Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 46/2019

-31

USNESENÍ

na odsouzení

občana České republiky

L. I.

, nar. XY, rozsudkem Zemského soudu Nürnberg-Fürth, 16. trestní komory, Spolková republika Německo, ze dne 29. 10. 2013, sp. zn. 16 KLs 412 Js 35969/2013, který nabyl právní moci dne 29. 12. 2013,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem Zemského soudu Nürnberg-Fürth, 16. trestní komory, Spolková republika Německo, ze dne 29. 10. 2013, sp. zn. 16 KLs 412 Js 35969/2013, který nabyl právní moci dne 29. 12. 2013, byl L. I. uznán vinným jednak trestným činem krádeže v osmi případech, z toho v šesti případech ve vícečinném souběhu s trestným činem poškození věci, a jednak pokusem trestného činu krádeže ve vícečinném souběhu s trestným činem poškození věci podle , 2, č. 3, , , , a německého (StGB), a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a deseti měsíců.

2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu Nürnberg-Fürth se L. I. předmětné trestné činnosti v podobě opakovaně páchané krádeže dopustil v podstatě tím, že

v přesně nezjištěném čase krátce před 16. 1. 2013 byl obviněný jemu známým, jinak stíhaným Š. S., vyzván k tomu, aby s ním jel do Německa za účelem odcizení motorových vozidel, resp. jejich příslušenství, přičemž při setkání v P. se ještě přes nástupem cesty do Německa osobním motorovým vozidlem tov. zn. Škoda obviněný dozvěděl, že se má této jízdy a plánovaných činů zúčastnit také jemu do té doby neznámý jinak stíhaný P., načež v rámci realizace plánu obviněný společně s jinak stíhanými S. a P. spáchali v době od 16. 1. 2013 do 17. 11. 2013 v N. tyto činy:

1) v podzemní garáži v B. se obviněný a jinak stíhaní S. a P. vloupali do osobního automobilu tov. zn. VW Touran poškozeného D., RZ:XY, v hodnotě cca 20.000 € tím, že vyvrtali otvor do dveří řidiče, vylomili zámek zapalování, avšak odcizit automobil se jim nepodařilo, neboť ho nenastartovali, přičemž ve vozidle nenašli nic, co by stálo za odcizení, avšak na dveřích a zámku zapalování způsobili věcnou škodu ve výši cca 2.000 €,2) v objektu B. se obviněný a jinak stíhaní S. a P. vloupali do skladovacích prostor poškozených T. a W. zajištěných visacím zámkem, načež a) ze skladovacích prostor poškozeného T. odcizili čtyři kompletní kola zn. BMW a kufřík s nářadím v hodnotě cca 2.100 €, a b) ze skladu poškozeného W. odcizili jízdní kolo a kufřík s nářadím v hodnotě cca 500 €, přičemž v obou případech zničením visacího zámku způsobili též věcnou škodu, vždy ve výši 10 €,

3) poté v cca 1,5 km vzdálené K. obviněný a jinak stíhaní S. a P. odcizili osobní automobil tov. zn. VW Caddy poškozeného M., RZ: XY, zaparkovaný před domem č. XY v hodnotě cca 40.000 €, když vyvrtali, resp. propíchli nad zámkem otvor do dveří řidiče a překonali po vniknutí do vozidla zámek volantu vylomením uzavíracího válečku a imobilizér pomocí neznámého elektronického prostředku, čímž vznikla věcná škoda ve výši cca 2.000 €, načež z místa odjeli s úmyslem si automobil ponechat,4) v cca 0,5 km vzdálené P. obviněný a jinak stíhaní S. a P. odcizili obdobným způsobem osobní automobil tov. zn. VW Caddy poškozeného Z., RZ: XY, zaparkovaný před domem č. XY, v hodnotě cca 10.000 €, když na zdejším parkovišti zanechali předtím odcizený automobil poškozeného M., neboť si mezitím všimli, že je toto vozidlo vybaveno rampou pro přepravu elektrických invalidních vozíků a že je zadní část odpovídajícím způsobem přestavěná a vybavená, pročež pro ně není vhodný pro další použití,5) rovněž v P. u domu č. XY vypáčil obviněný a jeho spolupachatelé kufr osobního automobilu tov. zn. Škoda Octavia poškozené S., RZ: XY, a z interiéru vozu odcizil kromě jiného zrcátko, pásy řidiče a spolujezdce, volant a světlomety pro potkávací světla, vše v hodnotě cca 2.000 €, přičemž celkově způsobili věcnou škodu, a to včetně odcizených předmětů, ve výši cca 5.000 €,6) v cca 1 km vzdálené podzemní garáži v J. poté obviněný a jeho spolupachatelé odcizili osobní automobil tov. zn. VW Golf poškozené S., RZ:XY, v hodnotě cca 15.000 €, když překonali imobilizér a na závěr s vozem odjeli,7) rovněž v podzemní garáži v J. rozbili spolupachatelé obviněného boční okno osobního automobilu tov. zn. VW Golf poškozené F., RZ: XY, a z vozu odcizili volant v hodnotě cca 1.000 € a způsobili věcnou škodu ve výši cca 500 €, když úkolem obviněného bylo hlídkovat, aby jeho spolupachatelé nebyli rušeni, resp. objeveni cizími osobami při provádění činu,8) rovněž v podzemní garáži v J. rozbili spolupachatelé obviněného boční okno osobního automobilu tov. zn. VW Golf poškozené D., RZ: XY, a z vozu odcizili navigaci v hodnotě cca 180 € a způsobili věcnou škodu ve výši cca 500 €, když úkolem obviněného bylo hlídkovat, aby jeho spolupachatelé nebyli rušeni, resp. objeveni cizími osobami při provádění činu,přičemž s vozem tov. zn. VW Caddy poškozeného Z., vozem tov. zn. VW Golf poškozené S. a vozem tov. zn. Škoda Octavia, české RZ: XY, odjeli obviněný a jeho spolupachatelé i se zbývající kořistí směrem k německo-české hranici, krátce před hraničním přechodem W. se obviněný jako řidič odcizeného motorového automobilu tov. zn. VW Golf vyhnul policejní hlídce, avšak později byl i přesto zadržen, když i ostatním dvěma spolupachatelům se jako řidičům dalších dvou odcizených vozů podařil únik, načež však byla vozidla tov. zn. VW Caddy a tov. zn. VW Golf, včetně odcizených předmětů v nich se nacházejících, zajištěna a vrácena poškozeným.

3. Dne 2. 5. 2019 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve

znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu Nürnberg - Fürth, 16. trestní komory, Spolková republika Německo, ze dne 29. 10. 2013, sp. zn. 16 KLs 412 Js 35969/2013, který nabyl právní moci dne 29. 12. 2013, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.

5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že L. I. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jednak pokračujícího trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku a jednak pokračujícího trestného činu poškození cizí věci podle § 228 tr. zákoníku). Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 citovaného zákona.

7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený L. I. se úmyslné trestné činnosti majetkového charakteru ke škodě poškozených subjektů dopustil celkem v devíti případech, navíc svým jednáním naplnil zákonné znaky skutkové podstaty více úmyslných trestných činů. Pominout v tomto ohledu nelze ani skutečnost, že předmětnou trestnou činnost počal páchat dne 16. 1. 2013, tedy cca 16 měsíců poté, co byl dne 7. 9. 2011 propuštěn z výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody ve výměře 6 let a 6 měsíců, který mu byl uložen rovněž za trestnou činnost majetkového charakteru rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 13. 10. 2005, sp. zn. . Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je tak zvyšována zejména četností jednotlivých útoků, celkovou výši škody způsobené jednak odcizením věcí poškozených, včetně pokusu o ně (cca 2.350.000 Kč), a jednak poškozením věcí poškozených (cca 208.000 Kč), jakož i bohatou trestní minulostí odsouzeného, který byl na území České republiky opakovaně soudně trestán, a to vesměs pro trestnou činnost majetkového charakteru, když ve čtyřech případech, jež nejsou dosud zahlazeny, mu byl ukládán již nepodmíněný trest odnětí svobody. Vyjma České republiky pak byl L. I. opakovaně, celkem dvakrát, pravomocně odsouzen rovněž v Rakouské republice, a to v roce 2018, vždy za majetkovou trestnou činnost. Ve vztahu k druhu uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byl za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Zemského soudu Nürnberg - Fürth, uložen již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení L. I. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

8. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.

P o u č e n í :Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. 5. 2019

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu

Vypracoval:

JUDr. Tomáš Durdík