Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Nd 150/2019

-2034

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně J. G.,narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Andreou Bystrou, advokátkou, se sídlem v Praze 3, Ondříčkova 1244/15, PSČ 130 00, proti žalovaným 1) F. P.,narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Přemyslem Hochmanem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 1025/1, PSČ 110 00, a 2) B. P.,narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Lubošem Hejcmanem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Konviktská 297/12, PSČ 110 00, o zaplacení 134.276,53 EUR s příslušenstvím, o žalobách na obnovu řízení a pro zmatečnost podaných žalovaným 2) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2016, č. j. -1221, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. , o návrhu žalovaného 2) na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:Věc vedená u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně ani Okresnímu soudu v Ostravě.

Odůvodnění:

[2] Návrh odůvodnil tím, že u Okresního soudu v Nymburce, Krajského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze dochází k „nepřípustnému jednání“ soudců, z důvodu „organizačního, administrativního a kolegiálního propojení“ mezi těmito soudy. Argumentuje i tím, že soudci zmíněných soudů se v rámci svého rozhodování vůči němu dopouštějí národnostní diskriminace, když „vyviňují“ žalobkyni z důvodu její německé národnosti. Žádá, aby věc byla přikázána některému ze soudů na Moravě, z důvodu, že jsou „více organizačně a personálně odtrženy od soudů v Čechách“.

[3] Žalobkyně se k návrhu vyjádřila podáním ze dne 31. 1. 2019 tak, že jej pokládá za obstrukční a účelový a s navrhovanou delegací nesouhlasí. Žalovaný 1) se k návrhu nijak nevyjádřil.

[4] Okresní soud v Nymburce předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti; Nejvyšší soud s ohledem na obsah návrhu B. P. posoudil otázku přikázání věci i z důvodu nutnosti ( a 2 , ; dále jen „“).

[5] Podle věty třetí věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.

[6] Podle nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (, a ), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

[7] Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

[8] Podle jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu (odstavec 1). Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce (přísedícího) uvedeného v odstavci 1 jiného soudce (přísedícího) nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle . Jde-li o vyloučení podle a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (přísedícího), předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v (odstavec 2).

[9] Podle o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

[10] Podle jestliže bylo rozhodnuto, že soudce (přísedící) je vyloučen, předseda soudu podle rozvrhu práce určí místo něho jiného soudce (přísedícího) nebo, jestliže byli vyloučeni všichni členové senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle .

[11] Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Nymburce, u nějž je věc vedena, a Městskému soudu v Brně či Okresnímu soudu v Ostravě, jemuž má být věc podle návrhu žalobce přikázána ( věta první ), důvod k přikázání věci jinému soudu z důvodu nutnosti ( ) ani z důvodu vhodnosti ( ) neshledal.

[12] Z výše citovaných ustanovení se podává, že postupem podle může být věc přikázána (k žádosti předsedy okresního soudu) jinému soudu téhož stupně (s výjimkou situace předpokládané ) tehdy, jsou-li splněny buď předpoklady vymezené v , odst. 2 větě první, části věty za středníkem , anebo tehdy, bylo-li rozhodnuto podle o vyloučení soudce či soudců dotčeného soudu a současně není možné věc přikázat jinému soudci téhož soudu ( ).

[13] Z obsahu předloženého spisu se podává, že žádný ze soudců Okresního soudu v Nymburce neoznámil podle předsedovi tohoto soudu skutečnosti, pro které by byl v projednávané věci vyloučen (natož aby tak učinili všichni soudci tohoto soudu), a nadřízený soud dosud nerozhodl o vyloučení žádného ze soudců tohoto soudu podle Není tudíž naplněn alespoň jeden z předpokladů, za kterých může nadřízený soud rozhodnout o přikázání věci jinému soudu podle (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. , či ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. ).

[14] Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení pak představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba - jako výjimku - vykládat restriktivně. K tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[15] V situaci, kdy jediný tvrzený důvod pro postoupení věci Městskému soudu v Brně, příp. Okresnímu soudu v Ostravě, představují námitky týkající se způsobu rozhodování místně příslušných soudů a kdy žalobkyně s návrhem nesouhlasí, Nejvyšší soud naplnění předpokladů pro přikázání věci k označeným soudům, jímž by došlo k prolomení zásady vyjádřené v d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu i soudce stanoví zákon, neshledal (k tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2007, sp. zn. ).

[16] Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně či Okresnímu soudu v Ostravě nevyhověl a věc žádnému z těchto soudů nepřikázal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 5. 2019

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu