluvního jednání účastníků bez jakékoliv souvislosti s následným projevem vady vozidla.

Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí (srov. rozsudky ze dne 14. 3. 2006, sp. zn. , ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. , usnesení ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. , ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. , ze dne 25. 4. 2012, sp. zn. , ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. ), jejichž závěry jsou použitelné i za účinnosti , konstatoval, že pro určení výše slevy přiznávané z titulu odpovědnosti za vady zákon nestanoví žádné obecné pravidlo. Ustanovení obč. zák. (nyní o. z.) patří ve způsobu určení přiměřené slevy ze sjednané kupní ceny k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2010, sp. zn. ). Rozsah snížení ceny musí být vždy posouzen s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu; výše slevy tak závisí především na povaze a rozsahu vad vzhledem k ceně, dále na snížení funkčních vlastností věci a její estetické hodnoty, na další upotřebitelnosti, ceně nutných oprav apod. Výše slevy by neměla vyjadřovat jen snížení směnné hodnoty věci a při jejím určení je třeba přihlédnout k tomu, jak se vytčená vada projevila při užívání věci, zda a jak toto užívání komplikuje či omezuje (nebo bude komplikovat a omezovat v době odstraňování) a zda snižuje její životnost. Z toho pak plyne, že dovolací soud je povolán učinit otázku přiměřenosti slevy předmětem dovolacího přezkumu jen v případě zjevné nepřiměřenosti relevantních úvah soudů v nalézacím řízení. Úvahy odvolacího soudu spjaté se stanovením výše slevy z kupní ceny plně korespondují s hledisky, na nichž se judikatura Nejvyššího soudu ustálila.

Výrazem ustálené soudní praxe je, že volba práva z vadného plnění, konkrétně práva na přiměřenou slevu z kupní ceny (§ 2106 odst. 1, 2 o. z.), nezahrnuje kvantifikaci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. , a rozhodnutí v jeho odůvodnění označená).

Právo žalobce na náhradu nákladů účelně vynaložených při uplatnění práv z vadného plnění žalovaný v dovolání nezpochybnil.

Neuvedl-li žalovaný žádnou právní otázku zakládající přípustnost dovolání, Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 6. 2019

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu